Kdo bude plakat, až tady nebudeš?

Robin Sharma je kanadský spisovatel, řečník a poradce v oblasti osobního rozvoje. Narodil se v roce 1965 v Ugandě a v současnosti žije v Torontu.

Je autorem mnoha bestsellerů, včetně knih Klub ranních vítězů, Mnich, který prodal své Ferrari, a Kdo bude plakat, až tady nebudeš?, které se stala celosvětovým fenoménem.

Sharma se specializuje na témata jako jsou produktivita, leadership a osobní transformace. Jeho knihy jsou přeloženy do více než 70 jazyků a prodávají se v milionech kopií po celém světě.

Sharma je také zakladatelem a ředitelem společnosti Sharma Leadership International, která se zaměřuje na vzdělávání a rozvoj lidí v oblasti leadershipu a osobního růstu.

Nalaďte se na úspěšný život a pomáhejte přitom i ostatním

Nelze popřít, že žijeme v rychlém světě, kde se zdá, že se vše děje najednou. Jsme neustále ve spojení s ostatními a vždy se objeví nějaké nové upozornění, které se snaží upoutat naši pozornost. Vzhledem k těmto hektickým okolnostem není divu, že je někdy obtížné poodstoupit a skutečně se zamyslet nad tím, co dává životu smysl. Nejde však jen o vás. Sebezdokonalování je fajn, ale aby bylo skutečně úspěšné, je důležité myslet také na to, jaký dopad má na vaše blízké, komunitu a celou společnost.

Tato kniha ukazuje, jak žít smysluplný život. Uvidíte, jak můžete mít pozitivní vliv na svět kolem sebe v takovém měřítku, aby všichni po vašem odchodu cítili ztrátu.

Zachování nadhledu a sebekázně vám pomůže vést úspěšný a šťastný život

Jen málo věcí v životě je radostnějších než narození. Když jste se narodili, váš první nářek pravděpodobně vyvolal jásot a radost.

Pokud jde o autora, tyto emoce by nás měly provázet i v dospělosti. Měli bychom usilovat o to, abychom tento svět opouštěli s pocitem štěstí a naplnění. Tak budou ostatní, až se dozvědí, že jsme zemřeli, plakat spíše radostí než smutkem.

Naštěstí existuje několik jednoduchých životních pravidel, kterými se můžete řídit, abyste i vy vedli život, který bude prospěšný vám i vašemu okolí.

První zásadou je zachování nadhledu.

Slavný teoretický fyzik Stephen Hawking rád vyprávěl lidem jednoduchý příběh. My lidé žijeme na malé planetě, která obíhá kolem velmi obyčejné hvězdy kdesi na okraji galaxie, která je jen jednou galaxií mezi stovkami miliard.

V podstatě tím říká, že bychom měli získat nadhled: nebrat věci tak vážně.

A teď si nemyslete, že se kvůli tomu musíte ponořit do hlubin své psychiky. Své nové životní směřování můžete začít zcela prakticky.

Řekněme například, že vám někdo nepodrží výtah, když se k němu blížíte. Někdy stačí i takto drobná „křivda“ k tomu, abyste vyletěli vzteky, že si vás nikdo neváží.

Ale nemusíte. Nejlepší odpovědí je změnit perspektivu a uvědomit si, že nic z toho se vás netýká. S největší pravděpodobností byl uživatel výtahu jen roztržitý nebo měl špatnou náladu.

Nevěnujte tomu žádnou pozornost. Prostě se věnujte svému dni s veškerým optimismem, který v sobě dokážete najít. Místo toho, abyste se dusili ve vlastním vzteku, nechte vyniknout svou dobrou vůli.

Dalším pravidlem, které je třeba dodržovat, je pravidlo sebekázně. Pokud ji budete praktikovat, i ona vám pomůže dosáhnout šťastného a úspěšného života.

Zjistíte, že pokud jste disciplinovaní, váš život se stane jednodušším. Má to dobrý důvod. Život často znamená popasovat se s obtížemi bez ohledu na to, jak složité se zdají být.

Představte si, co by se stalo, kdybyste se vykašlali na své přátele hned, jak se s nimi pohádáte. Zanedlouho byste neměli žádné přátele, což by váš život ještě více ztížilo.

Na druhou stranu, pokud budete mít dostatek sebekázně na to, abyste se svými přáteli vydrželi a probrali s nimi jejich i vaše obtíže, nejenže se na této cestě mnohému naučíte, ale také si přátele udržíte.

Chcete-li žít šťastněji, buďte upřímní a naučte se, jak se vypořádat s neúspěchem

Mnoho lidí dává nejrůznější sliby s plným vědomím toho, že je nikdy nemají v plánu splnit. Všichni jsme například slíbili, že lidem půjčíme knihy, a pak jsme neudělali ani to málo, abychom to splnili.

Porušování slibů je však špatný zvyk. Prostě to nevede ke šťastnému životu.

Je to proto, že pokaždé, když nesplníte, co jste slíbili, ostatní budou zklamaní. Jediný dojem, který zanecháte, bude, že jste nespolehliví.

Místo toho byste se měli snažit zaujmout takový přístup, aby se upřímnost stala ústředním bodem vašeho života.

Dávejte si na ni pozor. Zapište si, jak často říkáte drobné lži jen proto, abyste se vyhnuli konfrontaci nebo abyste se zalíbili.

Další fází je věnovat se tomu, že budete po celý týden naprosto upřímní. Jednoduchým cílem je dostát svému slovu, ať už vůči sobě, nebo ostatním.

Na té nejzákladnější úrovni to znamená, že pokud se k něčemu zavážete, musíte to dodržet, i když o tom nikdo jiný neví.

Budete překvapeni, jakou radost vám udělá, když dodržíte své sliby, zejména pokud na to nejste zvyklí!

Existuje ještě jedno základní pravidlo, které je opravdu užitečné pro to, aby se štěstí stalo součástí vašeho života: naučte se zvládat neúspěchy a obtíže. Není to tak negativní, jak to zní; ve skutečnosti vám těžké zkušenosti dávají ty nejlepší lekce.

Stačí se podívat na lidi, kteří prošli vážnou nemocí. Podle autorových zkušeností se právě oni ukázali být v pozdějším věku nejšťastnějšími a nejzdravějšími. Je to proto, že se naučili, jak o sebe pečovat v těch nejtěžších podmínkách, a mají tak hlubší porozumění života.

S tím souvisí i jeden trik: jednoduše řečeno, život je lepší, když riskujete a žijete naplno. Můžete často selhat, ale je to mnohem lepší než prožít život v nudné průměrnosti.

Řekněme, že jste kdysi snili o tom, že se stanete chirurgem, ale báli jste se, že neuděláte zkoušky. Nebo jste se možná obávali, že nedokážete čelit pracovnímu tlaku. V takovém případě jste možná kvůli strachu přišli o vysněnou kariéru.

Kdybyste se však snažili, možná by se vám skutečně podařilo stát se chirurgem. A co na tom, že jste na své cestě nakonec několikrát neuspěli? Takové „neúspěchy“ jsou ve skutečnosti bohatými zkušenostmi, které můžete později v životě dobře zužitkovat – často při hledání své alternativní kariérní cesty!

Smysluplný život vyžaduje soustředění na to podstatné, ale i pravidelné přestávky

Život může být někdy trochu náročný, to je pravda. Pokud se vám zdá, že dny ubíhají rychle a máte pocit, že nemáte ani chvilku na vydechnutí, je to znamení, že je třeba něco změnit.

Konkrétně si musíte udělat pořádek ve svých prioritách. Jinak zjistíte, že vás požadavky a žádosti ostatních lidí pohltí.

Pokud si hlavně ujasníte, co je pro vás podstatné a důležité, váš život se v důsledku toho stane smysluplnějším.

Existuje stará čínská pohádka, která tuto myšlenku vyjadřuje. Vypráví, že kdysi žil jeden mečíř, který byl tak talentovaný, že byl pověřen kováním mečů pro čínské vládce. Jeden z nich byl jeho zbraněmi tak ohromen, že zašel za mečířem a zeptal se ho, v čem spočívá tajemství jeho úspěchu.

K jeho překvapení nebyla odpověď taková, že by mečíř ovládal nějakou tajnou a mystickou dovednost. Ne, mečíř jednoduše odpověděl, že své práci zasvětil celý život. Každou bdělou hodinu po dobu předchozích dvaceti let trávil zdokonalováním svého umění.

Toto ponaučení platí i dnes.

Stačí si vzpomenout na světoznámého basketbalistu Michaela Jordana. Nezajišťoval si smlouvy, nevybíral obleky ani neřešil detaily svých cest. O to všechno se starali jeho osobní asistenti a právníci. Jeho vlastní práce byla jednoduchá. Svou energii a čas měl věnovat tréninku a hraní basketbalu.

S tím, že pokud se vydáte cestou extrémního soustředění, zjistíte, že vás to trochu unaví. Ani ten největší profesionál nenajde smysl života jen díky neustálé práci.

Smysl přichází i z jiných oblastí života. Pomohou vám hluboká přátelství a vztahy, stejně jako to, že si dopřejete čas na odpočinek.

Ačkoli vás tedy zaměření na smysluplné životní cíle posune hodně daleko, nezapomeňte si pravidelně dopřávat volno, abyste si mohli užívat i jiné smysluplné aspekty života. Vaše rodina vám za to jistě poděkuje!

Občasné volno má i další výhodu: sníží se vám hladina stresu. Budete tedy šťastnější a zdravější. To vám jistě přinese spoustu radosti.

Volný čas se však neobjeví jen tak z ničeho nic. Nezapomeňte do svého týdenního rozvrhu zařadit pravidelné volno. Existuje pro to termín: sabatikl. Původně to byly náboženské svátky věnované rozjímání a modlitbě. Stále však platí stejný princip: potřebujete čas na to, abyste se stáhli do ústraní a odpočinuli si.

Prakticky to vše znamená, že byste se měli snažit, aby vaše sabatické volno trvalo přibližně dvě až tři hodiny, a měli byste si ho naplánovat v průběhu celého týdne.

Jak si užívat života tím, že budete napodobovat děti a pečovat o své tělo

Dětství je určité kouzelné období, na které se v dospělosti snadno zapomíná. Jen si vzpomeňte, jak děti jedí chleba. Mnohé z nich jdou rovnou ke střídě, rukama ji vybírají a kůrku odhodí stranou.

Jako rodiče vás takové chování může rozčilovat.

Ale ve skutečnosti se dá říct, že děti mají rády to, co jim dělá největší radost.

Jako dospělí bychom měli děti napodobovat, abychom se znovu naučili milovat život.

Pomyslete na všechnu tu energii, která přichází nazmar, když děláme věci, které nesnášíme – ať už je to placení účtů, uspořádávání skříní, aktualizace životopisů, vyplňování daňových formulářů nebo jen běžné starosti. Tyto věci prostě zbavují náš život radosti.

Netřeba dodávat, že některé z těchto věcí je třeba udělat, ale to neznamená, že byste do nich měli investovat více než naprosté minimum pozornosti.

Dobrou strategií, jak odvést pozornost od úmorných každodenních úkolů, je připomenout si, co vlastně děláte rádi.

A pokud se snažíte vzpomenout si na to, co vás baví, inspirujte se u dětí. Znovu se spojte se svým vnitřním dítětem. Jíst zmrzlinu, jezdit na kolečkových bruslích, strojit se nebo si hrát s domácím mazlíčkem jsou činnosti, které vás mohou bavit bez ohledu na váš věk.

Je tu ještě jeden důležitý aspekt, který je třeba mít na paměti, pokud jde o užívání si života: musíte se dobře starat o své tělo.

Ve starém Římě si lidé dobře uvědomovali, že zdravá mysl je skutečně možná pouze tehdy, je-li zdravé i tělo. To platí i dnes, zejména pokud si chcete užívat života.

A co je hlavní, pokud je vaše tělo zdravé, je samozřejmě mnohem pravděpodobnější, že budete žít déle.

Právě to dokazuje jedna studie Harvardovy univerzity. Zkoumala životy 18 000 absolventů této univerzity a věnovala zvláštní pozornost tomu, jak se v jejich životě projevovalo cvičení. Studie dospěla k závěru, že každá hodina cvičení prodloužila délku života v průměru o tři hodiny.

I vy byste proto měli cvičením pečovat o své tělo. Nemusí být ani nijak extrémní. I pouhá pravidelná rutina na běžeckém pásu vám hodně pomůže!

Život je proces, a proto může být zaměření pouze na cíle kontraproduktivní

V dnešní době jsou lidé posedlí orientací na cíle. Myslí si, že definované úspěchy učiní jejich život úplným – že nový vztah, povýšení nebo luxusní dům či auto je nějakým způsobem učiní šťastnými.

To je nesmysl.

Ve skutečnosti je podstatný proces, který k dosažení cílů vede. Umožňuje nám rozvíjet se a dospívat.

To znamená, že když se stáváte charismatickým vůdcem nebo dobrým rodičem, získáte důležité dovednosti, které obohatí váš život. Koneckonců, skvělé vůdcovské nebo rodičovské schopnosti nepřicházejí jen tak z ničeho nic.

Tento přístup k osobnímu rozvoji ovlivňuje také to, jak byste měli oslavovat úspěchy. Místo přípitku na počest velkého úspěchu se snažte ocenit celý proces a to, jak vás formoval.

Řekněme, že jste se učili řídit a složili jste zkoušku. Samozřejmě byste měli oslavit dojem, který jste udělali na zkoušejícího, a získání řidičského průkazu, ale nezapomeňte na stejně důležitý proces, kterým jste prošli. Během této cesty jste převzali odpovědnost za sebe i ostatní, získali jste nezávislost a trénovali jste své koordinační schopnosti.

Klíčovou složkou pozitivní změny je sebeuvědomění.

Sám autor se s tím musel během své kariéry vyrovnat.

Vždycky se mu líbilo, když ho zvali do rozhlasu a televize. Dávalo mu to opravdový šmrnc. Ale pak si přehrál, co řekl, a analyzoval svá slova. Ukázalo se, že mluví příliš rychle. Skoro mu nebylo rozumět.

Aby se zlepšil a dosáhl pozitivní změny, věděl, že se musí zaměřit přesně na ty oblasti, které chce zlepšit. Jeho řešením bylo přihlásit se do online kurzů veřejného vystupování a také vstoupit do sdružení řečníků.

Jeho veřejné vystupování se brzy zlepšilo a díky tomu brzy následoval další profesní úspěch.

Stejný přístup byste měli zvolit i vy. Klíčovou součástí dynamiky je rozpoznání slabých míst na své cestě. Uvědomit si je je prvním krokem k jejich zlepšení!

Uvědomte si hodnotu času a naučte se ovládat své emoční reakce

Pokud dnes od někoho zaslechnete nějakou stížnost, určitě to bude ta, že prostě nemáme dost času. Všichni to tak cítíme, a přesto jsme docela spokojeni s tím, že trávíme několik hodin denně streamováním filmů nebo procházením Facebooku.

Je to jisté znamení, že potřebujeme lepší přístup k hospodaření s časem.

V první řadě je třeba si uvědomit, že čas je zboží. A co víc, je to drahocenná komodita.

Většina lidí proplouvá životem, jako by čas byl neomezený. Proto také lidé často prokrastinují. A divili byste se, kolik času promarníte tím, že se věnujete zbytečné administrativě, koníčkům, máte dovolenou nebo jen tak zíráte do prázdna.

Chcete-li s tímto trendem bojovat, potřebujete time management.

Každý z nás si musí vážit času, který má, a zajistit, aby si podle něj plánoval úkoly.

Dobrým začátkem je zjistit, které činnosti jsou pro vás důležité, a zařadit je do svého denního režimu. Meditace, získávání dovedností, péče o domácnost nebo práce na projektech si mohou najít místo v rozvrhu. Jen je třeba dbát na to, abyste se drželi svého rozvrhu a nezaostávali za svými plány.

Řízení času je jedním ze způsobů, jak zůstat šťastný. Pokud však tento přístup doplníte o řízení emocí, budete ještě šťastnější.

Zamyslete se nad tím: pokud vypustíte do světa negativní emoce, nejenže ztratíte spoustu času, ale povede to také k nejrůznějším negativním důsledkům.

Všechna ta přátelství, o která jste léta pečovali? Puf! Příliš mnoho záchvatů vzteku a můžete o ně přijít.

Negativní emoce však ovlivňují i hospodaření s časem. Pokud ve vás víří příliš mnoho negativních emocí, projeví se to v podobě spousty prokrastinace. Jen si vzpomeňte na nějakou událost, kdy jste si i dlouho po jejím skončení znovu přehrávali starou hádku. Vašemu partnerovi nebo kolegům to je nejspíš už úplně jedno! Oni už na to dávno zapomněli, ale vy stále ztrácíte čas tím, že nad tím dumáte.

Pojďme si to společně projít. Pokud budete mít své emoční reakce pod kontrolou, budete mít více času na to, co je důležité, a tak budete nakonec šťastnější.

Takže když vás někdo rozčílí, počítejte do sta, než se vůbec pokusíte odpovědět. Tady to pozastavení zajistí, že vaše reakce bude klidná a uvážená.

A pokud jsou vaše emoce opravdu rozvířené, dejte si na chvíli pauzu. Potřebujete alespoň 30 minut na uklidnění; možná vám pomůže i trocha meditace.

Spojení přírody a pohybu při cestě do práce vám zajistí štěstí a úspěch

Pokud žijete ve městě, jistě znáte ten pocit: zdá se, že se všechno děje najednou. Takové je to být přetížený. Dříve to však bývalo jinak. Jen si vzpomeňte, kolik informací je v jednom výtisku New York Times. Kdybyste žili v Anglii sedmnáctého století, trvalo by vám celý život, než byste se seznámili se stejným množstvím materiálu.

Vzhledem k tomu všemu je velmi důležité, abyste čas od času využili možnosti na chvíli vypnout mozek a odpočinout si.

Skvělým způsobem, jak podpořit relaxaci a štěstí, je spojení s přírodou. Autor je sám jejím velkým příznivcem.

Často se po týdnu nabitém přednáškami, podepisováním knih a televizními vystoupeními vydá ven. Krásný park nebo les jsou místa, která napomáhají uvolnění mysli. Stačí, aby ho do meditativního stavu přivedl zvuk větru šumícího mezi stromy.

Pokud i vy dokážete vstoupit do takového myšlenkového prostoru, zjistíte, že se vám vyjasní aktuální priority. Ten pocit naléhavosti spojený s nesmyslnými úkoly jednoduše zmizí.

Příroda má ještě jeden skvělý aspekt: může skutečně pomoci stimulovat kreativitu. Jistě není náhoda, že Isaac Newton objevil gravitaci, když odpočíval pod jabloní.

Může se zdát, že přiblížit se přírodě je velká námaha. Můžete si to však usnadnit tím, že do svého každodenního cestování do práce přidáte trochu zeleně, například procházku parkem.

A když už jsme u toho, nezapomeňte, že i dojíždění lze využít k úspěchu.

Průměrná délka dojíždění do práce se pohybuje mezi 30 a 90 minutami. To je každý týden strašně moc času.

Určitě tedy neztrácejte čas zíráním z okna vlaku nebo pokřikováním na ostatní řidiče.

Pokud máte rádio nebo chytrý telefon, můžete tento čas využít k poslechu vzdělávacích audioknih nebo podcastů. A pokud jedete veřejnou dopravou, můžete se věnovat nejrůznějším konstruktivním činnostem, od meditace po čtení.

Pokud dojíždění do práce využijete k sebezdokonalování, brzy začnete sklízet ovoce. Opravdu není důvod, proč trávit ty hodiny v nečinnosti a snění!

Místo stěžování si se aktivně zaměřte na to, co můžete světu přinést

Všichni máme rádi, když můžeme na něco nadávat, ale někdy to může zajít příliš daleko. Znáte ten typ člověka – někoho, kdo neustále vzdychá a stěžuje si, že nemá dost času na cvičení nebo učení se nového jazyka či dovedností.

Takové stěžování má však s reálným světem pramálo společného. Je to jen důsledek negativního myšlení.

Pokud patříte mezi takové lidi, pak vás jistě potěší, že stačí být trochu aktivnější a můžete se z této rutiny dostat.

Pokud tedy máte pocit, že vám často chybí hodina denně, prostě ráno vstaňte o hodinu dříve.

Stejný princip platí, pokud máte pocit, že ekonomika je proti vám nebo že životní prostředí je znečištěné.

Nářky nad znečištěním nikam nevedou, ale proaktivní recyklace a snižování uhlíkové stopy něco změní.

A pokud máte pocit, že ekonomika brzdí váš kariérní růst ve firmě, začněte se věnovat svému životopisu. Pokud jste například designér, sedněte si a vytvořte pár nových plakátů nebo návrhů různých předmětů.

Tyto první kroky jsou rozhodující. Jakmile uvidíte, že změna je možná, uvědomíte si, že stěžování si je jen zbytečně vynaložená energie.

Dalším prvkem úspěchu je uvědomění si vlastní hodnoty pro svět. Při výběru povolání se tedy důkladně zamyslete nad tím, čím můžete přispět k životu ostatních.

Vědomí své hodnoty vás bude tlačit k tomu, abyste získali dobře placenou a uspokojivou práci, kterou si zasloužíte. Koneckonců budete vědět, že vaše úsilí bude světu skutečně něco přinášet.

Klasickým příkladem jsou zde chirurgové. Chirurg není ze své podstaty lepší nebo chytřejší než jakýkoli jiný odborník.

Chirurgové však strávili nespočet hodin prací na vysoce specializovaných dovednostech. Jejich odborné znalosti způsobují, že jsou významní a mění život. To vysvětluje, proč jsou chirurgové společností považováni za tak cenné osoby.

Nikdy není pozdě začít. I vy můžete pracovat na získání vzácných dovedností, které jsou ve vaší společnosti potřebné. Začněte číst, studovat a originálně myslet.

Vraťme se nyní tam, kde toto shrnutí začalo. Ostatní budou určitě plakat, až zemřete, pokud jste svůj život prožili jako nejlepší možná verze sebe sama. Tato verze není něco abstraktního; vznikne zcela přirozeně, pokud si budete vážit svého času, soustředit se na své životní cíle, nezapomenete se bavit a oslavovat život.