Vladař

Zajímalo vás někdy, jak se některým autokratickým světovým vůdcům daří udržet se u moci navzdory porušování lidských práv a mezinárodního práva? Machiavelli by řekl, že odpověď spočívá v jejich skvělé dovednosti v politické hře o moc.

V tomto shrnutí vám představíme klíčové postřehy z 500 let staré příručky o politice moci. Dozvíte se, co je podle Machiavelliho potřeba k tomu, abyste se stali vládcem, a jak si toto postavení udržet. Navíc pochopíte, že pro vládce vždy platí, že účel světí prostředky, a dokonce i krutost, válka a zrada jsou přijatelné, pokud vám pomohou udržet si moc.

Je známo, že Machiavelliho politickým myšlením byli ovlivněni politici od Benjamina Franklina po Napoleona, a po přečtení této knihy si možná začnete všímat, že i současní politici jednají machiavellisticky.

Představte si, že jste renesanční vladař, který právě dobyl nové území. Obyvatelé tohoto nového panství vás pravděpodobně nechtějí za svého vládce a vnímají vás jako vetřelce a cizince. Jak byste je tedy udrželi pod kontrolou?

Prvním pravidlem pro vladaře je, že byste se měli vždy snažit do knížectví sami přestěhovat. Blízkost jejich nového vladaře dá místním obyvatelům pocit, že si jich váží, a zároveň odradí soupeře od snahy získat oblast zpět.

Pokud se nemůžete přestěhovat sami, druhou nejlepší možností je vyslat na panství kolonii vlastních poddaných. Tímto způsobem si vaši noví poddaní zvyknou na způsoby vašeho lidu a pomalu tomu přizpůsobí svou společnost.

Druhým pravidlem je, že musíte vždy přijmout opatření na ochranu před potenciálními soupeři o vaši moc. K dosažení tohoto opatření přijměte politiku obrany slabých vůdců v okolí vašeho nového panství. Pokud je ochráníte před mocnějšími nepřáteli, rádi se k vašemu novému státu také připojí a aliance takových států může být dostatečně silná, aby se postavila mocnějším vůdcům a státům v oblasti, kteří by jinak mohli ohrozit i vaši moc.

Třetím pravidlem je, že musíte být neustále na pozoru před budoucími hrozbami – buďte ostražití a podnikejte preventivní akce. Stejně jako se nemoci snáze léčí na začátku, tak je snazší zastavit postup příliš horlivého soupeře na začátku jeho útoku, například po prvním kroku.

Tuto taktiku používali staří Římané, když okupovali Řecko. Nedovolili, aby žádný místní vůdce získal větší moc než ostatní, bez ohledu na to, jak byl Římanům loajální.

Důležitost těchto pravidel lze vidět na osudu francouzského krále Ludvíka XII, který vpadl do severní Itálie. Poté, co zemi úspěšně dobyl, nad ní rychle ztratil kontrolu, protože porušil všechna výše uvedená pravidla. Neopakujte jeho chyby.