Národ rychlého občerstvení

• Dozvíte se, co se děje za oponou fast foodového průmyslu a co jíte opravdu.
• Pochopíte, jaké důsledky má masová produkce potravin na naše zdraví a životní prostředí.
• Objevíte, jak moc je rychlé občerstvení zapojené do americké kultury a jaký vliv má na naši společnost.
• Naučíte se, jak můžete jako spotřebitelé ovlivnit fast foodový průmysl a podpořit změny k lepšímu.
• Získáte nový pohled na to, jak jsou potraviny produkovány a jaké rozhodnutí utvářejí naše jídelníčky a zdraví.

Když nejsme doma a přepadne nás hlad, často se necháme zlákat levným jídlem z rychlého občerstvení. V reklamách vidíme dokonalý hamburger, hračky zdarma, bezkonkurenční ceny, ale za zářivým a lesklým obrazem se skrývá temná stránka fastfoodového průmyslu.

Průmysl rychlého občerstvení má vliv na výrobu potravin po celém světě a ovlivňuje jídlo, které všichni jíme, i když třeba zrovna vy rychlé občerstvení nejíte. Snaha průmyslu o zisk snižuje kvalitu masných výrobků, zvyšuje pravděpodobnost konzumace kontaminovaného masa a utlačuje a vykořisťuje nejslabší členy společnosti.

V těchto kapitolách se dozvíte o ničivých důsledcích, které má průmysl rychlého občerstvení na města, zaměstnance a zdraví.

Naučíte se nedůvěřovat svým chuťovým pohárkům, když si uvědomíte, co se vlastně do hamburgeru dává.

Dozvíte se o obchodních taktikách průmyslu rychlého občerstvení, které znevýhodňují zaměstnance a šíří chudobu a kriminalitu.

A nakonec zjistíte, jak řetězce rychlého občerstvení změnily způsob, jakým se dnes vyrábí většina našich potravin.

Varování – po přečtení tohoto shrnutí už možná nikdy nebudete mít chuť svůj oblíbený hamburger.

Ať se nám to líbí, nebo ne, prakticky každý se někdy v životě stravoval v McDonaldu. Zlaté oblouky společnosti jsou ikonickým symbolem rychlého občerstvení a americké kultury po celém světě. Co však způsobilo, že McDonald a další řetězce rychlého občerstvení jsou tak úspěšné?

Zaprvé, rychlé občerstvení původně podávaly servírky na kolečkových bruslích v jihokalifornských drive-inech (podniky s obsluhou do auta). V 50. letech 20. století se v jižní Kalifornii díky dostupnosti automobilů a rozvoji předměstí stávaly drive-in restaurace, kina a dokonce i kostely stále populárnějšími.

V tomto prostředí se díky kombinaci levného jídla, aut a hezkých servírek brzy staly restaurace rychlého občerstvení oblíbenými místy setkávání teenagerů.

Pak přišli bratři McDonaldové a způsobili revoluci v oblasti rychlého občerstvení.

Zaměřili se především na efektivitu a rychlost: podávali jen několik jednoduchých jídel, která se dala snadno jíst bez příboru, jídlo a nápoje balili do jednoduchých papírových obalů a přestali obsluhovat lidi v autech.

Ale hlavně ušetřili čas a peníze tím, že přijali principy tovární montážní linky: každý zaměstnanec měl přidělený jeden snadno naučitelný úkol (například obracení hamburgerů nebo úpravu salátů), což snížilo náklady a optimalizovalo rychlost.

Tato nová rychlost a cenová dostupnost začala přitahovat různé druhy zákazníků. McDonald se stal místem, kde si rodiny konečně mohli dovolit vzít své děti do restaurace.

Díky tomuto vývoji se takzvaný „systém rychlého občerstvení" stal neuvěřitelně úspěšným: mezi lety 1960 a 1973 vzrostl počet restaurací McDonald z 250 na 3 000 a brzy jej napodobilo mnoho dalších řetězců.

Dnešní velké řetězce, jako je Burger King, Wendy's nebo Kentucky Fried Chicken, vděčí za svůj úspěch rychlému převzetí modelu McDonaldu.

Úspěch pásové výroby potravin radikálně změnila způsob práce, stravování a života v Americe i na celém světě.