Velcí myslitelé

Great Thinkers

The School of Life Press

Jednoduché nástroje pro okamžitou změnu života od 60 velkých myslitelů

Velcí myslitelé

4.38

na základě

1384

hodnocení na Goodreads

4.6

na základě

495

hodnocení na Amazonu

hodnocení Čtuto

O knize

Kniha nám ukazuje, jak spoustu toho, co je v životě opravdu důležité, může být vyřešeno prostřednictvím moudrosti, kterou nám zanechaly brilantní mozky dávné minulosti.

Proč knihu číst

#čtutáty z knihy

The School of Life Press

Klíčové myšlenky z knihy

Poznejte odkaz velkých myslitelů minulosti

Můžeme říci, že velcí myslitelé současnosti jsou ti nejinteligentnější v historii? Vždyť dnes víme o podstatě života a vesmíru mnohem více, než kdy věděli Řekové, Římané a myslitelé doby osvícenství. Mohli bychom se od nich ještě dozvědět něco nového, co jsme již nepřevzali a nevylepšili?

Je lákavé myslet si, že dnešní myslitelé jsou lepší než ti minulosti, ale faktem je, že mnoho nejdůležitějších životních otázek nelze vyřešit pokrokem v technologii nebo kvantové mechanice. Přijít na to, co je v životě skutečně důležité a jak se vypořádat se všemi zvláštnostmi, které nás činí lidmi, je jen jeden z odvěkých problémů, při jejichž řešení můžeme i nadále těžit z moudrosti zanechané předchozími generacemi.

Jak dokazují tyto kapitoly, od velkých mozků minulosti se můžeme mnohé naučit. Naštěstí pro nás žijeme v době, kdy je snadnější než kdy jindy tyto znalosti využít při učení a osobním rozvoji.

Potenciál stoicismu pro řešení úzkostí

Stoicismus je filozofické hnutí, jehož počátky sahají až do starověkého Řecka a Říma, a to přibližně do 3. století př. n. l. Mezi slavné stoické filozofy patří filozof a učitel Seneca mladší a také císař Marcus Aurelius.

Cílem stoicismu je pomoci lidem být pevní a odvážní tváří v tvář životnímu utrpení. Protože stoikové věřili, že jediným skutečným zdrojem radosti v životě je ctnost, neviděli smysl v tom, aby se člověk příliš dojímal nad mnoha životními vzestupy a pády. Jedním z přínosů stoicismu je jeho potenciál omezit úzkost.

Stoikové věřili, že úzkost může vzniknout v důsledku dvou pohledů na věc: buď tehdy, když máte příliš velká očekávání, nebo tehdy, když se příliš bojíte toho, co se může stát.

Můžete tedy toužit uspět na nadcházejícím konkurzu, a splnit si tak svůj sen stát se filmovou hvězdou, a zároveň se obávat, že přijdete o práci a skončíte jako bezdomovec. Oba scénáře jsou příčinou vysoké míry úzkosti.

Obecně řečeno, běžným přístupem k řešení úzkosti v dnešní době je připomenout si, že všechno stejně nějak dopadne, takže není třeba se trápit. Stoikové však mají jiný způsob, jak se úzkosti zbavit: upustit od přehnaných očekávání a postavit se k našim nejhlubším obavám čelem.

To znamená, že pokud se opravdu bojíte, že budete bezdomovci, můžete strávit několik dní pojídáním zbytků a spaním na lavičce v parku. Poté budete obeznámeni s nejhorším možným scénářem a už vám nebude připadat tak děsivý.

Stoicismus také učí, jak žít poklidný život, a to okamžitě. Stoikové sice nebyli nijak zvlášť nábožensky založení, ale věřili v osud, zejména v římskou bohyni Fortunu. To je však něco zcela jiného než karma, protože Fortuna vám může kdykoli přihrát do cesty něco velmi dobrého, nebo velmi špatného, bez ohledu na to, jak dobře, nebo špatně se chováte.

Výhodou tohoto přístupu je, že vám umožní přestat se obviňovat, když se vám něco nepovede; zároveň vám může zabránit, abyste byli příliš sebevědomí, když v něčem uspějete.

Tomáš Akvinský usiloval o soulad mezi vědou a vírou

Tomáš Akvinský byl italský mnich ze třináctého století, který je znám tím, že byl prohlášen za svatého, a tím, že se mu několikrát zjevila Panna Marie.

V dnešní sekulární době se Tomáš Akvinský nemusí zdát jako někdo, koho byste bez váhání označili za velkého myslitele, ale jeho intelektuální přínos je stále důležitý, zejména pokud jde o jeho pokusy o smíření vědy a víry.

Tomáš Akvinský byl koneckonců také filozof. Ačkoli tedy pevně lpěl na své víře, odmítal také slepě následovat náboženská dogmata. Díky tomu byl jedním z prvních lidí ve středověku, kteří tvrdili, že víra a rozum mohou existovat vedle sebe.

Akvinský předběhl svou dobu také tím, že naznačoval, že i jiní lidé než křesťané mohou mít hodnotné poznatky. To bylo v době, kdy byla křesťanská víra všemocná a byla považovaná za jediné náboženství, z něhož mohou vzejít pozoruhodní myslitelé, převratné.

Podle Tomáše Akvinského ve světě působí dva zákony: přirozený zákon, který můžeme pochopit rozumem, a věčný zákon, který vyžaduje víru. I když se nám dnes může tento přístup zdát archaický, stále se z něj můžeme hodně naučit.

V dnešní době náleží autorita, která kdysi náležela církvi, z velké části vědě. Takže podobně jako jsme kdysi odmítali věřit čemukoli, co nedostalo požehnání od papeže, dnes odmítáme vzít v úvahu jakýkoli názor, který není vědecky podložen.

To znamená, že máme tendenci znehodnocovat názory vycházející z humanitní perspektivy nebo názory, k nimž se dospělo spíše individuálním myšlením a vnímáním než vědeckým experimentem.

Tomáš Akvinský nám připomíná, že pokud chceme, aby nám svět dával smysl, měli bychom mít otevřenou mysl a připustit různé přístupy a pohledy na věc.

Adam Smith a specializace práce

Pokud se na večírku dáte s někým do řeči, je velká šance, že budete zmateni, pokud se dotyčného zeptáte, jaké je jeho zaměstnání. Možná budete marně přemýšlet, co přesně dělá manažer logistického zásobování.

Důvodem těchto matoucích názvů pracovních pozic není nějaký nový trend. Je to vlastně důsledek specializace práce – jevu, který poprvé identifikoval skotský filozof a ekonom osmnáctého století Adam Smith.

Mnohé z toho, čeho si Smith před mnoha lety všiml, je ve skutečnosti aktuální i dnes a jeho postřehy o výhodách a potenciálních nebezpečích specializace práce si zaslouží zvláštní pozornost.

Smith si uvědomoval, že v komunitách již není jedna rodina, která peče chleba, jiná rodina, která staví domy, atd. Jednotlivci se nyní specializovali na jeden konkrétní úkol, například na zednické práce, a vykonávali ho pro celou komunitu.

Důležitou součástí Smithova pozorování však bylo, že tento nový vývoj měl pozitivní i negativní stránky. Smith měl pravdu, když předpověděl, že národy s vysoce specializovanou pracovní silou budou mimořádně výkonné a stanou se nejbohatšími na světě. Uvědomoval si však také nebezpečí, které v tom tkví: mnozí pracovníci budou mít pocit, že se stali pouhou součástí dobře fungujícího stroje, a nebudou si uvědomovat, jak je jejich individuální přínos smysluplný.

Je pozoruhodné, že tato Smithova myšlenka je aktuální i dnes. Moderní ekonomiky vytvářejí větší bohatství než kdykoli předtím, ale mnozí lidé považují svou práci za nudnou, ne-li postrádající smysl. Společnost může mít 100 000 zaměstnanců rozmístěných na několika kontinentech, z nichž každý pracuje na různých částech projektu, aniž by chápali, jaký přínos má jejich úsilí pro konečný produkt.

Proto má Smith pro manažery a generální ředitele několik moudrých rad: ujistěte se, že vaši zaměstnanci jsou dobře informováni a že chápou, jak je jejich individuální příspěvek důležitý pro celkový úspěch podniku.

Smith byl také zastáncem kapitalismu, avšak s podmínkou, že zisky budou použity v sociálních programech.

V osmnáctém století se již konzumní kapitalismus stával terčem kritiky kvůli množství peněz a práce, které se investovaly do povrchních věcí, jako jsou luxusní kožichy a špičkové tabatěrky. Spousta lidí měla problém se s tímto stavem smířit, pokud někteří chudí lidé hladověli na ulicích.

Smith však kapitalistický systém hájil a připomínal, že může fungovat pro všechny, pokud se přebytečné bohatství použije na programy, které nabízejí sociální podporu nejpotřebnějším členům společnosti. Smith viděl norkové kožichy a postříbřené tabatěrky jako součást financování nemocnic a škol.

Smith také navrhl, jak by bylo možné systém zlepšit, a to zdůrazněním přínosu smysluplných výrobků a prospěšných služeb, které pomáhají lidem, jako je například psychoterapie. Tímto způsobem je postaráno o prosperitu národa a také o duševní pohodu jeho občanů.

Lao-c' a cesta světa

O Lao-c', čínském filozofovi, o němž se předpokládá, že žil v šestém století před naším letopočtem, existuje jen velmi málo životopisných informací. I přes to však jeho myšlenky dodnes významně ovlivňují svět.

Existuje populární příběh, kde se Lao-c' spolu s Konfuciem a Buddhou ocitne na obřadu ochutnávání octa. Tento příběh nám pomůže lépe pochopit jeho filozofii. Konfucius se svými názory na zkaženost lidí považoval ocet za kyselý, Buddha, který se zaměřoval na utrpení ve světě, považoval ocet za hořký, ale podle Lao-c' c byl sladký.

To do značné míry odráží Lao-c'ovo nejslavnější dílo Tao te ťing, které lidi učilo, že pokud jste v souladu s jeho přirozeným během, život může být skutečně sladký. Stejně jako vodní hladina se život může zdát chaotický, ale pod povrchem se skrývá krásný harmonický svět. A dosáhnout tohoto stavu přirozeného, harmonického plynutí věcí znamená být zajedno s Tao neboli „cestou světa“.

To vše se nám může zdát velmi abstraktní, ale jedním z důvodů, proč Lao-c' a taoismus stále ovlivňují svět, je to, že instrukce pro život dávají tomuto pohledu na svět konkrétní podobu.

Ústředním bodem taoistické filozofie je pochopení toho, že zdánlivě složitý svět se může stát jednoduchým, když se mysl zklidní. A když je život jednoduchý, krásný a plný rozjímání, můžeme dosáhnout skutečné moudrosti. Přestaňte se tedy řídit svými rozvrhy a místo toho si najděte čas na skutečné prožívání světa.

Lao-c' nás také učí, že příroda má svůj vlastní rytmus, kterému bychom se měli spíše přizpůsobit než bránit. Když následujete Tao, vše přijde v pravý čas a nemá smysl se snažit věci uspěchat.

Dobrým příkladem je proces truchlení po ztrátě milované osoby. Mnozí toto období smutku považují za hrozné, a tak se snaží mít ho co nejrychleji za sebou. Stejně tak se můžete snažit zkrátit proces učení nebo se pokusit přes noc navázat nový trvalý vztah.

Pokud však nechcete žít život plný stresu a napětí, musíte se podřídit rytmu života a nechat tyto věci probíhat přirozenou cestou, která trvá přesně tak dlouho, jak je třeba, a ani o minutu méně.

Podle Lao-c' je nejlepším způsobem, jak se na tento přirozený rytmus naladit, pozorování přírody. Až tedy budete příště někde venku, připomeňte si, že nemáte spěchat ani během dne, ani během celého svého života. Na chvíli se posaďte a obdivujte krásu stromů nebo mraků na obloze.

Přečetli jste první bezplatné kapitoly.
Chcete číst stovky knih bez omezení?
Pořiďte si členství od 49 Kč měsíčně!

Ceník

Kolekce s knihou:

Další knihy z těchto kategorií: