Zázrak všímavosti

Žijete přítomností? Nebo žijete ustavičně v budoucnosti – stále si představujete, jak se věci vyvinou, sníte o něčem lepším, co vás může čekat za rohem nebo se obáváte, co přinese zítřek? Mnozí z nás byli vychováni v tom, že je rozumné se neustále jedním okem dívat do budoucnosti, ale kdy se z myšlení dopředu stává roztěkané myšlení? Jak zjistíte v těchto. kapitolách, mnozí z nás jsou natolik pohlceni sněním o budoucnosti nebo hloubáním nad minulostí, že vůbec nedokážou žít svůj skutečný život.

Vydejte se tedy s Thich Nhat Hanhem na cestu, na které zjistíte, jak můžete pomocí tradiční buddhistické praxe všímavosti tuto situaci napravit a získat více z přítomnosti. Znovu objevíte, jak si vážit jednoduchých věcí v životě, jako je vaše tělo, vaše okolí a klidné naladění mysli. Díky snadno proveditelným meditačním cvičením a oslnivému vhledu do filozofie buddhismu se naučíte, jak si uvědomovat tady a teď, místo abyste žili pro zítřek.

Když byl Thich Nhat Hanh ve 40. letech minulého století novicem v klášteře Tu Hieu Pagoda ve vietnamském městě Hue, často mu připadl nezáviděníhodný úkol stát v chladném zimním dni v kuchyni a umývat nádobí pro zhruba stovku dalších mnichů. Náročnost tohoto úkolu zvyšovala skutečnost, že neměl k dispozici žádný mycí prostředek – pouze popel, rýžové slupky a ledovou vodu.

Později byla klášterní kuchyně vybavena tekoucí teplou vodou, mycími prostředky a drátěnkami. Novicové tak mohou rychle umýt nádobí a poté si odpočinout si u šálku čaje, kterým se odmění.

Je však překvapivé, že místo toho, aby tyto moderní vymoženosti považoval autor za zlepšení, vidí v nich pro dnešní novice, kteří myjí nádobí, problém.

Proč?

Protože se domnívá, že umývat nádobí jen proto, že chcete, aby bylo čisté, je špatný přístup k tomuto úkolu. Správný způsob je mýt nádobí pouze kvůli samotnému mytí nádobí.

Pokud s mytím nádobí spěcháme jako s nudnou povinností, kterou je třeba přetrpět, a myslíme už na šálek čaje, který na nás čeká, až budeme hotovi, pak nemůžeme mýt nádobí kvůli mytí samotnému. Navíc nemůžeme být plně naživu, když plníme tento úkol. Když stojíme před dřezem a přejeme si, aby nám čas utekl, je nemožné, abychom dokázali ocenit zázrak, kterým je život. Je to proto, že si nejsme vědomi ani si nevšímáme svého těla, svých pohybů ani myšlenek, které prožíváme v těchto vzácných chvílích mytí nádobí.

Místo toho už žijeme v budoucnosti a sedíme u stolu s tím šálkem čaje. Jinými slovy, vlastně nádobí doopravdy neumýváte. Ve skutečnosti, jakmile se dostanete k tomu šálku čaje, vaše mysl už bude soustředěna na jiné záležitosti a jen matně si bude uvědomovat chuť čaje ve vašich ústech. A tak budete opět vytrženi z přítomnosti a nebudete schopni skutečně prožít ani několik okamžiků svého života. 

Existuje však lepší způsob. Sútra všímavosti, starobylý buddhistický text, nás učí, že ať už v daném okamžiku děláme cokoliv, musíme si toho být plně vědomí a všímat si toho. V následujících kapitolách se o této myšlence dozvíme více.