Vraťme Americe její velikost

Amerika je často označována za nejlepší zemi na světě. Politická korektnost a katastrofální Obamova vláda však USA paralyzovaly. Tak to alespoň v roce 2015 viděl podnikatel, televizní celebrita, tehdejší prezidentský kandidát a dnes už bývalý prezident Donald Trump.

Z jeho pohledu se za Obamova prezidentství zhoršilo vše od obrany, vzdělávání a imigrační politiky až po energetiku a jediným způsobem, jak to napravit, bylo zvolit prezidenta, který se nebojí říkat, co si myslí, i když to některé lidi uráží. Donald Trump byl v tomto ohledu ideálním kandidátem.

Donaldu Trumpovi se v médiích dostávalo velkého prostoru od doby, kdy se v 80. letech stal úspěšným podnikatelem. Jakmile však oznámil svou kandidaturu na prezidenta USA, mainstreamový tisk nebyl v jeho očích spravedlivý. To se mělo naplno projevit během televizních debat.

Moderátoři, jako například Megyn Kellyová, údajně nejenže kladli zavádějící otázky, ale také Trumpa špatně citovali a nechali ostatní kandidáty na tato zkreslená vyjádření reagovat, aniž by mu dali možnost uvést věci na pravou míru.

Tato zaujatost médií byla prý patrná i v tom, že zpravodajské stanice dávaly velký prostor útokům ostatních kandidátů na jeho osobu, místo toho, aby se soustředila témata, na kterých podle Trumpa skutečně záleželo, jako katastrofální jaderná dohoda mezi Íránem a Spojenými státy.

Veškerá mediální pozornost, i když negativní, však v konečném důsledku Trumpovi prospěla, jelikož měl tolik potřebnou publicitu, a to zcela zdarma. Trump dokonce v knize přiznal, že této situace někdy využíval k tomu, aby říkal nesmysly, a dostal se tak na přední stránky novin.

Ačkoli tedy média poskytovala podle jeho soudu ne zcela přesné a pravdivé informace, ambivalentní vztah vyhovoval oběma stranám.

Důležitou součástí Trumpovy kampaně bylo potírání nelegální imigrace. Za tímto účelem navrhl, aby vláda postavila podél americko-mexické hranice zeď.

Byla to Trumpova odpověď na tehdejší imigrační politiku, která podle něj ohrožovala pracovní místa a bezpečnost v Americe.

Slovy Donalda Trumpa: „Nebezpečí, že občané USA přijdou o práci kvůli přistěhovalcům, poroste, pokud budeme i nadále umožňovat masivní nelegální přistěhovalectví, jakého jsme dnes svědky.“

Trump však v knize tvrdí, že tento postoj neznamená, že by měl něco proti přistěhovalcům obecně. Jeho matka byla původem ze Skotska. Nelegální přistěhovalectví je však podle něj úplně jiný příběh. V roce 2015 soudil, že pokud budou USA i nadále ignorovat vysokou míru nelegálního přistěhovalectví, prokážou tím vlastně medvědí službu lidem, kteří se chtějí do Spojených států přistěhovat legálně.

Koneckonců, když Číňané dokázali postavit obrovskou zeď před více než dvěma tisíci lety, proč by to nemohli udělat Američané? A co víc, zatímco Velká čínská zeď měří 13 000 mil, zeď na jižní hranici USA by byla dlouhá jen asi 1 000 mil.

Za mnohem závažnější však považoval bezpečnostní riziko, které americko-mexická hranice v jeho očích představuje. Problémem podle něj nejsou pouze nelegální přistěhovalci z Mexika. Hranici překračují i lidé ze Střední a Jižní Ameriky a také lidé z Blízkého východu. Trump v knize neříká, že všichni tito lidé jsou zločinci; tvrdí ale, že USA nemají možnost zjistit, kdo je zločinec a kdo ne, a to kvůli potížím se zajištěním bezpečnosti na této hranici za Obamovy éry. Stavba zdi neměla podle Trumpova plánu stát americkou vládu ani jeden jediný dolar. Financovala by ji totiž vláda mexická.

Trump v knize představuje dva způsoby, jak toho chce docílit: buď tím, že USA zamezí mexickým pracovníkům ve Spojených státech posílat peníze do své rodné země, nebo tím, že zvýší vízové poplatky pro Mexičany vstupující do USA.