Proč máme rádi sex?

Why Is Sex Fun?

Jared Diamond

Evoluce lidské sexuality

Proč máme rádi sex?

3.71

na základě

6385

hodnocení na Goodreads

4.4

na základě

260

hodnocení na Amazonu

hodnocení Čtuto

O knize

Kniha Proč máme rádi sex? přináší humorný pohled na evoluci lidského sexuálního života a vysvětluje, proč je naše sexuální chování často zvláštní, ale nezbytné pro naše přežití.

Jared Diamond se v knize Proč máme rádi sex? rozhodl zaměřit na jednu z nejzákladnějších lidských potřeb – sex. Kniha není jen o různých pozicích a technikách, ale o tom, proč je sex pro nás tak důležitý a proč ho máme rádi. Diamond se nebojí položit otázky, na které je často těžké najít odpovědi, jako například proč se rozdělujeme na muže a ženy a jak to ovlivňuje naše sexuální chování, nebo jak dlouho sex trvá v různých kulturách a proč jsou některé kultury více promiskuitní než jiné.

Kniha přináší zajímavé poznatky a příklady z celého světa a ukazuje, jak se sexuální chování a preference liší v různých kulturách a přírodních prostředích. Diamond přináší zajímavé hypotézy a teorie, které nás přimějí přemýšlet o sexu v novém světle.

Proč máme rádi sex? není jen knihou pro ty, kteří hledají nové sexuální tipy, ale pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o tom, proč jsme takoví, jací jsme, a proč sex hraje tak důležitou roli v lidském životě.

Proč knihu číst

  • Pochopíte, proč máme sex a jak to ovlivňuje náš život.
  • Dozvíte se o sexuálních preferencích různých kultur po celém světě.
  • Zjistíte, jak sex ovlivňuje naše zdraví, psychiku a sociální vztahy.
  • Pochopíte, proč sexuální selekce může vést k bizarním a nezvyklým druhům.
  • Odhalíte tajemství evoluce a sexuálních strategií, které stojí za naší přirozeností.

#čtutáty z knihy

"Sex je jedním z největších zdrojů potěšení, které máme k dispozici."
"Sexuální touha je jedním z nejvíce univerzálních a silných lidských pudů."
"Sexuální preference jsou výsledkem komplexní interakce mezi genetickými, hormonálními a environmentálními faktory."
"Sexuální chování je často ovlivněno kulturními normami a očekáváními."
"Sexuální reprodukce je jedním z nejvíce základních biologických procesů, které umožňují přežití druhu."

Jared Diamond

Jared Diamond je americký vědec, geograf a spisovatel, který se narodil v roce 1937 v Bostonu. Vystudoval fyziku a fyzikální chemii na Harvardově univerzitě a později se specializoval na ornitologii a ekologii.

V roce 1997 získal Pulitzerovu cenu za svou knihu Osudy lidských společností, která se stala bestsellerem a přinesla mu celosvětovou slávu. Diamond se věnuje studiu lidské historie a kultury a zkoumá, jak se společnosti vyvíjely a jaké faktory ovlivňovaly jejich osudy.

Jeho dalšími knihami jsou například Rozvrat, Proč máme rádi sex?, Svět, který skončil včera a Kolaps. Diamond je také profesorem geografie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a členem Národní akademie věd Spojených států amerických.

Klíčové myšlenky z knihy

Lidé jsou podivný druh, co se týče sexu

Jak jednou řekla Marilyn Monroe: „Sex je součástí přírody. Já jsem v souladu s přírodou.“ A Marilyn Monroe věděla, o čem mluví.

A ne, nemluvíme o jejím osobním sexuálním životě; spíše je to její názor na sex a přírodu, který zní obzvlášť pravdivě. Protože sex není jen fyzicky nejintenzivnějším chováním, kterému se my lidé věnujeme, ale také pravděpodobně tím nejdůležitějším. Bez sexu by náš druh neměl šanci přežít.

Ještě zajímavější na tělesnosti sexu je však to, jak divně se k němu lidé staví. Často to děláme v posteli, při zhasnutých světlech a zavřených dveřích. Děláme to také v soukromí a někdy jen s jednou osobou. Jak moc to je bláznivé?

Ukazuje se, že to není tak bláznivé – je to jen evoluce.

Lidský sex je tím nejzvláštnějším v říši zvířat

Kdyby vám váš pes mohl říct, co si myslí o vašem sexuálním životě, pravděpodobně by řekl, že je šokující a vyloženě bizarní.

Pro začátek by byl zděšen, že máte sex v kterýkoli den v měsíci, dokonce i těsně poté, co měla partnerka menstruaci. Také by vyjádřil naprostý zmatek nad tím, proč se lidé obtěžují se sexem, když je žena již těhotná.

Dále by se ptal, proč proboha máte raději sex za zavřenými dveřmi, místo abyste to dělali před ostatními lidmi, jako by to dělal každý normální, zdravý pes.

Ukazuje se, že lidské normy pro sex nesdílí žádné jiné zvíře.

Pokud si opravdu myslíte, že sexuální chování vašeho domácího mazlíčka je divné, zamyslete se znovu – divný je náš sexuální život. Jen si uvědomte, že třicet milionů dalších živočišných druhů to nedělá tak jako my.

Dokonce i když zúžíme záběr na 4300 ostatních druhů savců na planetě, zdají se naše zvyky být poněkud zvláštní. Například savci jako lvi, vlci a šimpanzi běžně kopulují veřejně. Nevytvářejí páry, ani nežijí jako nukleární rodina. Místo toho jsou dospělí samci i samice samotáři a setkávají se spolu pouze za účelem kopulace.

Stejně jako držení těla a velikost mozku se i lidská sexualita liší od sexuality našich nejbližších příbuzných, lidoopů – především afrických šimpanzů a bonobů.

Zatímco držení těla a velikost mozku nám z evolučního hlediska pomohly a přispěly k tomu, že dominujeme ostatním živočišným druhům, jak je to s naší zvláštní sexualitou? Jaký má evoluční smysl? Jak uvidíme později, naše sexuální návyky, například monogamie, ve skutečnosti přispívají k přežití našeho druhu.

Na ochranu malých dětí se objevila lidská monogamie

Ačkoli se oddanost mužů a žen svým dětem bude v různých vztazích a kontextech nesmírně lišit, většina otců bude hrát v životě dítěte alespoň nějakou roli. Ale kupodivu, když se podíváme na lidské oplodnění, není hned zřejmé proč.

Jedním z hlavních faktorů, na nichž stojí oddanost každého z rodičů dítěti, je investice do oplodněného embrya nebo vajíčka. Stejně jako bychom se zdráhali opustit probíhající projekt, do kterého jsme vložili mnoho úsilí, je žena produkující vajíčko obvykle oddanější budoucímu dítěti než muž, který dodal spermie.

Přestože vajíčko i spermie obsahují životně důležité chromozomy, vajíčka potřebují více tělesných zdrojů než spermie. Ve vajíčku se také nacházejí metabolické složky nezbytné pro podporu vývoje embrya, zatímco spermie potřebují pouze bičíkový motor a dostatek energie k mobilizaci na několik dní.

Navíc, teoreticky vzato, samci přinášejí evoluční oběť tím, že zůstávají se svou partnerkou a potomstvem. Těhotná samice je vázána péčí o potomka v době těhotenství a bezprostředně po něm; vzhledem k biologickým vlivům těhotenství a zdrojům potřebným pro dítě nemá jinou možnost.

Naopak samci jsou po páření okamžitě připraveni oplodnit další samice. Zůstávat u péče o dítě namísto hledání dalších partnerek by tedy mohlo znamenat méně příležitostí k šíření jeho genů.

Jak již bylo řečeno, všechny druhy mají stejný cíl – předávat geny dál. A aby se to podařilo, nejlepší strategie někdy zahrnuje péči obou rodičů o mláďata.

Nyní se tedy dostáváme ke vzniku našeho lidského společenského systému, kde je v zájmu otce i matky zůstat pohromadě, aby ochránili ženu a dítě – a zde přichází na řadu monogamie. Lidský samec často zůstává se svou oplodněnou samicí a naopak, protože je to v jejich nejlepším zájmu pro pokračování jejich genů.

Vznik monogamie souvisí se zdánlivě zbytečným a neúčelným sexem pro zábavu

Dalším způsobem, jak naše sexuální praktiky podporují monogamii, jsou naše podivně načasované pokusy o oplodnění.

Většina živočichů provozuje sex pouze tehdy, když je oplodnění pravděpodobné. My jsme však jiní. Lidé mají sex bez ohledu na to, v jaké fázi menstruačního cyklu se samice nachází, a dokonce i během těhotenství a menopauzy, kdy je oplodnění nemožné. Proč? Protože lidští samci nemají přirozený způsob, jak poznat, kdy je oplodnění jejich partnerky nejpravděpodobnější.

Srovnejte to se samci paviánů. Paviáni přesně poznají, kdy samice ovuluje – kůže kolem vagíny se zvětší a zčervená, takže je to vidět už z dálky.

Naše ochota ke kopulaci v každém okamžiku tedy vyplývá ze skryté ovulace lidských samic. Aniž bychom znali optimální čas pro oplodnění, my lidé to prostě zkusíme kdykoli!

Toto chování se však jeví jako poněkud nesmyslné, protože zbytečné páření pro nás představuje hrozbu. Zaprvé se zdá, že produkce spermií je pro samce vyčerpávajícím úsilím. Vědci například zjistili, že při pozorování červů s mutací, která snižovala produkci spermií, žili tito červi déle než normální červi. Pohlavní styk také zabírá drahocenný čas, který bychom jinak mohli věnovat hledání potravy.

A konečně, dva kopulující živočichové jsou zranitelní vůči útoku predátora – nebo žárlivého partnera!

Přesto naše zdánlivě neefektivní způsoby páření přinášejí určité výhody. Je pravděpodobné, že skrytá ovulace se vyvinula za účelem podpory monogamie tím, že samec zůstává se svou partnerkou a dítětem. Představte si jeskynní ženu, kterou partner opustil krátce po páření; tím by se ona i nenarozené dítě vystavily riziku napadení nebo vyhladovění.

Vzhledem k tomu, že se můžeme pářit kdykoli, mají lidští samci menší touhu neustále hledat nové partnerky, a proto se přikláníme k monogamii. Pokud by samec brzy po sexu skutečně hledal novou ženu, kterou by oplodnil, stejně by nedokázal rozpoznat, které samice jsou plodné.

V rodině se role mužů často řídí sexuální oblibou

Role mužů v rodině se často řídí sexuálními službami.

Vzhledem k tomu, že se většinou distancují od matek svých potomků i od potomků samotných, není většina samců savců nijak zvlášť užitečná, kromě poskytnutí spermatu. Po kopulaci odcházejí a následně se vyhýbají jakýmkoli otcovským povinnostem.

Lidští samci jsou však jiní – po sexu často zůstávají se svou partnerkou a potomky.

Tento přínos lidských samců je antropology všeobecně považován za rozhodující součást naší evoluce a je způsoben neschopností lidských dětí – na rozdíl od mláďat opic – se samy uživit.

V dřívějších lidských civilizacích spočíval příspěvek mužů převážně v lovu a obstarávání masa pro své děti, což je chování, které sdíleli pouze s několika dalšími savci, jako jsou vlci a afričtí lovečtí psi. Muži byli historicky k lovu vhodnější, protože bývají svalnatější než ženy.

Lov však není jen o obstarávání masa – je to složitější. Vezměme si například paraguayské indiány z kmene Severní Ache. Zatímco muži z kmene Ache loví velká zvířata, úkolem žen je stloukat škrob z palem, sklízet ovoce a sbírat larvy hmyzu. Muži přinášejí dostatek potravy, pokud zabijí zvíře, ale mohou se samozřejmě vrátit domů s prázdnou, zatímco ženy zajišťují potravu soustavněji. Z dlouhodobého hlediska by jistě bylo lepší, kdyby muži také stloukali palmový škrob, ale nedělají to. Proč tomu tak je?

Vysvětlení spočívá to v sexu. Mezi indiány z kmene Ache není neobvyklé mít více sexuálních partnerů najednou. A tak ženy Ache, když jsou požádány, aby jmenovaly potenciální otce svých dětí, nedokážou určit jednu osobu. Žena z kmene Ache však spíše bude chtít mít sex se schopným lovcem. Proto jsou dobří lovci častěji vybíráni jako potenciální otcové.

To ukazuje, jak se za přínosem mužů mohou skrývat postranní úmysly – ačkoli obecně nepřinášejí tolik potravy jako ženy, vykazují chování, které je v jejich zájmu, aby předali své geny.

Přečetli jste první bezplatné kapitoly.
Chcete číst stovky knih bez omezení?
Pořiďte si členství od 13 Kč měsíčně!

Ceník

Kolekce s knihou:

Další knihy z těchto kategorií: