12 pravidel pro život

12 Rules for Life

Jordan Peterson

Protilátka proti chaosu

12 pravidel pro život

3.93

na základě

180925

hodnocení na Goodreads

4.8

na základě

61213

hodnocení na Amazonu

hodnocení Čtuto

O knize

„Co by měl znát každý člověk v moderním světě?“ ptá se renomovaný psycholog Jordan B. Peterson. Jeho odpověď na tuto nesnadnou otázku v sobě jedinečně propojuje odvěké pravdy a ohromující objevy nejsoučasnějšího vědeckého výzkumu. Peterson dokáže být vtipný, překvapivý a vždy objevný. Vysvětluje nám, proč nebránit dětem v nebezpečných kouscích na skateboardu, jaký hrozný osud čeká člověka, který příliš rychle kritizuje, je pomstychtivý, nenávistný a arogantní. Peterson rozebírá (sebe)kázeň a svobodu, dobrodružství a zodpovědnost, smysl života i víru v Boha. Pouští se do překvapivých odboček a zase se vrací a destiluje poznání o lidském charakteru a osudu do dvanácti navenek jednoduchých pouček, za kterými se skrývají hluboké poznatky a dalekosáhlá poučení o tom, jak vést správný život. Rozbíjí otřepané poučky týkající se vědy, víry a lidské přirozenosti a proměňuje a povznáší mysl i ducha svých čtenářů.

Jordan B. Peterson je kanadský klinický psycholog, autor svépomocných knih, kulturní kritik a profesor psychologie na Torontské univerzitě. Zabývá se především abnormální, sociální psychologií a psychologií osobnosti, přičemž zvláštní zájem věnuje psychologii náboženské a ideologické víry a hodnocení a zlepšování osobnosti a výkonnosti. Svými často kontroverzními videi na YouTube a veřejnými vystoupeními, v nichž kritizuje politickou korektnost, si získal širokou publicitu a mediální ohlas.

Proč knihu číst

  • Naučíte se, jak se vypořádat s chaosem a nejistotou v životě a najít v sobě sílu k tomu, abyste se postavili tvrdým rozhodnutím.
  • Dozvíte se, jak se vyhnout pastem manipulace a získat respekt a důvěru lidí kolem vás.
  • Budete mít možnost prozkoumat, jaké jsou hlavní hodnoty a cíle v životě a jak je lze dosáhnout.
  • Uvědomíte si, jak důležité jsou vztahy s druhými lidmi a jak je důležité se snažit o vzájemné porozumění a spolupráci.
  • Budete mít šanci objevit svůj vlastní potenciál a najít způsob, jak se stát skutečným lídrem svého života.

#čtutáty z knihy

"Nikdy nevzdávejte své sny kvůli názoru druhých. Jen vy víte, co je pro vás nejlepší."

"Nikdy nezapomínejte na to, že každý má své vlastní problémy a boje. Buďte laskaví a soucitní."

"Nikdy neztrácejte naději. I když se zdá, že všechno je ztraceno, vždy existuje možnost změny."

"Nikdy nezapomínejte na to, že vaše slova mají moc. Používejte je s rozvahou a snažte se být vždycky pozitivní."

"Nikdy neztrácejte svou vlastní identitu. Buďte sami sebou a nebojte se být odlišní od ostatních."

Jordan Peterson

Jordan Peterson je kanadský psycholog, profesor psychologie na University of Toronto a autor bestsellerů. Narodil se v roce 1962 v Edmontonu v Kanadě. V roce 1984 získal bakalářský titul v oboru politologie na University of Alberta a v roce 1991 doktorát v oboru klinická psychologie na McGill University.

Jordan Peterson se proslavil svou knihou "12 pravidel pro život", která se stala mezinárodním bestsellerem. V knize se zaměřuje na to, jak najít smysl života a jak se vyrovnat s výzvami moderního světa.

Jordan Peterson je také známý svými přednáškami a debatami na téma psychologie, filozofie a politiky. Jeho videa na YouTube mají miliony zhlédnutí a jeho fanoušci ho obdivují pro jeho schopnost přemýšlet kriticky a vyjadřovat se srozumitelně.

Jordan Peterson je také kontroverzní postavou, která se často dostává do sporů s aktivisty a politiky. Nicméně jeho knihy a přednášky jsou stále velmi populární a inspirují mnoho lidí po celém světě.

Klíčové myšlenky z knihy

Úvod

12 pravidel pro život pojednává o disciplíně, odpovědnosti, svobodě a dobrodružství. Peterson destiluje světovou moudrost do dvanácti rozsáhlých esejů založených na starobylé tradici a převratných vědeckých výzkumech. Peterson tvrdí, že štěstí je nesmyslný cíl. Místo toho musíme hledat smysl jako protilátku proti chaosu naší doby. Peterson přirovnává chaos a řád k Jin a Jang. Abychom udrželi svůj život v dokonalé rovnováze, musíme nevyhnutelný chaos řešit řádem.

Nejlepším způsobem, jak najít řád, je hledání smyslu. Toto hledání smyslu by nemělo být samoúčelné, ale mělo by sloužit jako obrana proti utrpení, které je vlastní naší existenci. Když toto utrpení zažijete, můžete se buď stáhnout, nebo mu čelit. Stažení se do sebe umožní temnotě, kterou všichni máme, aby nás přemohla. Postavit se mu tváří v tvář nám pomůže tyto temné impulsy zpochybnit a upravit naše cíle.

Hierarchie je běžná ve všech společnostech po celém světě

Pravděpodobně jste už někdy slovo „hierarchie“ slyšeli, že? Ale víte, kde se vzalo?

Pochází od norského zoologa Thorleifa Schjelderupa-Ebbeho, který ve 20. letech 20. století studoval slepice na dvorku, když si všiml, že mezi těmito ptáky existuje jasná hierarchie. Na vrcholu stáli ti nejzdravější a nejsilnější jedinci, kteří se vždy dostali k jídlu jako první, když přišlo krmení pro slepice. Na spodku hierarchie byla nejslabší kuřata s vypadaným peřím, která jedla jen zbytky.

Takovéto pořadí se netýká jen slepic, ale vyskytuje se přirozeně v celé živočišné říši.

Například humři, ať už žijí v oceánu, nebo jsou chováni v zajetí, agresivně bojují o nejlepší a nejbezpečnější místa k úkrytu.

Vědci zjistili, že tyto konkurenční konflikty povedou k tomu, že vítězové a poražení budou mít v mozku odlišnou chemickou rovnováhu. Vítězové budou mít vyšší poměr hormonů serotoninu a oktopaminu, zatímco u poražených se poměr vychýlí opačným směrem.

Tyto hladiny mohou dokonce ovlivnit držení těla humrů: více serotoninu povede k tomu, že vítězové budou mrštnější a vzpřímenější, a více oktopaminu způsobí, že poražení budou napjatí a schoulení. Tento rozdíl se promítne do dalších konfrontací, protože vzpřímení humři budou působit větší a hrozivější, což způsobí, že ti napjatí zůstanou submisivní.

Jak jste možná uhodli, podobná hierarchie a cykly vítězství a porážek jsou i mezi lidmi.

Studie ukázaly, že ti, kteří jsou v zajetí alkoholismu nebo deprese, se tak často nepouštějí do konfrontačních situací, což jen nahrává větší nečinnosti a pokračujícímu nízkému sebevědomí a depresím.

Naopak ti, kteří jsou na vítězné vlně, se často prezentují rozmáchlou a sebevědomou řečí těla, což jim může pomoci prodloužit sérii vítězství. Stejně jako humři se i lidé neustále poměřují mezi sebou a inteligenci člověka si spojujeme s jeho tělesným vzhledem.

Pokud se tedy snažíte získat výhodu, řiďte se prvním pravidlem – držte hlavu vztyčenou a zaujměte postoj vítěze.

Pečujte o sebe stejně jako o někoho, koho máte rádi

Kdyby byl váš pes nemocný a veterinář mu předepsal léky, nebudete přece veterináře zpochybňovat a léky svému psovi vyzvednete, že ano? A přesto třetina lidí ignoruje předpisy, které jim lékaři vystavují, což vyvolává otázku: proč se o své domácí mazlíčky staráme lépe než o sebe?

Částečně je to tím, že protože si neustále uvědomujeme své nedostatky, cítíme k sobě odpor, což zase může vést ke zbytečnému sebetrestání a pocitu, že si nezasloužíme cítit se dobře. Proto se lépe staráme o druhé než o sebe.

Toto přesvědčení, že nejsme hodni, sahá přinejmenším až k příběhu o vyhnání Adama a Evy z rajské zahrady. V tomto metaforickém příběhu Adam a Eva představují všechny lidské bytosti a jsou zlým hadem oklamáni, aby snědli zakázané jablko poznání. Tím, že se lidé řídili radami hada, jsou považováni za navždy zkažené.

Příběh o rajské zahradě nás sice nutí uvědomit si tuto naši temnou stránku a může v nás posilovat pocit, že si dobré věci nezasloužíme, ale lze jej číst i jinak: zkažení nejsme jen my, ale celý svět. Lidé a had ze zahrady mohou být vnímáni jako přirozená směs řádu a chaosu celého světa.

Tuto dualitu přírody můžeme vidět i ve východní filozofii a znázornit ji dvěma stranami symbolu Jin-Jang: existuje světlá a temná strana, obě strany však v sobě obsahují část té druhé a žádná z nich nemůže existovat bez té druhé.

V tomto scénáři je harmonie dosaženo nalezením zdravé rovnováhy mezi světlem a tmou a člověk by se měl snažit nezacházet příliš daleko ani jedním směrem.

Pokud by se například rodič snažil chránit své dítě před tím, aby bylo vystaveno čemukoli „špatnému“, pouze by tento chaos nahradil tyranií přílišného řádu. Jinými slovy, je marné snažit se být zcela dobrý.

To nás přivádí k druhému pravidlu: pečujte o sebe jako o milovanou osobu.

Pečujte tedy o sebe, ale nebojujte proti chaosu, protože to je boj, který nelze vyhrát. A místo toho, abyste dělali jen to, co vám dělá radost, snažte se dělat to, co je pro vás nejlepší.

Jako dítě jste si možná nechtěli čistit zuby nebo nosit palčáky, ale to jsou věci, které by se dělat měly. V dospělosti si musíte určit cíle, které vám pomohou definovat, kdo jste a jakým směrem se chcete v životě ubírat. Pak poznáte kroky, které byste měli podniknout, a činnosti, které jsou pro vás nejlepší.

Vybírejte si své přátele uvážlivě

Jeden z autorových přátel z dětství nikdy neopustil prérie svého rodného města Fairview v severní Kanadě, v provincii Alberta. Místo toho tam zůstal a skončil mezi dalšími ztracenými existencemi z městečka.

Jednou za čas se autor vracel domů a zastavil se u svého přítele a pokaždé byl jeho pomalý, smutný úpadek stále zřetelnější. Z někdejšího mladického potenciálu se stala stárnoucí zášť.

Autorovi bylo jasné, že tito lidé z města jeho přítele sráží a brzdí v životě. A to je něco, co se může stát komukoli a kdekoli.

V pracovním prostředí se podobná dynamika může projevit, když se do týmu výkonných lidí dostane člověk, který nedosahuje dostatečných výsledků. Vedoucí si může myslet, že díky tomuto zařazení problematický zaměstnanec převezme dobré návyky od ostatních. Studie však ukázaly, že se spíše stane opak a špatné návyky se začnou šířit a snižovat výkonnost všech.

Proto je třetím pravidlem obklopit se přáteli, kteří vás podporují, protože právě taková přátelství mohou přinést pozitivní změnu.

Vybírat si přátele je chytrý krok a není to sobecké ani snobské. Povzbudivá přátelství založená na podpoře fungují oběma směry: když budete potřebovat povzbudit, budou tu přátelé pro vás, a pokud váš přítel bude potřebovat pomoc, aby se vzpamatoval neúspěchu nebo se zlepšil, budete tu pro něj vy.

Tato dynamika může podpořit individuální úspěch a v rámci týmu může vést k velkým společným úspěchům.

Když autor odešel z Fairview na vysokou školu, připojil se ke skupině podobně smýšlejících jedinců, kteří si navzájem pomáhali při studiu i v mnoha dalších věcech, jako je například založení novin a vedení úspěšného studentského svazu.

Dobré přátele poznáte podle toho, že netolerují vaše utápění se v negativitě; budou pro vás chtít to nejlepší, takže vás povzbudí, abyste se z toho dostali a vrátili se do správných kolejí.

Srovnávejte se s minulou verzí sebe sama, ne s ostatními

Dříve existovalo něco jako být velkou rybou v malém rybníku. Ale dnes je díky internetu i pojem malá komunita minulostí. V dnešní době jsme všichni součástí globální komunity a nezáleží na tom, kde se nacházíte, vždy je někdo lepší než vy.

To nás přivádí k otázce sebekritiky. Dnes je důležité být k sobě kritický – kdybychom nebyli, neměli bychom o co usilovat, neměli bychom motivaci se zlepšovat a náš život by rychle ztratil smysl.

Naštěstí je lidskou tendencí vždy vidět přítomnost jako nedostatečnou a budoucnost jako příslib něčeho mnohem lepšího. Tato tendence má svůj důvod, protože nám pomáhá udržet si motivaci posouvat se vpřed a jednat.

Sebekritika se však může zvrhnout, když se z ní stane srovnávání se s ostatními. Když se to stane, rychle ztratíme ze zřetele svůj pokrok.

Především to vede k černobílému myšlení: buď jsme uspěli, nebo selhali. To nám brání vidět postupná zlepšení, která jsou často malá, ale přesto důležitá.

Srovnávání také vede k tomu, že ztrácíme přehled o celku tím, že se soustředíme na jeden aspekt našeho života a zveličujeme ho.

Řekněme například, že hodnotíte uplynulý rok a všimnete si, že jste v práci nebyli tak produktivní jako někteří vaši kolegové. Mohli byste okamžitě dostat pocit naprostého selhání. Kdybyste se však soustředili na všechny aspekty svého života a podívali se na ně, možná byste si uvědomili, že jste dosáhli výrazných zlepšení v rodinném životě.

Proto je čtvrtým pravidlem nikdy se nesrovnávat s ostatními a vždy se posuzovat podle vlastních předchozích úspěchů.

Srovnávání současných výsledků s těmi minulými vás také udrží v pohybu vpřed. Pokud si začnete myslet, že vždy vyhráváte, je to varovný signál, že byste měli více riskovat a dávat si náročné cíle.

Při kontrole svého pokroku o sobě přemýšlejte jako o kontrolorovi. To znamená, že se na věci podíváte směrem shora dolů a každý problém rozeberete do hloubky. Sestavte si seznam věcí, které je třeba zlepšit. Tento detailní přístup vás pravděpodobně natolik zaměstná, že se nebudete zajímat o to, jak si stojíte v porovnání s ostatními.

Přečetli jste první bezplatné kapitoly.
Chcete číst stovky knih bez omezení?
Pořiďte si členství od 13 Kč měsíčně!

Ceník

Kolekce s knihou:

Další knihy z těchto kategorií: