Vnitřní inženýrství

Čím rychleji se zdá, že se západní svět točí, a čím víc naše myšlenky spěchají, tím silnější je naše touha po pevné vnitřní oporě. Mnozí se obracejí k józe, aby unikli hektickému každodennímu shonu. Pro většinu z nás je však jóga jen souborem cviků, které mají tělo připravit na další maraton pracovního dne.

Jóga je ale mnohem víc než hodina cvičení na udržení kondice. Je to filozofie i forma modlitby. Pracuje s energetickými centry těla a zostřuje mysl. Tyto úryvky vás seznámí s moudrostí jogínů, která se v západním způsobu života příliš často ztrácí.

Naučíte se znovuobjevovat spiritualitu, vytvářet si vlastní životní zkušenost a nacházet trvalé naplnění. V tomto shrnutí zjistíte, proč byste neměli jíst nesmysly, které hory vystoupat, pokud chcete navštívit duchovní knihovny světa, a jak si „syntetizovat“ vlastní molekulu blaženosti.

Všimli jste si, kolik mimořádně úspěšných lidí je ve skutečnosti nespokojených se svým životem? Je to poměrně častý jev. Proč tomu tak je?

Stručně řečeno: odchýlit se od svého pravého já kvůli kariérnímu úspěchu funguje jen nějakou dobu. Jak ukazuje jedna indická bajka, trvalé naplnění to nepřinese.

Příběh vypráví o bažantovi, který si jednoho dne stěžoval býkovi: „Moje křídla jsou tak slabá, že se nikdy nedostanu na vrchol toho stromu a neuvidím ten výhled.“ Býk mu poradil, aby každý den snědl trochu jeho trusu. Prý zesílí a nakonec doletí až na nejvyšší větve. Bažant býka poslechl – a skutečně, postupně sílil, až se nakonec vznesl a usadil na vrcholu stromu. Šel kolem farmář, uviděl velkého, vypaseného bažanta na větvi, sestřelil ho a uvařil k večeři.

Stejně je to s lidmi: prázdné řeči a laciné triky vás dovedou jen k určitému bodu. Chceme‑li skutečně najít naplnění, musíme si uvědomit, jak vnímáme svět uvnitř sebe.

To je zásadní, protože lidé mají tendenci upínat se k vnějšímu světu a věří, že právě tam se odehrávají všechny jejich zážitky a emoce – ať už příjemné, nebo bolestné. Ve skutečnosti je to iluze.

Představte si, že čtete knihu. Kde je ta kniha, kterou vidíte? Každý rozumný člověk by řekl, že ji drží v rukou, tedy mimo sebe. Když ale čtete, světlo dopadá na stránky, odráží se do vašich očí a obraz se promítá na sítnici. Knihu tedy ve skutečnosti „vidíte“ uvnitř sebe. Stejně je to se vším ostatním ve vnějším světě – prožíváte to uvnitř.

Pochopení tohoto principu je klíčové, protože upnutí na vnější svět mnoha lidem brání v tom, aby našli skutečné naplnění. Nyní se podíváme na to, proč tomu tak je.

Všimli jste si někdy, že někdy si objetí vychutnáte do posledního okamžiku, zatímco jindy vás stejný projev blízkosti spíš rozčiluje? Tento paradox zažívá mnoho lidí a vypovídá o lidské zkušenosti víc, než by se zdálo.

Ukazuje především to, že lidské vnímání, pocity a emoce jsou z velké části samovytvářené. Jinými slovy: vnímání se netýká jen věcí kolem nás – knih, jídla nebo domů – ale i toho, jak se cítíme.

Když na vás někdo zakřičí, můžete zareagovat strachem, hněvem nebo třeba klidem. Tyto reakce tělo produkuje převážně nevědomě, ale vy máte schopnost si je uvědomit a do určité míry je řídit. Tímto způsobem si lidé mohou vytvářet vlastní životní zkušenost.

Ačkoli je smutnou realitou, že mnoho lidí sahá po alkoholu nebo drogách, aby zakusili pocit štěstí, izraelský chemik Raphael Mechoulam ukázal, že člověk si může svou „molekulu blaženosti“ vytvářet přirozeně. Tato látka se nazývá anandamid a stimuluje nervový systém podobně jako marihuana. Když ji tělo uvolní, vyvolává pocit hluboké slasti – bez negativních vedlejších účinků.

Její tvorbu spouští například fyzická aktivita nebo stavy pohody a plynutí při práci. Jogíni však dokážou zajít ještě dál. Díky mimořádné míře ovládání vlastního těla mohou produkci anandamidu vyvolat pouhou koncentrací a vůlí.

V následujících částech se dozvíte víc o tom, jak podobným způsobem převzít vládu nad vlastní životní zkušeností.