Krmení lžemi

Spojené státy jsou nemocné. Ve srovnání se 16 dalšími vyspělými zeměmi se umisťují na posledním místě, pokud jde o zdravotní stav obyvatel. A co je na tom nejhorší? Na zdravotní péči vydávají dvaapůlkrát více peněz než ostatní země. Co se tedy děje – proč jsou Američané v horším zdravotním stavu, přestože žijí v jedné z nejbohatších společností na světě?

Na to má odpověď odbornice na výživu a propagátorka zdravého stravování Vani Hari: velké potravinářské firmy – konglomerát obřích nadnárodních korporací, jako jsou Nestlé nebo Monsanto, které pěstují, vyrábějí a prodávají potraviny, jež Američané jedí každý den. Navzdory všem tvrzením, že nám prospívají, jsou tyto produkty plné toxických přísad, smrtících dávek cukru a celé řady nedostatečně prověřených chemikálií.

V tomto shrnutí budeme sledovat Hari, jak odhaluje lži, které jsme o tom, co jíme, slýchali. Cestou se dozvíte, jaká je skutečná výživová hodnota běžně prodávaných produktů, jaká věda stojí za našimi stravovacími rozhodnutími a jaké marketingové triky používají velké potravinářské korporace, aby nám na stůl dostaly svůj jed.

Také zjistíte, proč jsou „nízkokalorické“ alternativy často stejně špatné jako běžné výrobky, jak výrobci přiměli Američany kupovat dětem sladké cereálie a proč byste měli zvážit přechod na biopotraviny.

Podle Národního institutu pro diabetes a choroby trávicího a močového ústrojí bylo v roce 2017 obézních více než dvě třetiny všech Američanů. Toto číslo potvrzuje něco, co odborníci na veřejné zdraví vědí už delší dobu: Amerika čelí epidemii obezity.

Co však tuto krizi způsobuje? Faktorů je několik, ale jeden viník je zcela zřejmý – slazené limonády. Přibližně dvě třetiny amerických dětí vypijí alespoň jednu limonádu denně, zatímco třetina z nich pije nejméně dvě. To je pro jejich zdraví velmi špatná zpráva. Studie z roku 2009, zveřejněná v časopise American Journal of Clinical Nutrition, zjistila, že pití jedné plechovky slazené limonády denně zvyšuje riziko infarktu o 20 procent. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) mezitím spojuje vysokou konzumaci slazených nápojů s diabetem 2. typu, onemocněním ledvin a jater i s astmatem.

Navzdory všem těmto důkazům Americká asociace výrobců nápojů – zkráceně ABA – odmítá připustit, že její produkty představují zdravotní riziko. Místo toho tato lobbistická organizace prosazuje fyzickou aktivitu, která je prokazatelně méně účinným nástrojem hubnutí než zdravá strava. Coca‑Cola, jeden z členů ABA, dokonce představila aplikaci na počítání kalorií nazvanou „Work It Out“, která má pomoci firmě prodávat její nízkokalorické řady, včetně Diet Coke a Coke Zero.

Ironií je, že takzvané „dietní limonády“ jsou stejně nebezpečné a ztučňující jako ty běžné. Tato opatření jsou součástí širší války proti snahám orgánů veřejného zdravotnictví změnit chování spotřebitelů a varovat je před nebezpečím slazených nápojů.

Další organizací, která v tom hraje klíčovou roli, je Cukrovarnická asociace. Stejně jako její spojenec ABA aktivně šíří propagandu potravinářského průmyslu a snaží se ovlivňovat politiky prostřednictvím štědrých darů na jejich volební kampaně.

Tyto snahy mají obrovský dopad na vládní politiku. Například od roku 2009 utratily Coca‑Cola, PepsiCo a ABA 67 milionů dolarů za to, aby zabránily zavedení daně z cukru a povinných varovných štítků na svých produktech. Ještě znepokojivější je, že tyto asociace mají takový vliv, že je vládní agentury skutečně využívají jako poradce při tvorbě politik. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb například čerpalo doporučení od ABA při vydávání oficiálních dietních směrnic!

Začněme dvěma tvrzeními, na nichž se těžko hledá spor. Zaprvé, každý chce být zdravý. Zadruhé, nejlepší způsob, jak své zdraví zlepšit, je věnovat pozornost tomu, co jíme.

Proč je tedy tak obtížné zjistit, jak vlastně vypadá „zdravá strava“ v praxi? Vinu nesou velké potravinářské korporace. Po desetiletí se snaží klamat veřejnost a skrývat pravdu o svých toxických prodejních hitech.

Jak to dělají? Především manipulací s výzkumem. Vezměme si například článek lékaře Lenarda Lessera z roku 2007, zveřejněný v časopise PLOS Medicine. Lesser zjistil, že výzkum financovaný velkými potravinářskými firmami měl čtyřikrát až osmkrát vyšší pravděpodobnost, že podpoří tvrzení těchto firem, než výzkum financovaný nezávisle.

Když se například společnost Kraft spojila s Akademií výživy a dietetiky, tato profesní organizace označila Kraft Singles – sýrovou svačinku, která obsahuje maximálně 51 procent skutečného sýra – za „zdravou“ svačinu pro děti. Teprve po veřejném pobouření bylo toto zavádějící tvrzení staženo.

Ani akademická sféra není imunní vůči korupčnímu vlivu potravinářského průmyslu. Jedním z nejznámějších případů, kdy výrobce potravin prosazoval svá pochybná tvrzení prostřednictvím prestiže elitní instituce, je příběh muže jménem Frederick Stare. Stare, vedoucí katedry výživy na Harvardově univerzitě, strávil 50. léta 20. století tvrzením, že neexistuje žádná vědecky prokázaná souvislost mezi konzumací cukru a srdečními chorobami či diabetem. Mezi lety 1952 a 1956 bylo na Harvardu publikováno 30 článků, které tyto souvislosti zpochybňovaly – se Stareovým souhlasem.

Jak však v roce 2012 odhalil časopis Mother Jones, Stare nejednal v dobré víře. Během své kariéry přijímal platby od společností Coca‑Cola a Kellogg’s. General Foods, výrobce nápojového prášku Kool‑Aid a dezertu Jell‑O, dokonce zaplatil novou budovu pro jeho katedru.

Stare nebyl jediným akademikem, který ohýbal pravdu podle přání svých sponzorů. V roce 1967 publikoval New England Journal of Medicine článek, který dospěl k závěru, že nejlepší dieta pro zdravé srdce spočívá v nahrazení tuků sacharidy – tedy cukrem. Desítky let poté se ukázalo, že tři autoři článku, všichni z Harvardu, dostali od obchodní asociace cukrovarnického průmyslu honoráře v dnešním ekvivalentu 50 000 dolarů.

Tento vlivný článek stál u zrodu lži, které mnozí věří dodnes, a ukazuje, jak potravinářský průmysl formuje veřejné mínění tak, aby vyhovovalo jeho vlastním zájmům.