Cesta ke štěstí

• Zjistíte, jak být šťastní a spokojení se svým životem bez ohledu na okolnosti.
• Naučíte se, jak si udržet pozitivní myšlení, a jak se vyrovnávat s negativními emocemi.
• Dozvíte se, jak navázat prospěšné a trvalé vztahy s ostatními lidmi.
• Pochopíte jak nalézt smysl a účel své existence.
• Naučíte se, jak najít rovnováhu mezi duchovní a materiální stránkou svého života pro naplnění a štěstí.

Většina lidí souhlasí s tím, že smyslem života je hledání štěstí. Z nějakého důvodu však často vnímáme samotné štěstí jako něco tajemného a těžko definovatelného a máme mizivou představu o tom, co nás činí šťastnými. Podle Dalajlámy je možné naučit se, díky tréninku vlastní mysli, jak být šťastnější.

Na štěstí člověka mohou krátkodobě působit vnější události, ale naše míra štěstí má tendenci se brzy po určité události vrátit na základní úroveň. Například výhra v loterii vyvolá pouze krátkodobý „příliv“ štěstí, který obvykle poměrně rychle opadne. Obdobně fungují i případy, kdy lidé, kteří se setkají s náhlými či tragickými zdravotními komplikacemi, jako je diagnóza rakoviny nebo ochrnutí, po určité době truchlení se zpravila vrátí na svou předchozí hladinu štěstí. Zdá se tedy, že žádné konkrétní vnější podmínky nemohou naše štěstí v dlouhodobém horizontu skutečně ovlivnit.

Náš emoční stav výrazně ovlivňuje to, jak vnímáme svět. Vezměme si například, jak negativní emoce zkreslují náš pohled na ostatní lidi – když jsme rozzlobení, mohou nám i milí přátelé připadat protivní, chladní a nepřátelští.

Podle Dalajlámy je možné systematicky trénovat svou mysl tak, abychom rozpoznali a pěstovali pozitivní duševní rozpoložení a zároveň eliminovali ta negativní. I když je to pomalý, postupný proces, nakonec přináší klid, který vám umožní žít šťastný, radostný život bez ohledu na vnější okolnosti.

Dalajláma klade velký důraz na rozvoj a kultivaci soucitu. Je důležitou součástí nejen buddhistického duchovního rozvoje, ale také trvalého štěstí.

Obecně lze soucit definovat jako neagresivní stav mysli – přání, aby se druzí zbavili utrpení. Při skutečném soucitu je toto přání hluboké a zároveň univerzální, nesouvisí s osobními pocity ani s vazbami na konkrétní lidi. Spíše se vztahuje na všechny živé tvory včetně přátel a nepřátel, a dokonce i na rybu, kterou jste právě chytili.

Psychické a fyzické přínosy soucitného postoje byly dobře zdokumentovány vědeckými výzkumy. Ty sahají od prožitku emocionálního „opojení", které je způsobeno poskytnutím pomoci druhým, až po prodloužení délky vlastního života. Nejvýraznějším rysem soucitného člověka je však to, jak silně se šíří jeho vřelý vztah k druhým; cítí silnou spřízněnost se všemi ostatními, bez ohledu na to, zda jsou bohatí nebo chudí, blízcí přátelé nebo cizí lidé.

Chcete-li si osvojit soucit, musíte se snažit být empatičtí vůči druhým a aktivně se snažit chápat věci z jejich perspektivy. Jednou z účinných metod je pochopit jejich původ a zaměřit se na společné rysy, které sdílíte. Představte si například, že se vám řidič taxíku snaží naúčtovat předražené jízdné. Místo toho, abyste se rozčílili, můžete přemýšlet o tom, co máte s tímto řidičem společného, například že jste oba unavení, hladoví a chcete se dostat zpět ke svým rodinám. Pak se zkuste vžít do jeho situace – jak byste se cítili vy? To vám obvykle pomůže rozvinout empatii a zmírnit hněv, což vede k většímu soucitu a šťastnějšímu životu.