Dilema všežravce

• Pochopíte, co skutečně jíte a jak to ovlivňuje vaše zdraví.
• Zjistíte, jak výroba potravin ovlivňuje životní prostředí a klimatické změny.
• Objevíte alternativy k průmyslově vyráběným potravinám a možnosti, jak podpořit lokální zemědělství.
• Dozvíte se nejnovější poznatky o vztahu mezi potravinami a emocionálním stavem.
• Inspirujete se k lepšímu a zdravějšímu životnímu stylu.

Autor bestselleru Botanika touhy zkoumá ekologii stravování a odhaluje, proč v 21. století konzumujeme to, co konzumujeme.

"Co si dáme k večeři?" Tato jednoduchá otázka napadá v té či oné míře každého tvora, který má na výběr z mnoha jídel. Antropologové ji nazývají dilema všežravce. Při výběru z nesčetných potenciálních potravin, které příroda nabízí, se lidé museli naučit, co je bezpečné a co ne, kterým houbám se například vyhnout a na kterých bobulích si můžeme pochutnat. Dnes, kdy Amerika čelí něčemu, co lze označit za národní poruchu stravování, se dilema všežravce vrátilo s atavistickou pomstou.

Roh hojnosti moderních amerických supermarketů a fastfoodů nás vrátil do zmatené krajiny, kde si opět musíme dělat starosti s tím, které z těch chutně vypadajících soust nás může zabít. Zároveň si uvědomujeme, že naše volba potravin má také hluboký dopad na zdraví našeho životního prostředí. Dilema všežravce je brilantním a oči otevírajícím zkoumáním těchto málo známých, ale životně důležitých rozměrů stravování v Americe od autora bestsellerů Michaela Pollana.

Jsme skutečně tím, co jíme, a to, co jíme, přetváří svět. Jako společnost nenasytných a stále zmatenějších všežravců si teprve začínáme uvědomovat hluboké důsledky nejjednodušších každodenních voleb potravin, a to jak pro nás, tak pro přírodu. Dilema všežravce je kniha, která už dávno měla vyjít a která se stane známou tím, že přináší zcela nový pohled na tak obyčejnou, a přesto závažnou otázku, jako je "Co si dáme k večeři?".

Jako všežravci jsme my lidé schopni jíst mnoho různých rostlin a živočichů. To vede k tomu, co psycholog Paul Rozin nazývá „dilema všežravce“: jak ve světě plném možností vědět, co máme jíst?

Pro první lovce a sběrače bylo řešení tohoto dilematu velmi jednoduché: jedli sezónní potraviny, které se daly sklízet v blízkosti jejich domovů, například houby na podzim nebo jahody v létě, a lovili zvěř, která byla k dispozici ve volné přírodě. Jídelníček byl tedy poměrně jednotný a rozhodnout se, co jíst, bylo snadné.

V dnešní době se díky pokrokům v oblasti uchovávání a přepravy zcela změnila dostupnost potravin. Vzpomeňte si, kdy jste byli naposledy v supermarketu. Kolik tam bylo uliček? Kolik regálů? Kolik položek bylo v každém regálu? Kokosové ořechy, pórek, Oreos, slanina, vejce, rýže, brokolice, jahody – výběr potravin, které jsou dnes k dispozici, je ohromující a v podstatě si můžete dát, na co máte chuť, kdykoli a kdekoli.

Tento vývoj zhoršil dilema všežravce, protože si nyní musíme vybírat u každého jídla z nesčetných možností. Některé z těchto možností jsou zdravé, jiné chutné, další levné a další šetrné k životnímu prostředí. Co přesně bychom tedy měli jíst?