Pacient vás teď přijme

Všichni známe běžnou zkušenost z ordinace: hodiny strávené v čekárně vedle lidí, kteří kýchají a kašlou, takže riskujeme, že onemocníme ještě víc než na začátku. A když se konečně dostaneme k lékaři, máme obvykle k dispozici patnáct minut nebo méně a odcházíme s receptem na drahý lék, který možná zabere – pokud budeme mít štěstí. A to ještě mluvíme o situaci lidí, kteří žijí v částech světa s relativně snadným přístupem k lékařům.

Nemusí to ale vypadat takhle i v budoucnu. Nové technologie mění způsob, jakým se medicína dělá, i to, kdo ji může poskytovat. Dochází k přesunu moci a k zásadnímu přehodnocení toho, v co se dnešní zdravotnictví proměnilo. Podívejme se tedy do budoucnosti, kde role obrátíme a řekneme: „Pacient vás nyní uvidí.“

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč nové technologie snižují potřebu nemocnic,
• jak vám aplikace může ušetřit cestu k dermatologovi,
• a jak mobilní telefony zlepší zdravotní péči v rozvojových zemích.

Chytré telefony zásadně proměnily mnoho oblastí našeho života. Umožňují nám snadný přístup k bezprecedentnímu množství informací – stačí mobilní připojení, které má dnes k dispozici asi 95 procent světové populace. Je tedy jisté, že výrazně ovlivní i medicínu.

Chytré telefony brzy umožní rozvoj autonomní medicíny, tedy situace, kdy si lidé budou schopni řadu věcí diagnostikovat sami. Už dnes máme k dispozici některé nástroje, například aplikaci SkinVision. Ta umožňuje poslat fotografii kožní léze lékaři, který může posoudit, zda jde o neškodný nález, nebo ne.

A fotografie jsou teprve začátek. Mikroskopické skenery v chytrých telefonech budou mít brzy takové rozlišení, že se budeme moci sami vyšetřit na přítomnost určitých typů bakterií. Tuberkulóza se například diagnostikuje vyšetřením vzorku sputa na bakterii Mycobacterium tuberculosis. V dohledné době se bude moci na tuberkulózu otestovat každý, kdo má chytrý telefon.

Chytré telefony mají také potenciál radikálně změnit zdravotní situaci v zemích, kde lidé nemají snadný přístup ke zdravotnickým profesionálům. V roce 2010 připadalo v zemích subsaharské Afriky v průměru 1,1 lékaře a sestry na 1 000 obyvatel. V USA to bylo 12,3. Mobilní připojení zároveň lidem otevírá mnohem větší přístup ke zdravotnickým informacím. V roce 2013 mělo v Africe mobilní telefon více než 630 milionů lidí, z toho 93 milionů používalo chytrý telefon.

Dopad však mohou mít i obyčejné mobilní telefony. Jihoafrický projekt Masiluleke například každý den rozesílá miliony textových zpráv, které povzbuzují lidi, aby se nechali vyšetřit na HIV/AIDS.

Chytré telefony jsou ale samozřejmě ještě mnohem mocnějším nástrojem. Biotechnologická společnost Nanobiosym nedávno představila Gene Radar – malý čip, který se zapojí do mobilního zařízení a dokáže z kapky krve nebo slin zjistit přítomnost tuberkulózy, malárie či HIV. Gene Radar umožní lidem otestovat se na tyto nemoci za cenu zhruba desetkrát nižší, než jsou současné tržní ceny.

V moderním zdravotnictví jsou pacienti zvyklí řídit se pokyny svých lékařů. V budoucnu se to však změní.

Lékaři byli dlouho vnímáni jako téměř neotřesitelné autority. Už Hippokrates, starověký řecký lékař a filosof, tvrdil, že lékaři by měli před pacienty některé informace zamlčovat – pro jejich vlastní dobro. Medici dodnes skládají Hippokratovu přísahu, která mimo jiné říká, že důvěru v lékařské znalosti by měli mít pouze ti, kdo se k ní zavázali.

I moderní etické standardy tento postoj stále odrážejí. Etický kodex Americké lékařské asociace například uvádí, že lékaři mohou v určitých případech léčit pacienty i proti jejich vůli, pokud by jejich rozhodnutí bylo z medicínského hlediska nevhodné – tedy pro ně nezdravé. „Lékařské doporučení“ tak stále bývá posledním slovem v rozhodování o léčbě. Pacienti si samostatně určují průběh léčby jen zřídka a většina se bez větších otázek řídí tím, co jim lékař řekne.

S rozvojem technologií však pacienti získají mnohem větší moc, protože budou mít lepší přístup ke svým vlastním genetickým informacím. Když o svých genech víte víc, můžete činit informovanější rozhodnutí o léčbě.

Příkladem je Angelina Jolie, která se rozhodla podstoupit oboustrannou mastektomii. Na základě rodinné anamnézy zjistila, že má vysoké riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, a genetická analýza její krve to potvrdila. U Jolie byla zjištěna 87procentní pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu kvůli mutaci genu BRCA1, a proto se rozhodla nechat si obě prsa preventivně odstranit. Své rozhodnutí zveřejnila v naději, že upozorní na význam a sílu genetického testování.

Genetické testování bude dál získávat pozornost, protože se stává stále dostupnějším. Americká společnost 23andMe už dnes nabízí rozbor genetických variant z vašeho vzorku slin za pouhých sto dolarů.