Hluboká výživa

Měli jste někdy dietní období, kdy jste byli doslova posedlí nízkokalorickými, nízkotučnými, předem balenými „zdravými“ potravinami, jako jsou snídaňové tyčinky? Byla taková dieta úspěšná? Pravděpodobně ne.

Zkuste si teď vzpomenout – měli vaši prarodiče v dětství k dispozici podobné produkty? Samozřejmě že ne, a přesto se dnešní zdraví a výživa navzdory těmto „inovacím“ nijak zásadně nezlepšují. Průmyslově vyráběné, vysoce zpracované potraviny, jako právě snídaňové tyčinky, obsahují obrovské množství cukru a mají velmi daleko k přirozeným, celistvým potravinám, které lidé jedli dříve.

Tato kniha vysvětluje, jak můžeme překonat moderní stravovací návyky a vrátit se jako společnost k podstatně zdravějšímu způsobu života.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč může být rostoucí průměrná délka života klamavým ukazatelem skutečného zdraví,
• proč rostlinné oleje nejsou totéž co zelenina a zdaleka nejsou tak zdravé, jak se tvrdí,
• a jaké mechanismy stojí za tím, že čerstvé potraviny jsou výživnější než ty průmyslově zpracované.

Generace našich prarodičů se dožívá vyššího věku než téměř jakákoli generace před nimi. Bohužel to ale neznamená, že se na podobnou dlouhověkost můžeme automaticky spoléhat i my.

Zatímco dnešní osmdesátníci těží z průlomů moderní medicíny, jako je například objev antibiotik, zdraví mladších generací tento vzestupný trend nekopíruje. Naopak: lidé dnes čelí zdravotním problémům typickým pro vyšší věk mnohem dříve než jejich rodiče a prarodiče.

Jedna z autorek, Catherine, se ve své lékařské praxi setkává s pacienty, kteří už kolem čtyřicítky trpí kardiovaskulárními obtížemi a bolestmi kloubů. U jejich rodičů se přitom podobné potíže objevovaly až výrazně později.

Proč se to děje? Z velké části proto, že předchozí generace jedly podstatně zdravěji. Jejich jídelníček byl založený na přirozených potravinách a měly k dispozici mnohem méně vysoce zpracovaných výrobků, než kolik jich máme dnes.

V zásadě platí, že vlivem industrializace potravinářství a mylného strachu z nasycených tuků a cholesterolu jsme postupně nahradili přirozené potraviny, jako jsou vejce, smetana nebo játra, průmyslovými náhražkami chudými na živiny, zato bohatými na cukr a další škodlivé složky.

Typickým příkladem je výměna másla, které obsahuje řadu prospěšných tuků, za margarín vyráběný z umělých trans‑tuků. Právě trans‑tuky jsou spojovány s celou řadou zdravotních problémů, včetně aterosklerózy.

Kromě toho dnes často více věříme uměle vyráběným vitamínům a doplňkům než tomu, že potřebné látky můžeme získat z kvalitních potravin. Není to úplně překvapivé, vezmeme‑li v úvahu, že na lékařských fakultách se budoucí lékaři o výživě prakticky nic podstatného nedozvědí. Místo hledání příčin potíží jsou vedeni především k tomu, aby řešili až jejich projevy.

Výsledkem je, že mnoho lékařů podceňuje sílu výživy a rychle sahá po doporučení syntetických vitamínových doplňků, místo aby se zaměřili na úpravu jídelníčku.

Dobrá zpráva ale je, že pokud se vrátíte k potravinám, které lidé jedli dříve, a omezíte průmyslově vyráběné produkty moderní doby, můžete začít řešit samotnou příčinu svých zdravotních potíží.

V následující části se dozvíte, jak na to.

Dnes jsou mnohé země doslova zasaženy civilizačními chorobami – od rakoviny až po srdeční onemocnění. Zatímco v některých skupinách mají tyto problémy charakter epidemie, jiné populace jimi téměř netrpí.

Tradiční kultury se často s nemocemi, jako je rakovina, prakticky nesetkávají, protože znají a využívají sílu jídla.

Na začátku dvacátého století například cestovatelé popsali kmen Hunza, částečně kočovný národ žijící v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. U Hunzů se rakovina prakticky nevyskytovala, téměř nikdo nepotřeboval brýle a nebylo neobvyklé, že se členové kmene dožívali více než sta let.

Tato zjištění zaujala zubaře z Clevelandu v Ohiu, Westona A. Price. Rozhodl se odhalit tajemství výjimečného zdraví těchto lidí a zjistil, že klíčem je používání tradičních postupů, díky nimž si dokázali vypěstovat mimořádně výživné potraviny.

Jeho výzkum ukázal, že strava těchto kmenů často obsahovala až desetkrát více vitamínů a 1,5‑ až 50krát více minerálů než běžný jídelníček průměrného Američana.

Výživná strava je tedy zásadní. Tradiční kultury však sdílejí ještě jedno důležité poznání: vědí, že zdraví začíná už před početím a v těhotenství. Proto budoucí rodiče cíleně krmí vysoce výživnou stravou.

Dává to dokonalý smysl – těhotenství je pro matku extrémně náročné a pokud není dostatečně vyživená, trpí tím její zdraví i zdraví nenarozeného dítěte.

Uveďme si příklad Masajů, pastevců z východní Afriky. Ti dodnes dodržují tradici, podle níž páry několik měsíců před svatbou a plánovaným početím pijí mimořádně výživné mléko z období dešťů, kdy je tráva pro krávy nejšťavnatější.

Oproti tomu typická moderní strava plná cukru a smažených jídel má na zdraví dítěte hluboce negativní dopad. I proto dnes tolik žen sahá po prenatálních vitamínech – ty mají alespoň částečně kompenzovat nedostatečnou kvalitu běžného jídelníčku.