30 způsobů, jak restartovat své tělo

Jak zdraví si myslíte, že jste? Velmi? Možná zrovna neběháte maraton každých pár měsíců, ale pravděpodobně jste „docela zdraví“ – a do téhle kategorie se řadí většina lidí. Možná nejste zapálený sportovec, ale hýbete se tolik, abyste si udrželi určitou kondici. A to vám může připadat naprosto v pořádku.

Věděli jste ale, že s několika málo změnami se můžete poměrně snadno stát opravdu fit člověkem, schopným zvládat výzvy, o kterých jste si dříve ani nedokázali představit, že je někdy dáte? Tyto úryvky shrnují hlavní myšlenky autorových 30 jednoduchých způsobů, jak se stát fit, silnější a zdravější osobou.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jak vám může i obyčejná mikrovlnná trouba pomoci víc se hýbat,
• proč není žádný tréninkový plán tak důležitý jako kvalitní noční spánek,
• a proč byste měli být obezřetní vůči tzv. elektrickému znečištění.

Přiznejme si to: nejste v takové kondici, v jaké byste chtěli být. To ale neznamená, že byste to měli vzdát. Prvním krokem je zjistit, co se dá zlepšit.

Jíte příliš mnoho průmyslově zpracovaných potravin, pijete hodně alkoholu nebo nápojů s kofeinem, případně zbytečně užíváte paracetamol či jiné léky? Právě tyto zlozvyky vedou k chronickému zánětu a poškozují vaše tělo.

Konzumace těchto „špatných“ potravin v podstatě způsobuje chaos ve vašem střevním traktu. Možná si to neuvědomujete, ale střeva patří k nejdůležitějším systémům v těle – tvoří zhruba tři čtvrtiny vašeho imunitního systému. Přesto se o ně většina lidí nestará tak, jak by měla. Špatné stravovací návyky přetěžují trávicí systém, což vede k hormonálním nerovnováhám, nadměrnému hladu, únavě a dalším potížím.

Na střeva ale nepůsobí jen to, co jíte. Velký vliv má i míra vašeho stresu. Stres bereme jako samozřejmou součást pracovního života, ale je nebezpečný. Dlouhodobý stres zvyšuje hladinu hormonu kortizolu v těle. Pokud je kortizol ve vysokých hodnotách přítomen delší dobu, může poškozovat kosti a svaly a narušovat normální hormonální regulaci.

Naše zaměstnání a vztahy nejsou jediným zdrojem stresu. Nadměrné cvičení může přetěžovat svaly a klouby. Mnoho lidí si myslí, že být aktivní znamená cvičit tvrdě a neustále se tlačit na hranici možností. Jenže lidé ve skutečnosti spalují více tuků při častějším, lehčím cvičení.

Pokud vás intenzivní trénink baví, klidně v něm pokračujte – ale jen občas. Pravidelný, mírný pohyb vám pomůže zůstat fit a je k tělu mnohem šetrnější.

S těmito základy v hlavě se můžeme posunout k podrobnější strategii, jak zlepšit svou kondici.

Nebyla by to paráda, kdybyste se zítra probudili a byli prostě zdravější? Jenže Řím také nepostavili za den. Realistický plán na restartování těla trvá zhruba čtyři až dvanáct týdnů.

Začněme tedy pevným prvním krokem: důkladným zhodnocením vašeho zdravotního stavu. Pokud se už delší dobu vyhýbáte preventivní prohlídce u lékaře, teď je vhodná chvíle se objednat. Od krevních testů až po zmapování rodinné anamnézy – je důležité nic nevynechat. Tato prohlídka vám pomůže odhalit problémové oblasti a ukáže, jaká další opatření byste měli zvážit. Zjistěte například, zda se ve vaší rodině častěji nevyskytuje cukrovka nebo jestli vaše štítná žláza funguje optimálně.

Dalším krokem je vytvořit si plán. Jaké jsou vaše zdravotní cíle? Chcete zhubnout určité množství kilogramů, připravit se na maraton, nebo se jednou provždy zbavit nezdravého jídla? Cíl si jasně definujte a rozdělte ho na dílčí úkoly, které můžete plnit každý den – od konzumace určitého množství zeleniny až po hodinu pohybu každý večer.

Jak ale zůstat na správné cestě? Pomůže vám průběžné měření. Podívejte se na své cíle a rozhodněte, které ukazatele budou pro sledování pokroku nejdůležitější. Jedním z nich může být například variabilita srdeční frekvence, která ukazuje, jak pružně vaše srdce reaguje při zátěži (čím vyšší, tím lépe).

Důležitou roli hrají opět i střeva. Týdny restartu jsou příležitostí „vyčistit“ z těla to, co mu škodí. Zánětlivé potraviny obsahující lepek, kofein nebo umělá sladidla by měly z jídelníčku na čas zmizet. Vytvořte si novou výživovou základnu tím, že si uvědomíte, jak vám jídlo dodává energii.

Hlavními zdroji energie ve stravě jsou sacharidy a tuky. Většinou se spoléháme především na sacharidy, a proto jich také jíme víc, než potřebujeme. To vede k ukládání tuku v těle a může přispívat i k alergiím a dalším komplikacím. Snažte se proto postupně přecházet na to, aby větší část energie pocházela ze zdravých tuků, a příjem sacharidů omezte.