Vraťme Americe její velikost

Poznejte názory Donalda Trumpa z doby, kdy byl prezidentským kandidátem

Amerika je často označována za nejlepší zemi na světě. Politická korektnost a katastrofální Obamova vláda však USA paralyzovaly. Tak to alespoň v roce 2015 viděl podnikatel, televizní celebrita, tehdejší prezidentský kandidát a dnes už bývalý prezident Donald Trump.

Z jeho pohledu se za Obamova prezidentství zhoršilo vše od obrany, vzdělávání a imigrační politiky až po energetiku a jediným způsobem, jak to napravit, bylo zvolit prezidenta, který se nebojí říkat, co si myslí, i když to některé lidi uráží. Donald Trump byl v tomto ohledu ideálním kandidátem.

Ambivalentní vztah Donalda Trumpa s médii během jeho prezidentské kampaně

Donaldu Trumpovi se v médiích dostávalo velkého prostoru od doby, kdy se v 80. letech stal úspěšným podnikatelem. Jakmile však oznámil svou kandidaturu na prezidenta USA, mainstreamový tisk nebyl v jeho očích spravedlivý. To se mělo naplno projevit během televizních debat.

Moderátoři, jako například Megyn Kellyová, údajně nejenže kladli zavádějící otázky, ale také Trumpa špatně citovali a nechali ostatní kandidáty na tato zkreslená vyjádření reagovat, aniž by mu dali možnost uvést věci na pravou míru.

Tato zaujatost médií byla prý patrná i v tom, že zpravodajské stanice dávaly velký prostor útokům ostatních kandidátů na jeho osobu, místo toho, aby se soustředila témata, na kterých podle Trumpa skutečně záleželo, jako katastrofální jaderná dohoda mezi Íránem a Spojenými státy.

Veškerá mediální pozornost, i když negativní, však v konečném důsledku Trumpovi prospěla, jelikož měl tolik potřebnou publicitu, a to zcela zdarma. Trump dokonce v knize přiznal, že této situace někdy využíval k tomu, aby říkal nesmysly, a dostal se tak na přední stránky novin.

Ačkoli tedy média poskytovala podle jeho soudu ne zcela přesné a pravdivé informace, ambivalentní vztah vyhovoval oběma stranám.

Trumpův postoj k migraci a plánovaná výstavba zdi na hranici s Mexikem

Důležitou součástí Trumpovy kampaně bylo potírání nelegální imigrace. Za tímto účelem navrhl, aby vláda postavila podél americko-mexické hranice zeď.

Byla to Trumpova odpověď na tehdejší imigrační politiku, která podle něj ohrožovala pracovní místa a bezpečnost v Americe.

Slovy Donalda Trumpa: „Nebezpečí, že občané USA přijdou o práci kvůli přistěhovalcům, poroste, pokud budeme i nadále umožňovat masivní nelegální přistěhovalectví, jakého jsme dnes svědky.“

Trump však v knize tvrdí, že tento postoj neznamená, že by měl něco proti přistěhovalcům obecně. Jeho matka byla původem ze Skotska. Nelegální přistěhovalectví je však podle něj úplně jiný příběh. V roce 2015 soudil, že pokud budou USA i nadále ignorovat vysokou míru nelegálního přistěhovalectví, prokážou tím vlastně medvědí službu lidem, kteří se chtějí do Spojených států přistěhovat legálně.

Koneckonců, když Číňané dokázali postavit obrovskou zeď před více než dvěma tisíci lety, proč by to nemohli udělat Američané? A co víc, zatímco Velká čínská zeď měří 13 000 mil, zeď na jižní hranici USA by byla dlouhá jen asi 1 000 mil.

Za mnohem závažnější však považoval bezpečnostní riziko, které americko-mexická hranice v jeho očích představuje. Problémem podle něj nejsou pouze nelegální přistěhovalci z Mexika. Hranici překračují i lidé ze Střední a Jižní Ameriky a také lidé z Blízkého východu. Trump v knize neříká, že všichni tito lidé jsou zločinci; tvrdí ale, že USA nemají možnost zjistit, kdo je zločinec a kdo ne, a to kvůli potížím se zajištěním bezpečnosti na této hranici za Obamovy éry. Stavba zdi neměla podle Trumpova plánu stát americkou vládu ani jeden jediný dolar. Financovala by ji totiž vláda mexická.

Trump v knize představuje dva způsoby, jak toho chce docílit: buď tím, že USA zamezí mexickým pracovníkům ve Spojených státech posílat peníze do své rodné země, nebo tím, že zvýší vízové poplatky pro Mexičany vstupující do USA.

Plán Trumpa na reformu obranné politiky USA

Žijeme v jedné z nejnebezpečnějších dob v dějinách lidstva a Trump považuje zahraničně-politická rozhodnutí bývalého prezidenta Obamy za zcela katastrofální pro Ameriku, o zbytku světa nemluvě. Spojené státy podle něj v roce 2015 potřebovaly prezidenta, který si to nejen uvědomuje, ale dokáže i nabídnout řešení.

Trump by ze všeho nejdřív zajistil, aby americká armáda byla nejsilnější na světě. Nejenže by to vzbudilo v nepříteli strach, ale také by to budilo důvěru u amerických spojenců.

Podle Trumpa byla americká armáda v době, kdy byl kandidátem na prezidenta, v hrozném stavu, jak co týče personálu, tak vojenského vybavení.

Aby to Trump změnil, chtěl zvýšit rozpočet na obranu, což by podle něj pomohlo i americké ekonomice. Tím, že by armáda mohla zadávat více zakázek na nové vybavení a letadla, by tisíce Američanů získaly práci. A jakmile by Spojené státy znovu získaly zpět svou vojenskou sílu, Trump by se postaral o to, aby to věděl celý svět. Do válečných operací by se však zapojil pouze v případě, že by byla ohrožena americká bezpečnost.

V tomto ohledu považuje minulé americké vojenské angažmá v Iráku za velkou chybu, protože v této době nepředstavoval Irák pro americkou bezpečnost vážnější hrozbu.

V době vydání knihy Trump považoval za největší hrozbu, které svět za dlouhou dobu čelil, ISIS. Vzhledem k chování této organizace v Sýrii a Iráku by přesvědčen, že ISIS mohl kdykoli zaútočit na Spojené státy ve stylu 11. září.

Trump se nebránil pozemní operaci, která by měla za cíl ISIS zničit. Domníval se, že reakce Obamovy administrativy byla nedostatečná, jelikož zahrnovala pouze omezené nasazení vzdušných sil.

Návrh reformy vzdělávacího systému za účelem zvýšení jeho efektivity

Trump navštěvoval nejlepší obchodní školu v Americe, Wharton School of Finance, a v knize tak doceňuje i význam vzdělání. Z vlastní zkušenosti ví, že kvalitní vzdělání je pro budoucí úspěch klíčové. Domnívá se, že federální vláda by již neměla stát v cestě tomu, aby Američané získali dobré vzdělání.

Když Trump hodnotil tehdejší vzdělávací iniciativy – jako byl Obamův Common Core, který stanovil standardy v oblasti vzdělávání, o jejichž splnění by měli usilovat všichni američtí studenti – považoval je za naprostou katastrofu, kterou bylo třeba zvrátit.

Pro Trumpa nebyly tyto programy ničím jiným než vymýváním mozků dětí a následným vštěpováním progresivních hodnot, což je přístup, který vedl k tomu, že Spojené státy klesly na 26. místo v celosvětovém žebříčku vzdělanosti.

A protože Common Core a další federální vzdělávací iniciativy podle něj selhaly, Trump v knize zpochybňuje samotnou potřebu existence amerického ministerstva školství. Kdyby záleželo pouze na něm, okamžitě by tuto federální instituci zrušil. Trump se totiž domnívá, že učitelé a rodiče mají o tom, jak vzdělávat své děti, lepší představu než byrokraté ve Washingtonu.

Místo toho, aby ve školách rušil systém známkování a snažil se zvýšit sebevědomí neúspěšných dětí, by zavedl ve vzdělávacím systému větší konkurenci.

Za tímto účelem navrhoval dát rodičům právo vybrat si, kam budou jejich děti chodit do školy, což by vedlo k větší konkurenci mezi školami. Stejně jako u podniků povede konkurence buď ke zlepšení a zefektivnění škol, nebo, v případě škol, které nedosahují dobrých výsledků, k jejich uzavření.

S menší regulací vzdělávacího systému by mohly podle Trumpa konečně vzkvétat charterové školy. Studie Stanfordovy univerzity například odhalila, že studenti z charterových škol dosahují v pokročilé matematice i ve čtení lepších výsledků než studenti veřejných škol.

Trumpův pohled na změnu klimatu byl od toho Obamova diametrálně odlišný

Když Obama v roce 2015 přednesl svou zprávu o stavu Unie, označil za nejnebezpečnější hrozbu pro lidstvo změnu klimatu způsobenou člověkem, a nikoliv například ISIS. Podle Trumpa to byla chyba. V roce tedy 2015 plánoval přehodnotit postoj USA ke změně klimatu a čisté energii.

Jeho prvním krokem by bylo pomoci lidem pochopit, že změna klimatu je přírodní jev – nikoliv jev způsobený člověkem. A že situace není tak vážná, jak by si liberálové přáli. Poukazuje například na fakt, že tornáda byla před sto lety mnohem horší než nyní.

Změna klimatu však představuje jeden problém: liberální politici podle Trumpa vymývali Američanům mozky, aby věřili, že je způsobena člověkem, a tak způsobili, že korporace přešly na technologie založené na čisté energii. V důsledku toho země promrhala miliardy dolarů na zbytečný technologický pokrok.

Druhým Trumpovým krokem by bylo přimět zemi, aby se méně spoléhala na zahraniční ropu a využívala vlastní přírodní zdroje. Vládní zprávy v roce 2015 uváděly, že Amerika má vlastní zásoby zemního plynu na stovky let. A studie vypracovaná Riceovou univerzitou v texaském Houstonu naznačuje, že Spojené státy mají dostatek ropy na nejméně 285 let.

To vedlo Trumpa k tomu, aby si položil dvě důležité otázky. Zaprvé, proč by Spojené státy měly dovolit zahraničním mocnostem a organizaci OPEC určovat globální ceny ropy, které mají dopad na běžné Američany? A za druhé, jak dlouho se ještě mohou Spojené státy spoléhat na zahraniční ropu, když většina z ní pochází ze stále nestabilnějšího Blízkého východu? Trump byl připraven vést Spojené státy tak, aby vzaly věci do svých rukou.

Chtěl dosáhnout posunu v takových projektech, jako je rozšíření ropovodu Keystone XL, který by následně mohl dopravit ropu z Mexického zálivu až do Alberty v Kanadě a zásobovat tak celý Středozápad.

Trump jako odpůrce Obamacare

Podle Trumpa bylo v roce 2015 prvním krokem k vytvoření fungujícího systému zdravotní péče zbavit se Obamacare, která podle něj vedla k odlivu lékařů a donutila běžné Američany platit vyšší pojistné.

Trump dokonce v knize navrhuje, aby byl Obama postaven před soud za podvod, protože jeho reforma zdravotnictví byla uzákoněna až poté, co prohlásil, že si Američané budou moci ponechat stejného lékaře a poskytovatele pojištění, jaké měli dosud, což, jak se následně ukázalo, nebyla pravda.

Po zrušení Obamacare by Trump zavedl z jeho pohledu účinná opatření v oblasti zdravotní péče, ale zároveň zdůrazňoval, že by nedělal žádné změny v sociálním zabezpečení ani systému Medicare.

A ačkoli Trump přiznává, že kdysi prosazoval systém jednoho poskytovatele zdravotního pojištění, který existuje ve Velké Británii, domnívá se, že doba se změnila a že takový systém již není životaschopný. Zároveň je podle svých slov přesvědčen, že nejchudší Američané si zaslouží dostupnou zdravotní péči. Zastává názor, že těm, kteří si nemohou dovolit žádné pojištění, by měla být poskytnuta bezplatná základní zdravotní péče. Posadil by do jedné místnosti nejlepší odborníky v oboru a řekl by jim, že nepůjdou domů, dokud nenajdou řešení problémů amerického zdravotnictví.

Trump se jako prezidentský kandidát zaměřoval na potřebu opravy infrastruktury

Trump v knize tvrdí, že USA zaostávají v mnoha oblastech, včetně udržování své infrastruktury. Dokonce natolik, že se v roce 2015 nacházela na 12. místě v žebříčku Světového ekonomického fóra.

Trump to považoval za ostudné a v rámci kampaně sliboval tento problém vyřešit.

Měl v plánu investovat více peněz do opravy silnic a letišť. Byl přesvědčen, že pokud Čína a Evropa mohou na infrastrukturu vynakládat devět procent svého rozpočtu, pak by Spojené státy měly vydávat mnohem více než tehdejších 2,4 procenta.

Trump poukazuje na to, že toto údajné podfinancování v oblasti infrastruktury může dokonce poškodit produktivitu země. Jako příklad v knize uvádí každoroční dvousetmiliardovou ztrátu způsobenou problémy s ní spojených, například tím, že Američané jsou zaseklí v dopravních zácpách.

Špatná infrastruktura však podle něj nejen poškozuje produktivitu a stojí USA peníze, ale ohrožuje i bezpečnost země. Studie v roce 2015 ukazovaly, že u každého devátého mostu ve Spojených státech hrozilo, že se zřítí.

V době vydání knihy odhadoval, že za každý dolar investovaný do oprav silnic, mostů a letišť by se zpět do ekonomiky vrátilo 1,44 dolaru, a to díky obchodu profitujícímu právě z lepší infrastruktury.

Rozpočtový výbor amerického Senátu v roce 2015 odhadl, že by v souvislosti s opravou infrastruktury získalo práci 13 milionů Američanů.