Paleo manifest

Určitě jste už slyšeli o paleo hnutí. Pokud o něm nic nevíte, možná patříte k těm, kteří si myslí, že paleo znamená probouzet v sobě pravěkého muže, běhat kolem v bederní roušce a mít v zubech zbytky bobulí. Pokud si tohle o paleu myslíte, mýlíte se.

Paleo není o kamenných nástrojích ani o nahotě. Jde o zkoumání stravovacích návyků pravěkých lidí a o to, jak je přizpůsobit našemu modernímu životnímu stylu.

V tomto shrnutí se dozvíte, co o vaší stravě prozrazují vaše zuby, proč byste se měli vyhýbat obilovinám a jak souvisí termoregulace s hubnutím.

Navzdory všem úžasným technologickým inovacím moderního světa nejsme ani zdravější, ani šťastnější. Stačí porovnat typický den průměrného člověka dnes s tím, jak vypadaly dny jeho předků.

Než se autor stal jednou z vůdčích osobností paleo hnutí, žil v New Yorku a den co den trávil nekonečné hodiny v konzultační firmě. Pracoval dlouho do noci, o víkendech chodil do kanceláře, sotva měl čas na cvičení a živil se převážně jídlem s sebou. Vyčerpanou energii doháněl nadměrným množstvím kofeinu.

Jak ale vypadal typický den dávného člověka bez veškeré technologie? Naši předkové věnovali většinu dne nezbytnostem přežití – lovu, sběru a přípravě jídla. Tento životní styl v sobě stále neseme; ve skutečnosti jsme lépe přizpůsobeni životu svých předků než současnému, technologiemi řízenému prostředí.

Jasný důkaz negativních dopadů moderního života najdeme u goril – našich nejbližších příbuzných mezi primáty – v zoologické zahradě Cleveland Metroparks. Přestože byly drženy na přísné dietě podle oficiálních zdravotních doporučení, byly neustále nemocné. Trpěly obezitou, vysokým krevním tlakem, zvýšeným cholesterolem a hladinami triglyceridů a vykazovaly výrazné známky srdečních chorob. K tomu se přidávaly i poruchy chování, například vytrhávání srsti nebo vyvrhování potravy a její opětovné požírání.

Jakmile však ošetřovatelé nahradili průmyslově vyráběné sušenky pro gorily přirozenou rostlinnou stravou, jejich zdravotní stav se stabilizoval a chování se normalizovalo. Proč? Protože začaly jíst to, co by jedly ve volné přírodě – tedy potravu, na kterou se jejich těla během evoluce přizpůsobila.

Organismy, které dnes vědecky označujeme jako „člověk“, se od svých evolučních předků oddělily v průběhu paleolitu – období trvajícího více než 2,5 milionu let, které skončilo zhruba před 10 000 lety. Právě tehdy se objevili moderní lidé s větším mozkem, jehož výživu zajišťoval vyšší příjem kořenů, hlíz a masa.

Tito raní lidé byli mimořádně zdraví. Když autor navštívil Peabodyho muzeum archeologie a etnologie na Harvardově univerzitě, viděl 80 000 let starou lebku lovce a sběrače – jeden z nejstarších artefaktů moderního člověka. A hádejte co: měla dokonale rovné zuby, bez kazů, a pravděpodobně patřila štíhlému člověku vysokému asi 178 cm a vážícímu kolem 68 kg.

Zdraví lidí se však dramaticky zhoršilo během zemědělské éry (přibližně 8000 př. n. l. až 1769 n. l.) a průmyslové éry (1769 až 1946). Ve stejném muzeu autor viděl lebky starověkých zemědělců. Jejich zuby byly obroušené, plné kazů a jejich těla by nebyla tak vysoká ani robustní jako tělo lovce a sběrače.

Jak je to možné? Zubní kaz a zakrnělý růst jsou klasickými příznaky stravy s vysokým obsahem škrobů. S příchodem zemědělství získali lidé trvalý přístup k velkému množství škrobových potravin, zejména obilovin.

S nástupem průmyslové éry se zdraví lidí dál zhoršovalo. Došlo k masivnímu přesunu do měst a rozšířily se levné potraviny, jako je rafinovaný cukr a výrobky z obilí. Městský život znamenal, že lidé žili mnohem blíže u sebe, což vedlo k nárůstu infekčních onemocnění – jak přenosných ze zvířat, tak mezi lidmi.

Špatná strava té doby přispěla i k pověsti Britů, že mají špatné zuby. Britové byli jedni z prvních, kdo začali ve velkém konzumovat rafinovaný cukr a další potraviny bohaté na cukry, jako je chléb, brambory a alkohol – tedy přesně ty potraviny, které vedou ke zhoršení zdraví.

Británie byla také jednou z prvních kultur, které přesunuly většinu života do uzavřených prostor. Z někdejšího aktivního lovce a sběrače se tak stal člověk výrazně méně pohyblivý. Prostředí s nedostatkem slunečního světla navíc podporovalo rozvoj nemocí, jako je křivice způsobená nedostatkem vitaminu D. Není náhodou, že byla poprvé popsána právě v době průmyslové revoluce. Křivice způsobuje deformace skeletu, svalovou slabost a problémy se zuby.

Jak tedy můžeme svá těla vrátit do stavu, pro který byla evolučně uzpůsobena?