Zvíře, zelenina, zázrak

Možná žijete ve městě. Možná bydlíte uprostřed rozlehlých zelených polí. V každém případě máte možnost zasít vlastní semínka, vypěstovat si je a nakonec je sklízet a jíst. A tím to nekončí. Můžete se tak zároveň postavit proti děsivým praktikám velkých potravinářských korporací.

Není skvělé, když můžete svým přátelům u večeře nabídnout zeleninu vypěstovanou doma? A uvidíte, jak budou nadšení, když je ujistíte, že všechno je bez pesticidů. Pravděpodobně toho moc nezbude.

V knize Animal, Vegetable, Miracle vás autoři vtáhnou do světa pěstování vlastního jídla. Dozvíte se, kdy co zasít a kdy očekávat sklizeň. Začínají tím, že odhalují některé nepříjemné pravdy o dnešním potravinářském průmyslu, což vám poskytne okamžitou motivaci začít si pěstovat vlastní zeleninu a vyrazit na „lov“ chřestu – tedy jinam než do supermarketu.

V tomto shrnutí zjistíte, proč lidé stále kupují produkty velkých potravinářských firem, na co si dát pozor, když se vydáte na lov chřestu, a jaké výsadby můžete očekávat během jarních měsíců.

Život ve městě nás na dlouhou dobu odtrhl od samotného procesu vzniku jídla. Potraviny dnes nesou podivné, umělé názvy, potravinářské produkty se dovážejí a vyvážejí po celém světě. Na místní farmáře jsme většinou úplně zapomněli.

Je pravda, že většina lidí dnes tvrdí, že chce nakupovat od místních, ekologických farmářů. Přesto často končí u produktů obrovských potravinářských korporací. Ty používají syntetická hnojiva a pesticidy a geneticky modifikují své plodiny, aby je mohly vyrábět levně – což má k místnímu, organickému jídlu, po kterém lidé touží, hodně daleko.

Většina lidí si také dobře uvědomuje, že zvířata určená ke konzumaci procházejí před porážkou hroznými podmínkami. Dokud jsou ale ceny nízké, budou lidé nakupovat u velkých korporací místo na místních farmářských trzích. Často si dokonce stěžují na vysoké ceny bio masa a zeleniny. Jenže tyto ceny mají svůj důvod: farmáři se o plodiny osobně starají a zvířatům věnují mnohem větší péči.

Navíc kalorie, které dnes přijímáme, k nám často přicházejí v podobách, které jsou jen těžko rozpoznatelné jako skutečné jídlo. Po druhé světové válce se americká vláda začala spoléhat na chemická hnojiva, aby zajistila levné a stabilní dodávky kukuřice a sóji. Z nich se pak vyráběl kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a ztužené oleje a také krmivo pro skot a drůbež. Tato výroba však nikdy nezpomalila. Dnes američtí farmáři stále produkují zhruba 3 900 kalorií na obyvatele a den.

Lidé tak konzumují mnohem více kalorií, než potřebují, často aniž by si to uvědomovali. Geneticky modifikované (GM) rostliny jsou navíc v americkém potravinovém řetězci téměř všudypřítomné a je velmi obtížné se jim vyhnout. Geneticky modifikované potraviny navíc nemusejí být jako takové označeny, což znamená, že i když se jim chcete vyhnout, potravinářský průmysl si stejně najde cestu, jak je dostat do vašeho těla.

Lidé, kteří řídí průmyslové farmy, dokonce vedou strategická jednání o tom, jak vás přimět zkonzumovat všechny tyto nadbytečné kalorie – což přispívá k rozšířené obezitě.

Chcete‑li jíst skutečné jídlo, budete si ho muset vypěstovat sami. Pěstování vlastních potravin ale není zrovna nejjednodušší věc na světě a v zimě vás určitě bude lákat koupit si ty lákavě vypadající plody v místním supermarketu. Pokud si však vše dobře naplánujete, můžete zeleninu z vlastní zahrady jíst po celý rok.

Jaro je nejlepší čas začít se zahradničením. Jakmile přijde březen, začněte sázet – klidně i doma. Autorka a její dcera například začínaly tak, že jednoduše vysely zeleninová a květinová semínka pod zářivky.

Když se březen znovu přiblíží, možná ještě pořád budete dojídát zásoby ze zimní sklizně z předchozího roku. Vrcholem tohoto měsíce je chřest, který můžete najít růst planě. To však může být docela obtížné. Chřestové výhonky, jak je znáte z talíře, vypadají takto jen jeden den, pokud nejsou sklizeny; rostou tak rychle, že jejich růst téměř vidíte v přímém přenosu. Když je sklidíte, rostlina prostě pokračuje v růstu dál.

Později, v průběhu dubna, se oteplí a všechno začne kvést. Připravte se tedy na rušno ve své zahradě! Nejčasnější dubnové květy patří zelenině, která dobře snáší chladné počasí a nevadí jí ani trochu sněhu. Pokud jste například v únoru, kdy bylo ještě dost chladno, zasadili brambory, je pravděpodobné, že v dubnu už budou připravené ke sklizni.

Do této skupiny patří také cibule, hrášek a brukvovitá zelenina, jako je brokolice, kapusta, zelí a podobně. Jaro je rovněž obdobím špenátu, kadeřávku, čekanky a mladých salátů. Představte si talíř zeleniny ještě teplé od slunce, posypaný hrstkou vlašských ořechů a trochou kozího sýra – a začnete opravdu chápat, v čem spočívá krása skutečného jídla.