Inovátoři

• Nahlédnete do světa největších technologických inovací historie a pochopíte, jak vlastně vznikly.
• Historie se neopakuje, ale v technologickém světě si někteří inovátoři jsou navzájem velmi podobní.
• Zjistíte, jak ti nejúspěšnější těžili z chyb a neúspěchů.
• Ať už jste nadšeným technologickým nadšencem nebo ne, poznáte zajímavé příběhy, které zpřístupní inovace pro každého.
• Získáte inspiraci od největších inovátorů jako Steve Jobs nebo Bill Gates a získáte impuls ke svým vlastním úspěchům.

Popkultura pokládá genialitu za záležitost „osamělých vlků“, kteří dělají významné objevy tím, že se uzavřou před světem a ponoří se do teorií a šílených experimentů.

Tento mýtus je sice romantický, ale ve skutečnosti takhle inovace nevznikají. Inovace jsou naopak výsledkem spolupráce. I ti nejvíce introvertní inovátoři byli podporováni a vychováváni okruhem přátel a tvůrčích osobností, které jim pomohly k jejich objevům.

Bez takové podpory by totiž ti, které dnes oslavujeme jako géniuse, mohli být místo toho jen pouhou poznámkou pod čarou v dějinách inovací.

Ať už v hackerských klubech nebo na firemních setkáních, ve vládních think tancích (mozkových centrech) nebo díky prostému přátelství, největší technologické talenty většinou dosáhly svých převratných objevů díky spolupráci.

Vše začalo u Ady Lovelace (1815-1852), dcery anglického básníka lorda Byrona. Ačkoli se Byron na její výchově nepodílel, Lovelace zdědila jeho nespoutanou uměleckou povahu.

Ada Lovelace začala na popud své matky pilně studovat matematiku, aby ukáznila svou vzpurnou mysl. V průběhu studia si vypěstovala vášeň pro techniku a stroje, což v kombinaci s její bujnou fantazií vyústilo v unikátní „poetický“ přístup k matematice.

Již v 17 letech navštěvovala týdenní salony vědeckého a matematického mága Charlese Babbage. Na těchto salonech se konaly zázračné přednášky s mechanickými panenkami, dalekohledy zaměřenými na hvězdy a fascinujícími ukázkami elektrických a magnetických přístrojů.

Hlavním bodem těchto akcí však byl Babbageův diferenční počítací stroj – velký přístroj, který uměl provádět mechanické výpočty.

Pohled na Babbageovu práci ji inspiroval a ve svých dnes již proslulých Poznámkách předložila své nápady, které tvůrčím způsobem spojovaly její rozsáhlé matematické znalosti s tvůrčími sklony.

V roce 1834 Babbage posunul své myšlenky o krok dál a vytvořil svůj Analytický stroj, který dokázal nejen provádět jednu operaci, ale také přepínat operace – a dokonce sám sobě říkat, že to má dělat.

V letech 1842 až 1843 Lovelace přeložila z francouzštiny přepis Babbageovy prezentace k jeho stroji, doplněný vlastními obsáhlými a průkopnickými poznámkami.

Tyto poznámky, více než dvakrát delší než původní Babbageův příspěvek a nakonec mnohem významnější, popisovaly „počítače“ jako zařízení, která dokážou zpracovávat hudbu, obrazce i poezii.

Myšlenky Lovelace byly v podstatě prorockou vizí funkčnosti počítačů, která daleko přesahovala jednoduché výpočty prováděné Babbageovým Analytickým strojem.

Lovelace byla také průkopníkem programování počítačů, když vysvětlila, jak lze diferenční počítací stroj programovat pomocí děrných štítků, čímž se značně zvýšila jeho univerzálnost a ze specializovaného přístroje se stal univerzální stroj.