Laskavost k tělu

Pokud jste se někdy snažili dodržovat nový cvičební plán nebo se držet nejnovější diety, o které všichni mluví, je velmi pravděpodobné, že jste začali s velkým elánem, ale nakonec z toho sešlo. Nemusíte si to vyčítat – stává se to většině z nás.

Důvodem je, že většina seberozvojových přístupů je prošpikovaná tolika pravidly a pokyny, že je žádný rozumný člověk nedokáže dlouhodobě dodržovat. Opravdu škodlivý je pak stres a pocit viny, které se pojí s vážením porcí, počítáním kalorií nebo – nedej bože – vynecháním naplánovaného tréninku.

Pokud vám to zní povědomě, mohl by vás zaujmout koncept laskavosti k tělu – jiný přístup k tomu, jak se cítit lépe ve vlastním těle i sám se sebou. Vždyť právě o to by u diet a cvičení mělo jít, ne?

Jak vysvětluje autorka Rebecca Scritchfield, tento přístup spočívá v tom, že odložíte přísná pravidla a začnete hledat to, co funguje vám osobně – s ohledem na vaše jedinečné okolnosti a to, co je pro vás skutečně důležité. V této knize najdete spoustu tipů a rad, jak se uvolnit, vpustit do života víc radosti a přitom žít zdravěji.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jak se z některých diet může stát až fobie z jídla,
• proč pravděpodobně potřebujete víc spánku, než kolik ho teď máte,
• a jak vám uzavření „PACTU“ se sebou samými může pomoci omezit negativní myšlenky.

Když přemýšlíte o tom, co přispívá k pocitu štěstí, napadnou vás peníze, mládí nebo štíhlá postava? Podle psycholožky Sonji Lyubomirsky tyto faktory tvoří jen zhruba 10 procent našeho celkového štěstí. Čtyřicet procent připadá na každodenní rozhodnutí a zbývajících 50 procent na genetickou výbavu.

Ona čtyřicetiprocentní část, tedy vaše každodenní volby, je poměrně významný podíl, který máte ve svých rukou. Dělat správná rozhodnutí ale vyžaduje hodně vůle. Dobrá zpráva je, že si to můžete výrazně usnadnit tím, že si vybudujete dobré návyky.

Když budete zdravé chování dostatečně často opakovat, promění se v návyk – něco, co se stane vaší druhou přirozeností. Dojdete do bodu, kdy o tom už nemusíte přemýšlet: prostě to děláte.

Představte si například, že chcete doma po práci trávit čas smysluplněji. Možná teď vaše rutina vypadá tak, že bezmyšlenkovitě projíždíte Instagram, nebo nervózně pobíháte po bytě a hledáte, co byste dělali. Tento čas by mohl být mnohem přínosnější, kdybyste si vytvořili návyk přijít domů, převléknout se a věnovat se 30 minutám jógy. Získali byste tak situaci výhodnou ve všech směrech: uděláte něco pro své zdraví, zklidníte mysl po náročném dni a večer si pak užijete vědoměji.

Pozitivní dopad dobrých návyků na život autorka nazývá vzestupnou spirálou. Nejlépe ji pochopíte na příkladu. Řekněme, že chcete víc tvořit. Můžete si například zavést zvyk věnovat po snídani 30 minut kreativnímu psaní. Nejenže tím podpoříte svou představivost, ale zároveň začnete den s příjemným pocitem, že jste byli produktivní. A ten se často přenese do dalšího dobrého rozhodnutí – třeba že se vám bude chtít jít si zacvičit, nebo budete mít dost energie na domácí práce.

Právě tak vás jeden dobrý návyk může vtáhnout do vzestupné spirály. Čím víc pozitivních návyků máte, tím lépe se cítíte. A čím lépe se cítíte, tím spíš budete během dne dál dělat volby, které vám prospívají – a ty povedou k dalším dobrým pocitům.

Pokud se neustále trápíte tím, co jíst, nejste v tom sami. Časopisy, blogy i sociální sítě jsou plné varování, co byste měli a neměli jíst. Není divu, že se z jídla pro mnoho lidí stala bitva – nekonečné přemítání, jestli je něco „zdravé“, nebo „nezdravé“.

Ironií je, že skutečně nezdravý je právě ten stres, který s jídlem spojujeme. Obsedantní strach z jídla je vyloženě toxický.

Při záplavě informací o tom, co je a není zdravé, se některé potraviny dostaly do extrémně protikladných kategorií. Kapusta je „superzdravá“, zatímco cupcake je „nezdravý“. Výsledek? Dáte-li si na narozeninové oslavě jeden cupcake, snadno vás zaplaví pocit viny. A když se vina promění v posedlost tím, které potraviny jsou „povolené“, může se z nakupování i samotného jídla stát noční můra.

Je tahle mrkev bio? Měl(a) bych kupovat jen bezlepkový chléb? Můžu jíst mléčné výrobky? Mám dost antioxidantů? Otázek je nekonečně.

Přílišná kontrola nad tím, co se vám dostane na talíř, není zdravá. V lepším případě zvyšuje hladinu stresu a úzkosti, v horším může přispět k rozvoji poruch příjmu potravy, jako je anorexie. Jídlo přitom může být jedním z velkých potěšení v životě – a proto by nemělo být spojeno s toxickými emocemi viny a strachu.

A pokud to samo o sobě nestačí jako argument, je tu ještě jeden fakt: přísná dietní pravidla často vedou k opačnému efektu, než jaký zamýšlíme.

Autorka popisuje ženu jménem Susan, která se v době posedlosti nízkosacharidovými dietami snažila úplně vyřadit chléb. Jenže jako v případě pověstného zakázaného ovoce – čím víc se chlebu vyhýbala, tím víc po něm toužila. Vyhýbala se dokonce společenským akcím, kde se podávalo občerstvení v podobě nakrájeného pečiva. Pokušení by pro ni bylo příliš silné.

Naštěstí se Susan rozhodla pro zdravější přístup. S pomocí autorky si dovolila zařadit chléb k jednomu jídlu denně. Tento vyvážený přístup nejen odstranil strach z „nevyhnutelného selhání“, ale zároveň jí dal rozumný rámec, který jí pomohl vyhnout se přejídání.