Start-Up Nation

Zjistěte, co stojí za výsadním postavením Izraele v oblasti start-upů

Můžete přijít do podnikatelského prostředí s darem „inovativní“ národnosti? Podle Senora a Singera můžete mít díky tomu, že pocházíte z Izraele, značný náskok.

Tyto kapitoly ukazují, jak se Izrael stal světovou velmocí v oblasti inovací a podnikání. Díky své kultuře a geopolitice je to země plná kreativních a udržitelných start-upů, které vyvíjejí vše od elektromobilů až po systémy pro převod peněz. Pokud vás tedy zajímají sociální a ekonomické stavební kameny, které tvoří základ pro úspěšné start-upy, Izrael je země, o kterou byste se měli zajímat.

Prostředí Izraele je živnou půdou pro start-upy

Média vždy nabízejí zkreslený obraz Izraele a informují pouze o probíhajících konfliktech se sousedními zeměmi, konfliktu s Palestinci nebo íránské jaderné otázce. Často se však opomíjí jeden důležitý aspekt Izraele, a to jeho hospodářské úspěchy a úspěchy v oblasti inovací.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že Izrael představuje jedno z největších center inovací a podnikání na světě.

Ve skutečnosti je Izrael světovým lídrem, pokud jde o podíl výdajů ekonomiky na výzkum a vývoj. V důsledku toho má Izrael také nejvyšší hustotu start-upů na světě, celkem 3 850 – jeden na každých 1 844 Izraelců.

Pro technologické společnosti je dnes těžké Izrael přehlédnout a většina z nich ho nepřehlédla. Například společnost Cisco získala devět izraelských start-upů a chce pokračovat.

Izraelské start-upy také přitahují velké množství rizikového kapitálu, který je nejdůležitějším měřítkem technologického potenciálu. V roce 2008 bylo v Izraeli investováno dvaapůlkrát více rizikového kapitálu na obyvatele než ve Spojených státech, více než třicetkrát více než v Evropě a osmdesátkrát více než v Číně. Izraelské společnosti jsou také silně zastoupeny na americké burze NASDAQ, a to více než všechny evropské společnosti dohromady.

Izraelská startupová scéna je velmi kreativní. Příkladem je společnost BetterPlace, která byla založena na podporu rozvoje elektromobilů. Elektromobily mají známé nevýhody, jako jsou drahé baterie, krátký dojezd a dlouhá doba dobíjení. Pokud si však kupující automobilu nemusí kupovat baterie přímo s vozem, mohou být elektromobily stejně levné jako benzinové automobily. Společnost BetterPlace toho tedy využila ve svůj prospěch tím, že baterie do automobilů pronajímá a vytvořila zároveň stanice, kde je možné baterie vyměnit. Proč se ale startupové scéně tak daří v Izraeli a jinde ne?

Kořeny úspěchu Izraele v této oblasti leží v jeho kultuře

Jeden z důvodů podnikatelských úspěchů Izraele lze hledat v mentalitě jeho obyvatel. Izraelci žijí v kultuře založené na rebelství, neformálnosti a asertivitě a jsou jí formováni.

V roce 2008 koupila společnost PayPal izraelský start-up Fraud Sciences – společnost nabízející řešení podvodů při online platbách. Scott Thompson, tehdejší prezident společnosti PayPal, prohlásil, že chování zaměstnanců Fraud Sciences na něj při prvním setkání udělalo velký dojem. Zaměstnanci se nebáli a otevřeně zpochybňovali metody společnosti PayPal pro odhalování podvodů.

Scott Thompson zažil to, co Izraelci nazývají chucpe – hebrejské slovo znamenající „drzost“ nebo „troufalost“. Pro Izraelce je drzost normou. Ať už doma, ve škole nebo v armádě, všude se učí, že asertivita je vítaná a očekávaná.

Izraelci jsou také tradičně otevření a pěstují antihierarchickou ideologii. Díky staletím debat rabínů o výkladu Bible je kladení otázek součástí židovské víry. Tato otevřenost k různým interpretacím a protiargumentům vytvořila kulturu pochybování a sporů, která se přenesla i do civilního života. Výsledkem je antihierarchické smýšlení, které je přítomné v celé izraelské společnosti.

Vezměme si izraelskou armádu: izraelská armáda je záměrně poddimenzovaná, co se týče vyšších šarží, protože menší počet vyšších důstojníků vede k větší individuální iniciativě na nižších úrovních.

Kromě toho jsou jednou ročně tisíce mužů zařazeny do vojenských záloh. Tím se omezuje společenská hierarchie, protože v zálohách mohou taxikáři dávat rozkazy milionářům a mladí lidé mohou školit své starší příbuzné.

Armáda hraje roli při vývoji špičkových technologií

Protože každý Izraelec musí v armádě sloužit minimálně dva roky, je armáda nedílnou součástí společnosti. Je také místem, odkud pochází velká část tvůrčí energie země, takže působí jako inkubátor pro start-upy v oblasti špičkových technologií.

V Izraeli se všichni sedmnáctiletí musí dostavit do vojenských náborových středisek, kde se podrobí prověrkám, které zahrnují psychologické testy a lékařské vyšetření. Těm, kteří v prověrkách uspějí obzvlášť dobře, je nabídnut výcvik v elitních vojenských jednotkách – nejvyšší z nich je jednotka Talpiot.

Kadeti Talpiotu absolvují zrychlené vysokoškolské studium matematiky nebo fyziky a zároveň se seznámí s technologickými požadavky všech vojenských odvětví. Cílem je zformovat z nich vůdčí osobnosti, které dokáží hledat mezioborová řešení vojenských problémů.

Ačkoli je výcvik v Talpiotu určen k rozvoji technologické elity armády, získávání vůdčích zkušeností a technických znalostí se uplatňuje také při zakládání nových společností, což z kadetů činí ideální kandidáty právě pro tuto činnost.

Tento druh výcviku se však netýká jen Talpiotu – každá vojenská jednotka poskytuje výcvik v inovativním a adaptivním řešení problémů, který je užitečný v podnikatelském prostředí.

Armáda je navíc prostorem, kde mladí muži a ženy úzce spolupracují s lidmi z různých kulturních, socioekonomických a náboženských prostředí. Naučit se jednat s nejrůznějšími lidmi je něco, co mohou kadeti později využít při jednání s mezinárodními obchodními partnery.

Jako bonus může během dlouhých hodin operací a výcviku vzniknout mnoho obchodních kontaktů.

Vidíme tedy, jak izraelská armáda podporuje podnikatelskou kulturu inovací, a není divu, že se absolventi výcviku stali zakladateli některých z nejúspěšnějších izraelských společností.

Kibucy a rizikový kapitál znamenaly zásadní pokrok v hospodářském rozvoji Izraele

Hospodářská historie Izraele je poznamenána dvěma významnými skoky. První nastal v letech 1948 až 1970 a druhý začal v roce 1990. Během těchto skoků se Izrael proměnil z méně rozvinuté země v průkopnické centrum inovací.

Jádrem prvního velkého hospodářského skoku Izraele byly kolektivní komunity známé jako kibucy. Kibucy vznikly jako zemědělské osady zaměřené na zrušení soukromého vlastnictví a vytvoření rovnostářského společenství. Byly hyperkolektivní a zároveň hyperdemokratické a jejich prostřednictvím došlo k technologickému průlomu.

Například v kibucu Chacerim v Negevské poušti se zjistilo, že půda je příliš slaná na to, aby se dala dostatečně obdělávat. Aby tento problém vyřešili, vymysleli členové kibucu způsob, jak půdu zbavit části soli tak, aby na ní mohli pěstovat plodiny. Byli úspěšní a v roce 1965 kibuc založil firmu na výrobu zavlažovacích systémů. To byl začátek toho, co se stalo Netafimem, celosvětovou společností zabývající se kapkovou závlahou.

Během druhého velkého izraelského hospodářského skoku vzniklo nové odvětví rizikového kapitálu.

V roce 1993 zahájila izraelská vláda iniciativu nazvanou Jozma, která nabízela daňové pobídky pro zahraniční investice rizikového kapitálu v Izraeli a slibovala zdvojnásobit prostředky na každou investici z vládních prostředků. To vyvolalo v americké komunitě rizikových investorů ochotu investovat do izraelských start-upů, což umožnilo izraelské technologické scéně podílet se na technologickém boomu 90. let. Během této doby se příjmy Izraele z informačních technologií vyšplhaly z 1,6 miliardy dolarů na 12,5 miliardy dolarů.

Program Jozma nakonec vytvořil nové odvětví rizikového kapitálu, které oživilo izraelskou startupovou scénu. To mělo zásadní význam pro druhý velký hospodářský skok Izraele.