Změňte to!

Když na počítači uděláte chybu, často existuje velmi jednoduchý způsob, jak ji napravit: stačí zvolit možnost „Zpět“. Je to skoro jako kouzlo – umožní vám vrátit, co jste udělali, a pokračovat, jako by se nic nestalo. Kéž by existovalo stejně jednoduché řešení i pro naše zdravotní potíže! To by ale vyžadovalo tak mocné tlačítko „zpět“, že by připomínalo něco přímo ze sci‑fi, že?

Vždyť chronická onemocnění, jako je cukrovka 2. typu, jsou často výsledkem dlouhodobých chyb v péči o sebe. Určitě je nelze jen tak rychle a jednoduše zvrátit, že? Hádejte co – lze.

Nejde o žádnou zázračnou pilulku ani převratnou operaci; jde „jen“ o změnu životního stylu. Úpravou jídelníčku, pohybu, způsobu zvládání stresu a kvality sociálních vztahů můžete chronickým onemocněním nejen předcházet, ale v mnoha případech je i zvrátit – a právě ta dnes ničí tolik lidí v moderních společnostech.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• jak chronická onemocnění sdílejí řadu společných příčin – a tedy i řešení,
• proč jsou strava a pohyb ještě důležitější, než si možná myslíte,
• a proč mezi nejdůležitější faktory zdraví patří i některé velmi překvapivé oblasti našeho života.

Při záplavě protichůdných lékařských doporučení a množství šarlatánů a podvodníků, kteří je šíří, máte plné právo být skeptičtí vůči jakémukoli dalšímu „zázračnému“ všeléku. To platí obzvlášť pro program životního stylu, který je popsán v tomto shrnutí a který tvrdí, že dokáže předcházet a zvracet závažná chronická onemocnění pomocí relativně jednoduchých změn každodenních návyků.

Existuje však významné množství vědeckých důkazů a rostoucí shoda v lékařské komunitě, že programy založené na úpravě životního stylu obecně – a tento konkrétní zvlášť – skutečně fungují.

Začněme důkazy. Výzkum, na němž autoři svůj program postavili, byl publikován v recenzovaných lékařských časopisech, například v Journal of the American Medical Association. Ještě působivější je rozsah dat, z nichž vychází hodnocení účinnosti programu. Autoři shromáždili klinické údaje o výsledcích desítek tisíc pacientů z různých socioekonomických, etnických i věkových skupin.

Studie autorů i dalších výzkumníků ukázaly, že program dokáže zastavit, zpomalit nebo dokonce zvrátit široké spektrum chronických onemocnění, včetně těžké koronární choroby srdeční, diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku, obezity, časných stadií neagresivní rakoviny prostaty, deprese, úzkostí, některých typů autoimunitních onemocnění a časných forem demence.

Program přijala řada amerických nemocnic, klinik, lékařských skupin, komerčních i veřejných zdravotních pojišťoven a také přední osobnosti lékařské komunity, například ředitel Národního institutu srdce, plic a krve při amerických Národních ústavech zdraví.

Pro ty, kdo sledují vývoj v medicíně v posledních letech, nejsou nadšení a důkazy ve prospěch programů životního stylu žádným překvapením. Celý obor prochází zásadní změnou pohledu na chronická onemocnění: odklání se od výlučné orientace na drahé špičkové léky a chirurgické zákroky směrem k využití levné, ale velmi účinné síly změn životního stylu.

To samozřejmě neznamená, že bychom měli zlehčovat význam léků a operací – ty často poskytují nezbytnou, život zachraňující pomoc, zejména v akutních situacích, jako jsou infarkty. Stále však přibývá důkazů, že změny životního stylu mohou být při léčbě mnoha výše zmíněných chronických onemocnění účinnější než samotné léky.

Tyto důkazy vycházejí ze studií publikovaných ve vysoce respektovaných zdrojích, jako jsou Harvard School of Public Health, Finská diabetologická prevenční studie nebo Mayo Clinic.

Když se chystáte na velkou změnu životního stylu, možná máte pocit, že je nejlepší postupovat pomalu – zaměřit se vždy na jednu oblast a návyky měnit postupně. Ve skutečnosti je ale často snazší udělat radikální, komplexní změnu ve všech klíčových oblastech najednou.

Představte si, že uděláte jen malou úpravu jídelníčku. Řeknete si: „Dobře, prostě si odpustím dezert a jednou týdně vynechám maso.“ Tím si sice odepřete něco, co máte rádi – což je samo o sobě těžké – ale zároveň nemůžete čekat výrazné zlepšení zdraví jen proto, že si večer nedáte čokoládovou zmrzlinu nebo vynecháte čtvrteční steak.

A v tom je problém: je těžké zůstat motivovaný a u nových návyků vytrvat, když se něčeho vzdáváte, ale nevidíte žádné hmatatelné výsledky.

Co když vás ale k akci probudí něco opravdu děsivého, třeba infarkt? Zkušenosti autorů ukazují, že pacienti po infarktu obvykle nějakou dobu pečlivě dodržují lékařská doporučení – ale často jen zhruba měsíc. Pak se jejich změny životního stylu začnou vytrácet.

Proč? Strach je slabý dlouhodobý motivátor. Dokáže vás přimět k okamžité akci, ale nedokáže vás u ní udržet. Infarkt je velmi konkrétní připomínkou vlastní smrtelnosti – je děsivý a těžko se ignoruje, proto po něm lidé obvykle nějaký čas poslouchají rady lékařů. Zároveň je ale představa smrti tak tíživá, že ji z mysli postupně vytěsníte – a s ní zmizí i motivace.

Naštěstí existuje mnohem účinnější a udržitelnější motivátor: dobrý pocit. Pokud vám nový životní styl začne zřetelně zlepšovat každodenní prožívání, nepotřebujete se motivovat strachem. Výsledky mluví samy za sebe – a protože „cítit se dobře“ je samo o sobě příjemné, přirozeně vás to vede k tomu, abyste v novém režimu pokračovali.

Právě proto je radikální změna často lepší než pozvolné úpravy. Když uděláte najednou více zásadních změn, velmi rychle pocítíte výrazné, samy o sobě motivující zlepšení zdravotního stavu – často během několika dní či týdnů. Tato zlepšení se projeví jak v celkovém pocitu vitality a pohody, tak v konkrétních symptomech, například v ústupu bolestí na hrudi.

Takže se nebojte a nešlapte k životním změnám jen váhavým krokem – skočte do nich rovnýma nohama!