Vědomí přítomnosti

Jak často se vám stává, že se ocitnete v dokonalé situaci - třeba na dovolené v nádherném městě, kde se kocháte památkami, nebo se opalujete na krásné pláži či se procházíte malebným lesem. Ať už je to kdekoli, je to přesně to místo, kde chcete být.

Ale pak vám to dojde: nejste tam plně přítomní. Místo toho myslíte na prádlo, které je třeba vyprat, nebo na ten nedokončený pracovní úkol.

Naše mysl to dělá: bloudí a odvádí nás z přítomného okamžiku. Ale co když je ten okamžik přesně tím místem, kde chceme být? Jak v něm můžeme zůstat?

Odpovědí je bdělost či všímavost. To se v průběhu posledního desetiletí stalo velmi módním slovem, ale jak přesně funguje a jak ho vlastně praktikovat?

Ve skutečnosti to není cíl, kterého je třeba dosáhnout, ale něco, co je třeba praktikovat a co vyžaduje neustálou práci a soustředění. V těchto kapitolách se dozvíte základy i některé pokročilejší techniky praktikování bdělosti.

Všímavost se v poslední době stala tak trochu módním slovem. Co to ale přesně je? Možná jste slyšeli, že všímavost je prastará buddhistická praxe. Nemusíte se vzdát svých pozemských statků a stát se buddhistou, abyste si mohli užívat jejích výhod.

Všímavost je o překonání našeho automatického přístupu k životu. Z buddhistického pohledu je náš běžný stav vědomí značně omezený: často děláme věci nevědomě, aniž bychom byli plně přítomni v daném okamžiku.

Prostý fakt, že stále něco děláme, zatímco se nám v hlavě bez ustání honí myšlenky, nám ponechává jen velmi málo prostoru pro to, abychom jen „byli“. Abychom tedy mohli skutečně přijmout přítomnost, musíme systematicky pozorovat, kdo jsme, a zkoumat svůj pohled na svět. To je v podstatě všímavost.

Proč tedy být všímavý? No, všímavost je nástroj, který nám pomáhá uvědomit si bohatství a možnosti našeho vlastního růstu a transformace. Její pěstování nás znovu spojuje s aspekty nás samých, které často přehlížíme, a otevírá nám nové způsoby existence ve vlastní kůži i ve světě.

Může nás například dovést k bohatšímu prožívání radosti, klidu a štěstí a také k lepšímu pochopení obtížných emocí, jako je smutek, žal a strach - tedy těch emocí, kterých si často nejsme vědomi nebo je vyjadřujeme pouze nevědomě.

Protože je všímavost v tomto směru tak osvětlující, je také posilující. Když se stáváme všímavějšími, lépe si uvědomujeme, kdo jsme, což uvolňuje naši kreativitu a inteligenci a dodává nám jasnost.

Pěstování všímavostш a meditace jsou často zaměňovány s věcmi, jako je relaxace, zmírňování stresu nebo seberozvoj. Мšímavost však nespočívá v tom, že bychom se snažili dosáhnout nějakého konkrétního pocitu, ani v tom, že bychom se někam dostali nebo se stali určitým typem člověka. Jde spíše o vyprázdnění mysli, zklidnění a umožnění uvědomit si, kým a kde už jsme.

Vaše praxe začíná v následující kapitole.

Rozvíjení všímavosti je tak snadné, když do svého každodenního života zařadíte některé praktiky. Podívejme se na některé z nich.

Zaprvé, místo toho, abyste neustále něco dělali, začněte se přepínat do režimu bytí. Postup je následující: buď se posaďte, nebo si lehněte, a jakmile se ocitnete v této pozici, myslete na sebe jako na někoho, pro koho čas neexistuje. Pozorujte přítomný okamžik, aniž byste se snažili cokoli měnit. Zapojte své smysly a soustřeďte se na to, co vidíte, slyšíte, cítíte nebo na cokoli, co se právě děje. Snažte se tento okamžik zcela přijmout a akceptovat.

Pokud se vám během cvičení stane, že vaše mysl zabloudí, jemně přimějte svou pozornost, aby se vrátila k dechu. Soustřeďte se na pocit dechu, který se pohybuje dovnitř a ven z vašeho těla, aniž byste se do toho příliš zapojovali nebo se snažili cokoli změnit. Toto cvičení obohatí okamžiky vašeho běžného aktivního života, ovlivní rozhodnutí, která činíte, a poskytne vám vedení.

Spolu s přijetím okamžiku jsou soustředění a dobrovolná jednoduchost dalšími praktikami, které budou cennými spojenci na vaší cestě k všímavosti.

Soustředění je základním kamenem všímavosti. Když jste plně soustředění, vaše energie je zaměřena na hluboké prožívání jedné věci nebo jednoho okamžiku. Vše ostatní odpadá, včetně ostatních myšlenek, pocitů a vnějšího světa. Lidé tento pocit často hluboce oceňují, protože jim umožňuje prožívat vnitřní klid a nerušený mír.

Můžete také vyzkoušet dobrovolnou jednoduchost - to znamená věnovat se v danou chvíli jedné činnosti nebo jedné myšlence. Pokud si například hrajete s dcerou a přijde vám textová zpráva, můžete telefon záměrně ignorovat a místo toho věnovat plnou pozornost tomu, abyste si hru s dítětem užili.

Je důležité nezaměňovat „nedělání“ s „nicneděláním“. Vědomé zastavení se s úmyslem pěstovat klid a vděčnost je nedělání - ale není to nicnedělání!