Doktorova kuchyně

Určitě jste už slyšeli mantru: „Jste to, co jíte.“ Ale co to vlastně znamená? V dnešní době existuje tolik protichůdných tvrzení o zdraví, že může být těžké vědět, čemu věřit. Měli byste držet nějakou dietu? Kupovat jen biopotraviny? Vyhýbat se sacharidům nebo lepku? Zásobit se borůvkami? A kde na to všechno vzít čas – a nemluvě o penězích – na vaření?

Naštěstí je tu doktor Rupy Aujla, který je připraven pomoci. Jako lékař v britské Národní zdravotní službě se rozhodl šířit osvětu o vědecky podloženém zdravém stravování – s důrazem na praktičnost a dostupnost. Tyto úryvky objasní několik zásadních věcí o tom, co vlastně tvoří „zdravé stravování“. Zjistíte, na jaké suroviny se zaměřit, jak je připravovat a jaké skutečné zdravotní přínosy mají.

V tomto shrnutí se také dozvíte, jak může být jídlo svým vlastním, jedinečným druhem medicíny; proč nejsou přísné diety tak skvělé, jak se zdají; a jak využít úžasnou sílu bylin a koření.

Rupy Aujla právě začínal svou kariéru lékaře v britské Národní zdravotní službě, když na konci jedné víkendové směny pocítil na hrudi něco podivného. Jeho srdce bilo nezvykle rychle – zhruba 200krát za minutu. Po chvíli se sice vzpamatoval, ale záchvaty bušení srdce se vracely. A žádný z jeho kolegů lékařů nevěděl, co je špatně. Jediné, co mu mohli nabídnout, byla buď doživotní medikace, nebo vysoce rizikový zákrok.

Aujla nechtěl ani jednu z těchto možností. Rozhodl se proto zásadně změnit svůj jídelníček. A hádejte co? Jakmile začal jíst promyšlenou, zdravou stravu, jeho srdeční potíže zmizely – a to ho přimělo znovu promyslet roli, kterou výživa hraje v udržování zdraví nás všech.

Klíčové poselství je: osobní zkušenost Rupyho Aujly – podpořená jeho lékařským vzděláním – mu ukázala hodnotu správné výživy.

Jako kvalifikovaný lékař přesně věděl, co mu změna stravy prokazatelně přinesla – a co naopak zůstává nejasné. I když bezpochyby vyřešila jeho srdeční problém, nebylo úplně jasné proč. Nejlepší, k čemu on a jeho kolegové dospěli, bylo, že se na tom podílelo několik různých faktorů. Už to samo o sobě je ale pozoruhodné.

Vyšší příjem zeleniny pravděpodobně doplnil jeho buňky o elektrolyty a vitaminy. Zelenina z čeledi brukvovitých, jako je květák, má obzvlášť příznivý vliv na DNA. Jeho střevní mikrobiom se nejspíš zlepšil, když začal jíst více vlákniny, a vyšší příjem esenciálních mastných kyselin mohl pomoci snížit hladinu stresu. V tomto ohledu mu pomohla i mindfulness.

Zázračný lék? V žádném případě. Tím, že svému tělu vytvořil co nejlepší podmínky, jen maximalizoval šanci, že bude fungovat tak, jak má.

Brzy si také uvědomil, že vášeň pro dobré a zdravé vaření úzce souvisí s jeho lékařskou praxí. Začal se proto se svými pacienty bavit o jejich stravě a podrobněji se vyptávat na jejich návyky. Ukázalo se, že doporučit pár konkrétních receptů je často mnohem účinnější než předepsat léky – alespoň pokud jde o motivaci lidí ke zdravějšímu životnímu stylu. A v následujících úryvcích se dozvíte proč.

Jídlo není pilulka. Nemůžete si jen tak dát dávku šťávy z granátového jablka a čekat, že všechny vaše zdravotní problémy zmizí. Není ale přehnané říct, že jídlo je medicína. Správná strava může mít dalekosáhlé zdravotní účinky, které jsou vědecky velmi dobře podložené.

Typickým příkladem je středomořská strava, která staví na rostlinných zdrojích bílkovin, kvalitním olivovém oleji a vláknině z luštěnin. Takový jídelníček může výrazně snížit riziko rakoviny, cukrovky i srdečně-cévních onemocnění.

Náš moderní životní styl má mnoho slabin, jak jasně ukazují vysoké míry obezity a stresu. Místo toho, abychom hned sahali po složité medikaci – často s potenciálně škodlivými vedlejšími účinky – stojí za to zaměřit se na mnohem základnější formu „léčby“.

Klíčové poselství je: jídlo může skutečně fungovat jako medicína a změny ve stravě mohou udělat s vaším zdravím divy.

Vezměme si trávicí systém. Vědci teprve nedávno začali chápat složitou problematiku našeho mikrobiomu – trilionů mikroorganismů, které žijí uvnitř nás, převážně ve střevě – ale už nyní se ukazuje, že může ovlivňovat vše od demence po cukrovku. Jednou z jeho funkcí je rozkládání potravy, takže je logické, že naše strava zásadně ovlivňuje jeho stav.

Fermentované potraviny jsou pro mikrobiom obzvlášť prospěšné – například nakládané okurky, kimchi nebo kysané zelí. Vaše střeva vám také poděkují za dostatek vlákniny a prebiotických potravin, které mikrobiom vyživují, jako jsou luštěniny, artyčoky nebo celozrnné výrobky. Řepa, listová zelenina a kakao jsou bohaté na polyfenoly – látky, které jsou zvlášť prospěšné pro střevní sliznici. Dokonce i pouhé přidání několika druhů koření na talíř, například kurkumy, kmínu nebo zázvoru, může pomoci.

Pozoruhodné je, že stravovací návyky mohou ovlivnit i naši DNA. Nedávný výzkum naznačuje, že naše geny fungují lépe, pokud přijímáme široké spektrum vitaminů a minerálů. To v praxi znamená hodně brukvovité zeleniny, jako je květák, zelí nebo rukola, a také další základní suroviny, jako jsou cibule, česnek, petržel nebo rozmarýn.

Pokud se vám to všechno zdá složité na zapamatování, pomůže jednoduché pravidlo: snažte se, aby váš talíř byl co nejbarevnější. Látky, které dávají zelenině sytě červenou, zelenou či žlutou barvu, bývají často nabité prospěšnými sloučeninami, například antioxidanty. Barevný talíř tedy obvykle znamená pestrou škálu živin.

A pokud vám to začíná připomínat další komplikovanou dietu, nemusíte se bát. O dietu v klasickém smyslu nejde. Ve skutečnosti má Aujla na diety poměrně vyhraněný názor – jak se dozvíte v další části.