Černá labuť

• Zjistíte, jak se vypořádat s nejistotou a nestabilitou v dnešním světě.
• Pochopíte, že neumíme předvídat budoucnost.
• Dozvíte se, že ve skutečnosti víme mnohem méně, než si myslíme.
• Získáte nový pohled na to, jaký význam má inovace pro vaši kariéru.
• Zjistíte, co jsou černé labutě a. co mají společného úspěch Googlu a 11. září.

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén „černých labutí“, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize. Autor – jeden z mála odborníků, kteří nástup krize předvídali – věří, že příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události je především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry ve statistiky a prognostiky, přehnaného kategorizování, hledání „logiky“ vývoje či soustřeďování se na specifika tam, kde bychom měli přemýšlet spíše v obecných kontextech.

Jeho kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve svém žánru, deníkem Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem.

Jako lidé jsme obzvláště dobří v tom, že dokážeme všechny podněty z našeho okolí přeměnit na smysluplné informace. Tento talent nám umožnil vytvořit vědecké metody, filozofovat o podstatě bytí a vymýšlet složité matematické modely.

Ale to, že jsme schopni přemýšlet o světě kolem nás a uspořádat ho, ještě neznamená, že jsme v tom zvlášť dobří. Za prvé, máme sklon být ve svých názorech na svět konzervativní. Jakmile máme nějakou představu o fungování světa, máme tendenci se jí držet.

Protože se však lidské poznání neustále rozšiřuje a vyvíjí, nemá tento dogmatický přístup smysl. Ještě před dvěma sty lety si například lékaři a vědci byli velmi jistí svými znalostmi o medicíně, ale dnes se nám jejich přesvědčení zdá směšné – představte si, že jdete k lékaři a stěžujete si na nachlazení, a tak vám předepíše hady a pijavice.

Dogmatické přesvědčení nás činí slepými vůči těm konceptům, které se vymykají paradigmatům, jež jsme již přijali jako pravdivá. Jak je například možné porozumět medicíně, když si nejste vědomi, že existují bakterie? Možná přijdete se zdánlivě rozumným vysvětlením nemoci, ale bude chybné kvůli nedostatku zásadních informací.

Tento druh dogmatického myšlení může vést k obrovským překvapením. Události nás někdy překvapí ne proto, že jsou náhodné, ale proto, že náš pohled na svět není dostatečně široký. Takovým překvapením se říká černé labutě a mohou nás přimět k zásadnímu přehodnocení našeho pohledu na svět.

Předtím, než někdo poprvé uviděl černou labuť, lidé předpokládali, že všechny labutě jsou bílé. Z tohoto důvodu si lidé představovali pouze bílé labutě, což znamenalo, že bílá barva byla podstatnou součástí konceptu „labutě“. Když tedy objevili první černou labuť, zásadně to změnilo jejich chápání toho, co může labuť být.

Jak uvidíte, černé labutě mohou být tak triviální, jako je zjištění, že ne všechny labutě jsou bílé, nebo tak životně důležité, jako je ztráta všeho kvůli krachu na burze.