Můj život s úzkostí

• Zjistíte, jak si úzkost prostupuje každodenním životem mnoha lidí.
• Dozvíte se o příbězích lidí, kteří bojovali s úzkostí a jak se s ní naučili žít.
• Získáte hluboký vhled do fungování mozku a chemie, což pomůže pochopit, proč se úzkost vyskytuje.
• Setkáte se s originálními příklady a vtipy.
• Získáte uklidňující pocit, že v této výzvě nejste sami a že existuje naděje a způsoby, jak ji překonat.

Seznamte se s tím, jaké to je skutečně trpět klinickou úzkostí.

Většina z nás občas prožívá běžné úzkostné stavy, jako je nervozita z velké události nebo z prezentace před publikem. 

Někteří z nás zažívají i závažnější úzkostné stavy, jako jsou velké obavy nebo fobie. Tyto věci nám však obvykle nebrání vést „normální" život.

V krajních případech se dostaví klinická úzkost. Lidé, kteří trpí klinickou úzkostí, mívají hrůzu z věcí, které nejsou ve své podstatě nebezpečné (např. z veřejného projevu), a reagují na tyto situace extrémně, např. zvracejí nebo omdlévají.

Většina z nás se shodne na tom, že úzkost je poměrně běžnou součástí života. Málokdo si však uvědomuje, že klinická úzkost je ve skutečnosti nejčastější formou duševního onemocnění. Je diagnostikována dokonce častěji než deprese a jeden ze šesti lidí na světě bude trpět klinickou úzkostí přibližně jeden rok v životě.

Mimoto se ukazuje, že úzkost je vlastnost, která se vymyká kulturním i časovým hranicím.

Například ve španělsky mluvící Jižní Americe se úzkost nazývá jako „ataques de nervios"(nervová zhroucení), grónští Inuité jí říkají „kajaková úzkost" a Íránci hovoří o „srdeční tísní". Ať už je označována jakkoli, všechny tyto termíny se vztahují ke stejnému psychickému stavu.

Klinická úzkost se nejen objevuje napříč zeměmi a kulturami, ale není také vázána na žádnou konkrétní epochu a v dokumentech se o ní hovoří napříč historií.

Své teorie o ní zastávali například Platón a Hippokrates, psal o ní Spinoza a Sigmund Freud se zabýval hledáním a definováním mechanismů úzkosti.

Je důležité si uvědomit, že úzkost není povahovou slabinou. Někteří dokonce tvrdí, že úzkost je ve skutečnosti motorem civilizace, tvořivosti a geniální invence.

S úzkostí se potýkalo mnoho lidí, kteří se proslavili svým úspěchem a vlivem, například Gándhí, Charles Darwin nebo Barbra Streisandová. Vedle těchto známých a uznávaných osobností bylo touto nemocí diagnostikováno také přibližně 40 milionů Američanů.

Při tak závratné statistické bilanci by bylo absurdní označit všechny tyto lidi za „blázny".

Samotný autor má daleko k tomu, aby byl považován za „blázna", který nemůže v životě uspět, je úspěšným novinářem a redaktorem, který navzdory chronické úzkosti dokáže zabezpečit svou rodinu a vychovávat děti.

Je tedy zřejmé, že klinická úzkost je univerzální nemoc, vůči níž není imunní opravdu nikdo. Jaké to tedy je žít s úzkostí?