Konec stárnutí

David Sinclair je významným vědcem a profesorem genetiky na Harvardově univerzitě. Je také autorem knihy Konec stárnutí, která se stala bestsellerem a získala mnoho pozitivních recenzí.

Sinclair se specializuje na výzkum procesů stárnutí a způsobů, jakými lze tyto procesy zpomalit nebo dokonce zastavit. Jeho práce byla publikována v mnoha vědeckých časopisech a časopisech populární vědy.

Sinclair je také zakladatelem společnosti Life Biosciences, která se zaměřuje na výzkum a vývoj nových terapií pro zlepšení zdraví a prodloužení života.

Úvod

V knize Konec stárnutí odhaluje jeden z nejvýznamnějších světových odborníků na stárnutí a genetiku novou převratnou teorii, která navždy změní náš pohled na to, proč stárneme a co s tím můžeme dělat. Stárnutí není nezměnitelné; můžeme ho ovlivnit mnohem více, než si uvědomujeme. Toto oči otevírající a provokativní dílo nás zavede do první linie výzkumu, který posouvá hranice našich domnělých vědeckých omezení, a odhalí neuvěřitelné průlomové poznatky, které ukazují, jak můžeme zpomalit, nebo dokonce zvrátit genetické hodiny. Dr. Sinclair se s vámi podělí o nové technologie a jednoduché změny životního stylu – jako je přerušovaný půst, vystavování se chladu a cvičení se správnou intenzitou – které prokazatelně pomáhají vést k delšímu životu.

Kniha Konec stárnutí poskytuje plán, jak převzít odpovědnost za svůj zdravotní osud, a novou odvážnou vizi budoucnosti, kdy se lidstvo bude moci dožít 100 let.

David Sinclair, PhD, AO, je profesorem genetiky na Harvard Medical School. Je jedním z předních inovátorů své generace, byl časopisem Time označen za „jednoho ze 100 nejvlivnějších lidí na světě“ a je mezi 50 nejvlivnějšími lidmi ve zdravotnictví. Je členem představenstva Americké federace pro výzkum stárnutí a za svůj výzkum a významné vědecké objevy získal více než 35 ocenění.

Co víme

„Život je zábavný a svižný – je to výlet do nedávné minulosti a blízké budoucnosti, v níž se 90 let stane novou sedmdesátkou.“

Pokud vás zarazila představa, že existuje jediná příčina stárnutí, pak nejste sami. Pokud jste vůbec nepřemýšleli o tom, proč stárneme, je to naprosto správné a normální. Mnoho biologů se nad tím také příliš nezamýšlelo. Dokonce i gerontologové, lékaři, kteří se specializují na stárnutí, se často neptají, proč stárneme, prostě se jen snaží léčit následky.

To není krátkozrakost specifická pro stárnutí. Ještě koncem šedesátých let 20. století např. byl boj proti rakovině bojem proti jejím příznakům. Neexistovalo žádné jednotné

vysvětlení, proč se rakovina vyskytuje, a tak lékaři odstraňovali nádory, jak nejlépe uměli.

a trávili spoustu času tím, že pacientům říkali, aby si udělali pořádek ve svých záležitostech. O rakovině lidé jen poznamenali: „tak to prostě chodí“, protože obecnou frázi používáme, když nějaký jev nedokážeme vysvětlit.

Dementní klavírista

Naše DNA je neustále pod útokem. V průměru každý z našich 46 chromozomů je nějakým způsobem porušen pokaždé, když buňka kopíruje svou DNA, což činí více než dva biliony porušení v našem těle za den. A to jsou jen zlomy, ke kterým dochází během replikací. Další jsou způsobeny UV zářením, chemickými látkami v našem životním prostředí, rentgenovým zářením a případně CT vyšetřením, která můžeme podstoupit.

Slepá epidemie

Pokud vám myšlenka, že stárnutí je nemoc, připadá zvláštní, nejste sami. Lékaři a vědci se tomuto tvrzení již dlouho vyhýbají.

O stárnutí jsme dlouho říkali, že jde prostě o proces stárnutí. A stárnutí bylo dlouho považováno za nevyhnutelnou součást života. Společně můžeme postavit jedinou přehradu – u pramene. Nejen zasáhnout, když se něco pokazí. Nejen zpomalovat. Můžeme zcela odstranit příznaky stárnutí. Tato „nemoc“ je léčitelná.

Co se učíme

V současné době je úmrtnost lidí trpících tuberkulózou a gastrointestinálními onemocněními mimořádně vzácná. A zápal plic a chřipka si vyžádají méně než 10 procent životů, což je nesrovnatelné s tím, kolik si tyto nemoci vyžádaly před více než sto lety, přičemž většina těchto úmrtí nyní připadá na osoby oslabené stárnutím.

Nezáleží na tom, kolik je vám let, dokonce i když jste teenager, už se to děje. Poškození DNA zrychlilo vaše hodiny, což má důsledky ve všech fázích života. Embrya a děti zažívají stárnutí. Co tedy s lidmi v šedesáti, sedmdesáti a více letech?

S osmdesátníky? Co s těmi jedinci, kteří jsou již křehcí a nemohou omezit své kalorie, jít běhat nebo dělat sněhové anděly uprostřed zimy? Je pro ně už pozdě? Vůbec ne.

Lepší pilulka k polknutí

Sen o prodloužení lidského života nezačal na počátku 21. století. Stejně jako sen o lidském letu nezačal na počátku dvacátého století. Nic nezačíná vědou; vše začíná příběhy.

Od sumerského krále Gilgameše, který prý vládl Uruku 126 let, až po Metuzaléma, patriarchu v hebrejských písmech, který se prý dožil 969 let, svědčí posvátné příběhy lidstva o naší hluboce zakořeněné fascinaci věkem a dlouhověkostí.

Kromě mýtů a podobenství jsme však měli jen málo vědeckých důkazů o tom, že by se někomu podařilo prodloužit svůj život daleko za hranici jednoho století. Bez hlubokého porozumění tomu, jak život funguje, jsme měli jen malou naději, že se nám to podaří.

To je poznání, byť stále nedokonalé, o kterém se někteří z mých kolegů i já domníváme, že se nám podařilo.

Věk inovací

Jak dlouho bude trvat, než se další zlotřilý vědec spojí s rodičem zarputile podporujícím technologie a vytvoří geneticky modifikovanou rodinu se schopností odolávat účinkům stárnutí? Možná to nebude trvat dlouho.

Každý nový objev vytváří nový potenciál. Každá minuta ušetřená při hledání rychlejšího a přesnějšího sekvenování genů může pomoci zachránit životy. I když to neposune maximální počet let, kterých se dožijeme, bude tento věk inovací znamenat mnoho. Zajistí, že budeme mnohem déle zdraví.

Podoba věcí příštích

Monitorování DNA bude brzy upozorňovat lékaře na nemoci mnohem dříve, než se objeví a než se stanou akutními. Rakovinu budeme identifikovat a začneme s ní bojovat o mnoho let dříve. Pokud máte infekci, bude diagnostikována během několika minut. Pokud je váš srdeční tep nepravidelný, vaše auto vás o tom bude informovat. Dechový analyzátor odhalí začínající imunitní onemocnění. Stisky kláves na klávesnici budou signalizovat počínající Parkinsonovu chorobu nebo roztroušenou sklerózu. Lékaři budou mít o svých pacientech mnohem více informací – a budou k nim mít přístup dlouho předtím, než pacienti dorazí na kliniku nebo do nemocnice. Lékařské chyby a počet chybných diagnóz se sníží. Výsledkem kterékoli z těchto inovací by mohlo být prodloužení zdravého života o desítky let.

To je více než cokoli jiného, způsob, jakým naše chápání stárnutí a nevyhnutelného prodloužení vitality změní svět. Přinutí nás čelit výzvám, které v současné době odsouváme na vedlejší kolej. Investovat do výzkumu, který nebude přínosný jen nyní pro nás, ale i pro lidi za sto let. Přinutí nás, abychom se starali o planetární ekosystémy a klima za příštích 200 let.