Meditace o první filozofii

• Najdete v ní způsob, jak se vyrovnat s největšími pochybnostmi a nejhlubšími otázkami existence.
• Pochopíte, jak rozpoznat pravdu.
• Seznámíte se s myšlenky jednoho z nejvýznamnějších filozofů všech dob, jehož dílo dodnes ovlivňuje moderní filozofii.
• Prohloubíte svou schopnost uvažovat a pochopit skryté smysly věcí, které vidíme každý den.
• Dozvíte se, že každý z nás je více, než jen souhrn neuronů a buněk.

Objevte myšlenky, které stojí za jedním z nejvlivnějších filozofických děl v dějinách.

Kdybyste byli požádáni, abyste citovali nějakého filozofa, který citát by vás okamžitě napadl? Třeba „Proletáři všech zemí, spojte se!", ale naprostá většina lidí by odpověděla: „Myslím, tedy jsem." (Cogito ergo sum).

Vyjádření Reného Descarta o vlastní existenci je jedním z nejslavnějších výroků v dějinách, ale kolik je toho o něm, respektive o jeho teoriích, dnes obecně známo? Mimo akademické katedry filozofie příliš ne. Právě k tomu slouží tyto kapitoly – vysvětlují hlavní pojmy obsažené v Descartově nejslavnějším filozofickém díle. Přečtěte si je a onen slavný citát vám bude dávat mnohem větší smysl.

Co byste dělali, kdyby vám někdo z vašich přátel stále dokola vykládal drobné lži? Po nějaké době byste mu pravděpodobně přestali věřit a rozhodně byste se na něj v ničem důležitém nespoléhali.

Na co se můžeme spolehnout, pokud to nejsou jiní lidé, je našich pět smyslů: zrak, čich, hmat, chuť a sluch. To ovšem není tak docela pravda. Naše smysly nás také neustále zásobují množstvím úskoků a lží. Že tomu nejste ochotni uvěřit? Jen si vzpomeňte, jaké to je o něčem snít.

Sny nám mohou připadat neuvěřitelně skutečné, tak reálné, že si málokdy uvědomujeme, že jsou to jen sny. Alespoň do chvíle, než se probudíme a začneme si všímat, jak bizarní a absurdní ty sny byly. Stejně jako malíři dokážou vytvořit úžasně realistické obrazy života, smysly vytvářejí v naší mysli živé a přesvědčivé obrazy.

Malíři samozřejmě často kombinují představy ze života a vytvářejí obrazy věcí, které by v reálném světě nikdy nemohly existovat. Vzpomeňte si na satyry, postavy napůl lidí a napůl koz, které známe z mytologie. Víme, že neexistují, ale přesto se můžeme nechat ošálit a věřit, že existují.

Nejen v bizarních snech nás mohou naše smysly oklamat. Mohou nás balamutit v průběhu celého života. Jak? Smysly mohou být obelhávány vnějšími silami.

Představte si například, že se něco zlovolného rozhodlo zmást vaše smyslové vjemy. Zní to přitažené za vlasy, ale pro tuto chvíli se tím nechme inspirovat. Mohou oklamat vaše smysly, aniž byste o tom věděli, právě v tomto okamžiku. Descartes tuto úvahu čerpal z lidových představ o démonech, které byly v sedmnáctém století stále rozšířené.

Nemůžeme tedy věřit svým smyslům ani tomu, co se z nich dozvídáme. Ke všem poznatkům bychom proto měli přistupovat se skeptickou pochybností. Věci jako naše tělo a fyzický svět kolem nás možná existují, ale nemůžeme si tím být zcela jisti. Čím si tedy můžeme být skutečně jisti?