Inovace a podnikavost

Peter F. Drucker byl významný americký managementový teoretik a autor mnoha knih. Narodil se v roce 1909 ve Vídni a v roce 1937 emigroval do Spojených států. Získal doktorát z mezinárodního práva a ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu.

V roce 1943 začal učit na Graduate School of Business Administration na univerzitě v New Yorku. V roce 1950 se stal profesorem managementu na Claremont Graduate University v Kalifornii.

Mezi jeho nejznámější knihy patří Efektivní vedoucí, Inovace a podnikavost, Řízení neziskových organizací a Fungující společnost. Drucker zemřel v roce 2005 ve věku 95 let.

Každý může podnikat

Navzdory všeobecnému přesvědčení neexistuje typ „podnikatelské osobnosti“. Ve skutečnosti se podnikatelem může stát každý. Stačí jen umět používat správné strategie a pochopit klíč k úspěšnému podnikání – inovace. To nemusí znamenat, že něco vymyslíte, inovativní můžete být i ve způsobu, jakým věci děláte.

Využijte neočekávané události

Jak se stát úspěšným podnikatelem? Někteří tvrdí, že to bylo štěstí, jiní, že tvrdá práce. Pravda je však taková, že abyste se stali úspěšnými podnikateli, musíte neustále hledat zdroje inovací. Tedy události, které nabízejí podněty k inovacím.

Tyto zdroje mohou být interní (vyskytující se v rámci podniku, trhu nebo odvětví), nebo externí, například z oblasti politiky, akademické sféry nebo vědy.

Podívejme se na interní zdroje inovací.

Prvním interním zdrojem je "neočekávané".

To se stalo společnosti Macy's, největšímu newyorskému obchodnímu domu, když zákazníci začali kupovat stále více spotřebičů. Macy's to neplánoval - tento trend se prostě stal.

Když se stane neočekávaná událost, chytrá firma nebo podnikatel ji využije.

Společnost Macy's však tak mazaná nebyla. Když byla konfrontována s tímto nečekaným úspěchem, snažila se prodej spotřebičů skutečně omezit, protože to nebylo normální. V důsledku toho ztratili velkou část svého podílu na trhu.

Se stejným jevem se setkaly i další obchodní domy, například Bloomingdale's. Na rozdíl od Macy's však tohoto trendu využily a investovaly peníze do marketingu svých oddělení spotřebičů, což vedlo ke zvýšení zisku.

Dalším interním zdrojem inovací jsou změny nebo vývoj daného odvětví nebo trhu.

Například v 60. letech 20. století se automobilový průmysl náhle změnil z trhu, na kterém v každé zemi vedly místní společnosti, na mezinárodní trh ovládaný nadnárodními společnostmi.

Společnosti jako Volvo využily této změny a agresivně se prosadily na globálním trhu. V důsledku toho se Volvo z malého producenta, který se sotva dokázal prosadit, stalo celosvětově úspěšným.

Jiné společnosti, jako například Citroen, se však změnám nepřizpůsobily a v důsledku toho utrpěly ztráty.

Čím více tedy dokážete využít neočekávaného a víte, jak využít měnící se trh, tím více z toho budete profitovat.

Další interní zdroje inovací

Zatím jsme hovořili o dvou interních zdrojích inovací. Existují však ještě další dva – potřeba procesu a nesoulad, které prozkoumáme v této kapitole.

Potřeba procesu se zaměřuje na nalezení slabého článku v procesu, protože slabý článek je pro podnikatele ideální příležitostí k inovaci.

Pro ilustraci se podívejme na proces očních operací. V 50. letech 20. století bylo jednou z nejčastějších operací očí odstranění šedého zákalu.

Ačkoli byl proces téměř dokonalý, existoval jeden problematický krok, kdy bylo třeba přerušit oční ligamentum. To někdy vedlo ke krvácení, které mohlo oko poškodit.

Prodejce léčiv William Connor si tohoto slabého článku všiml a našel řešení. Objevil způsob, jak použít enzym, který dokáže rozpustit vaz, aniž by bylo nutné ho řezat, a způsob, jak tento enzym dlouhodobě skladovat.

Connorova inovace se stala uznávanou součástí procesu odstraňování šedého zákalu a umožnila mu prodat svou společnost s velkým ziskem.

Druhým vnitřním zdrojem inovací jsou "inkongruence", neboli rozpory mezi skutečnou situací a tím, jak ji lidé vnímají. Kde je mezera, tam je příležitost k inovaci.

Například před rokem 1950 se lodní společnosti snažily zrychlit své lodě, aby se mohly rychleji přesouvat z přístavu do přístavu. Zároveň však dramaticky vzrostly náklady na lodní dopravu.

Problém byl vlastně v chybné diagnóze lodních společností – důležitá nebyla rychlost mezi přístavy, ale doba, kterou lodě strávily nečinností v přístavech.

Došlo tedy k inkongruenci mezi tím, co si společnosti myslely, že je problém, a skutečnou situací.

Tento rozpor se podařilo odstranit díky inovaci kontejnerové lodi, která mohla být naložena a vyložena mnohem rychleji. V důsledku toho klesly náklady na přepravu o 60 %.

Vnější zdroje inovací

Ne všechny příležitosti k inovacím vycházejí z odvětví, trhu nebo podniku. Některé přicházejí z vnějšího světa, například ze sociální, politické a akademické oblasti. Tyto příležitosti se označují jako vnější zdroje inovací.

Jedním z vnějších zdrojů inovací je porozumění demografickým změnám, protože když se mění populace, mění se i trh.

Demografické změny se mohou týkat změn ve složení obyvatelstva, například počtu a věku. To mění požadavky trhu, protože různí lidé si přejí různé výrobky a služby.

Ti, kteří dokáží tyto změny předvídat a připravit se na ně, mají největší šanci na úspěch.

Například po druhé světové válce došlo k prudkému nárůstu porodnosti, což vedlo k „baby boomu“ v Americe.

Toho využila společnost Melville, která prodává obuv. Na počátku šedesátých let se Melville začal zaměřovat na trh s obuví a také oblečením pro dospívající, právě když mnozí z těchto „boomers“ dosáhli puberty. Tato strategie se ukázala jako velmi úspěšná.

Dalším vnějším zdrojem inovací jsou inovace založené na znalostech.

Tento zdroj, který zahrnuje vývoj nové myšlenky nebo vynálezu, si lidé často představí, když přemýšlejí o inovaci.

Využití znalostí k vytvoření úspěšné inovace je však obvykle rozsáhlý proces a vyžaduje mnoho různých typů know-how.

Vezměme si například počítač. Ten byl výsledkem celých staletí práce v oblasti matematiky, elektroniky a programování.

Vývoj počítače skutečně začal v sedmnáctém století vynálezem binární číselné soustavy. Na počátku devatenáctého století přišel systém, který sloužil k vytvoření jednoduchého počítacího stroje. V roce 1880 byl pak vynalezen způsob programování instrukcí do stroje. První počítač však byl uveden do provozu až v roce 1946.

Je zřejmé, že ne všechny vynálezy trvají staletí, ale můžeme vidět, že inovace založené na znalostech mohou být velmi zdlouhavým procesem.

Inovativní změny mohou dělat i velké podniky

Lidé si často myslí, že inovace jsou fenoménem omezeným na malé, lačné podnikatele, ale to není pravda. Inovativní mohou být i velké podniky. Aby však mohly inovovat, musí dodržovat určité kroky.

Prvním z nich je standardizovaná politika, která vytváří prostředí, v němž mohou inovace vzkvétat.

Pro zavedení správné politiky by ze strany firem měla zaznít otázka: „Jak se můžeme stát společností, která inovace vítá a touží po nich?“.

Pro zodpovězení této otázky musí podnik přijmout takovou politiku, v rámci které bude připraven v případě potřeby opustit zastaralé postupy a hledat inovativní změny. Je důležité si uvědomit, že každý výrobek, služba a technologie mají omezenou životnost, což znamená, že je třeba hledat alternativy.

V neposlední řadě si podnik musí vytvořit plán, kdy budou inovace pravděpodobně potřeba, aby byl připraven je využít.

Druhým krokem, který musí podnik učinit, je vytvoření organizační struktury, která oceňuje podnikavost.

Nové inovační projekty by měly být strukturovány odděleně od starých, měly by mít vlastní prostor a svého vysoce postaveného manažera, který je bude mít na starosti.

A konečně by měl v podniku existovat systém hodnocení výkonnosti podniku, protože je nezbytné vědět, zda výsledky splňují očekávání.

Například jedna velká banka vybudovala systém zpětné vazby, díky němuž věděla, co může od nových projektů očekávat. Vytvořením této zpětné vazby mohli odhadnout, kdy by nové podněty měly začít přinášet výsledky.

Společnost by měla přezkoumávat veškeré své inovační úsilí. Jedna z největších světových farmaceutických společností to dělá tak, že každoročně přezkoumává vývoj nových léků a kontroluje, zda by v nich měla pokračovat, nebo od nich upustit.

Dodržováním těchto kroků mohou být podniky také podnikatelskými organizacemi.