Emoční rovnice

Chip Conley je americký podnikatel, spisovatel a řečník. Narodil se v roce 1960 v Kalifornii a vystudoval ekonomii na Stanfordově univerzitě. V roce 1987 založil společnost Joie de Vivre Hospitality, která se stala jednou z největších hotelových společností v Kalifornii. V roce 2013 se stal ředitelem pro globální strategii a rozvoj v Airbnb.

Chip Conley je také autorem několika knih, včetně bestselleru Emoční rovnice, která se zaměřuje na vztah mezi emocemi a úspěchem v podnikání. Dalšími jeho knihami jsou Vrchol: Jak skvělé firmy získávají své kouzlo od Maslowa, Pravidla rebelů: Odvaha být sám sebou v podnikání a Marketingová revoluce.

Chip Conley je také aktivním řečníkem a konzultantem, který pomáhá podnikatelům a manažerům rozvíjet své schopnosti a dosahovat úspěchu.

Úvod

Co cítíte právě teď, když začínáte číst toto shrnutí knihy? Jste zvědaví, skeptičtí, nebo jste si již vytvořili názor a chcete zjistit, zda se shrnutí shoduje s tím, co jste si představovali, či nikoli? Doufáte a chcete, abyste se o sobě dozvěděli něco nového? Možná vás rozptyluje něco, co se děje ve vašem životě a co vám brání v dosažení vašich cílů.

Emoce jsou součástí lidské přirozenosti, protože nám poskytují informace o tom, co prožíváme, a pomáhají nám tak zjistit, jak reagovat. Emocionální uvědomění nám pomáhá poznat, co potřebujeme a chceme (nebo nechceme). Pomáhá nám budovat lepší vztahy a instinktivně vyhodnocovat potenciální hrozby. To proto, že uvědomění si svých emocí nám může pomoci jasněji vyjádřit své pocity, efektivněji se vyhnout konfliktům s druhými lidmi nebo je vyřešit a snadněji překonat těžké chvíle. Co kdyby nám řada rovnic pomohla lépe pochopit nebo dokonce zvládnout překonávání těžkostí, které zažíváme v každodenním životě?

Některé emoce jsou pozitivní, například pocit štěstí, lásky, sebedůvěry, inspirace, radosti, zájmu nebo vděčnosti. Jiné emoce mohou působit spíše negativně, například pocit hněvu, zášti, strachu, studu, závisti, viny nebo smutku. Zde je dobrá zpráva – jak pozitivní, tak negativní emoce jsou normální. Někteří lidé mají přirozeně větší kontakt se svými emocemi než jiní a dobrou zprávou je, že každý si může své emoce více uvědomovat; chce to jen cvičit. Uvědomění si emocí je prvním krokem k vybudování emoční inteligence, dovednosti, která vám může pomoci uspět v životě.

Emoce = život

Z nějakého zvláštního důvodu se zdá, že většina největších uměleckých děl, literatury a vynálezů vznikla z utrpení. Náš život bude vždy naplněn různými emocemi, které mohou být jak pozitivní, tak negativní. Všechny emoce nám něco říkají o nás samých a o naší situaci, ale někdy je pro nás těžké přijmout to, co cítíme. Vyhýbat se negativním emocím nebo předstírat, že necítíte to, co cítíte, se může vymstít. Je těžší přenést se přes obtížné pocity a nechat je odeznít, pokud se jim nepostavíme čelem a nesnažíme se pochopit, proč se tak cítíme. Nemusíte se svými emocemi zabývat nebo neustále mluvit o tom, jak se cítíte. Místo toho emoční uvědomění jednoduše znamená rozpoznat, respektovat a přijmout své pocity tak, jak se dějí, abyste si vědomě uvědomili své emoční reakce.

Smyslem emočního uvědomění je rozvíjet dovednost zastavit se na mikrosekundu a vidět prostor mezi našimi emocemi, které prožíváme v důsledku nějakých vnějších podnětů, a naším kognitivním zpracováním těchto emocí. Toto reflexivní stání by nám pomohlo reagovat způsobem, který by nám umožnil vyvíjet se a vyhnout se nárazu & spálení.

Emoční rovnice

Co je tedy „emoční rovnice“? A jaký má smysl? Nejprve si uveďme příklad, abychom byli všichni na jedné lodi. Příkladem emoční rovnice je:

Úzkost = nejistota x bezmocnost

To znamená, že emoce „úzkosti“ se obvykle vytváří, když člověk pociťuje nedostatek porozumění v kombinaci s nedostatkem sebekontroly. Síla porozumět této rovnici spočívá v tom, že až když pochopíme příčinu problému, můžeme začít hledat řešení. V tomto případě se můžeme soustředit na to, co máme pod kontrolou (získat více informací nebo se zaměřit na to, co můžeme ovlivnit) a tím začít snižovat pocit úzkosti.

Událost + reakce = výsledek

To znamená, že události jsou věci, které možná nemůžete ovlivnit, ale vaše reakce na události je něco, co byste měli být schopni ovlivnit, protože na ní závisí výsledek.

To je jádro emočních rovnic – nový způsob přemýšlení o emocích, který je rozkládá na základní prvky. Když začneme chápat, z čeho emoce pramení, můžeme začít ovládat způsob, jakým reagujeme na emoce, vůči nimž se obvykle cítíme bezmocní. A jak Chip zdůrazňuje, ti, kteří lépe ovládají své emoce a jsou schopni je ovlivňovat, jsou prokazatelně úspěšnější v podnikatelském prostředí.

Věřím v něco, proto se tím stávám

„Mnoho lidí nedokáže rozlišit mezi skutečností, která se jim stane, a svou reakcí na tuto skutečnost. Přitom to není událost nebo situace, která má emocionální náboj, ale naše přesvědčení, které vytváří naši reakci.“

Jednou z hlavních tezí knihy Chipa Conleye je, že máme větší moc nad svými reakcemi na emoce, než bychom si na první pohled mysleli. Jak vysvětluje Conley, „biologická délka života určité emoce je asi devadesát sekund. Je to posmrtný život určité emoce, ve kterém se my smrtelníci neustále vyžíváme.“

Je pro nás tak snadné používat události (pozitivní i negativní) k formování našich emocí a reakcí v našem životě. Za svůj smutek nebo nezdravé emoce viníme špatné zprávy a spoléháme se na pozitivní zážitky pro příval dobré nálady, který denně chceme. Události koneckonců vyvolávají emocionální reakce – jsme lidé. Ale jak zdůrazňuje Conley, skutečný chemický dopad emocí trvá méně než dvě minuty. Jakýkoli emocionální dopad nad rámec toho je naším vlastním výtvorem, obvykle vycházející z jiných minulých zkušeností.

Zvládání těžkých časů

Zoufalství.

Když se nám stane něco špatného, trpíme. Utrpení však přeroste v zoufalství, když toto utrpení spojíme s nedostatkem smyslu.

Jinými slovy: Zoufalství = utrpení – smysl.

Takže místo toho, abychom se soustředili na existující Utrpení, můžeme se zaměřit na přeměnu Utrpení nebo bolesti v něco hodnotného a smysluplného, aby naše Utrpení nebylo v žilách. Nikdy nepropadneme Zoufalství, pokud se naučíme, jak se z Utrpení poučit tím, že za ním najdeme smysl. Teprve když máme pocit, že utrpení nemá žádný smysl, zažíváme zoufalství.

Když zažíváte nějaké utrpení, přijměte bolest (90 sekund), ale pak si položte otázku: „Stalo se to z nějakého důvodu?“ nebo „Je toto utrpení nutné, když ho zasadím do širšího kontextu?“

Zklamání.

Pokud očekáváme mnoho věcí a ty se pak nedějí tak, jak jsme očekávali, jsme zklamaní.

Jinými slovy: Zklamání = očekávání - realita

To neznamená, že byste neměli mít vysoké ambice a očekávání. Můžete je mít, ale musíte si uvědomit, že nemáte nárok na to, aby se tyto věci staly a nikdo vám v životě nic nedluží. Musíte se přestat soustředit na nějakou klamnou představu o tom, jaký "by život měl být" a začít přijímat to, jaký život je, a vytěžit to nejlepší z toho, co máte. Nejlepším způsobem je osvojit si přístup k životu založený na defenzivním pesimismu – očekávejte to nejhorší a doufejte v to nejlepší.

Litost.

K lítosti dochází, když jsme nespokojeni s výsledky a zklamáni z výsledku a cítíme se zodpovědní za rozhodnutí, která vedla k neuspokojivým výsledkům.

Jinými slovy: Litost = zklamání + odpovědnost

Musíme se ujistit, že neděláme rozhodnutí, která nám způsobí dlouhodobou bolest, tím, že navštívíme své výchozí budoucí já a zhodnotíme, zda jsme spokojeni s tím, co vidíme ve svých představách. Druhou věcí je být Spokojen s tím, co máme, a nesnažit se maximalizovat všechno v životě najednou. Věci, na kterých v životě tvrdě pracujete, se nevyhnutelně stanou; jen se nemusí stát všechny najednou.

Žárlivost.

Když žárlíte, pravděpodobně trpíte nízkým sebevědomím (pocitem vlastní hodnoty) v dané situaci; nezávisle na situaci samotné.

Jinými slovy: Žárlivost = nedůvěra/sebeúcta

Většinou se přistihnete, že máte vysoký pocit nedůvěry k situaci nebo osobě, o kterou se jedná, takže pocit Žárlivosti se může týkat spíše vás než osoby, na kterou žárlíte.

Závist.

Když někdo uspěje v něčem, na čem vy tvrdě pracujete, ale z nějakého vám neznámého důvodu to dokázal a vy ne, máte tendenci cítit Závist.

Jinými slovy: Závist = (pýcha + marnivost)/laskavost

Čím větší máte sebeúctu a marnivost vůči sobě a tomu, čeho jste v životě dosáhli, tím větší Závist budete pociťovat. Čím méně laskaví jste k ostatním, když něčeho dosáhnou, tím více budete cítit Závist. Nejrychlejší způsob, jak Závist napravit, je přestat se srovnávat s ostatními, protože to, co mají oni, není váš příběh.

Úzkost

Nejistota znamená, že prožíváte něco, co má pro vás nejasné výsledky. Bezmoc znamená, že nemáte kontrolu nad výsledkem. Pokud si chcete být jisti něčím, o čem máte pochybnosti a co nemůžete ovlivnit, budete pociťovat Úzkost.

Jinými slovy: Úzkost = nejistota x bezmocnost

Na druhou stranu, pokud jen na chvíli pustíte z hlavy věci, které nemůžete ovlivnit, a zaměříte veškerou svou pozornost na to, co můžete kontrolovat nebo přinejmenším ovlivnit, pak úzkost pomalu odeznívá.