Vědomý sportovec

Viděli jste někdy někoho, kdo doběhl s míčem pro touchdown na 90 yardů, nebo zvládl stovku pod deset sekund? Pokud ano, víte, že takové výkony jsou skutečně fascinující. Působí, jako by jich byl schopen jen superhrdina – ne obyčejný smrtelník.

Takové fyzické výkony ale vyžadují víc než jen skvěle vytrénované tělo. Co tedy těmto sportovcům umožňuje dělat něco, co většina lidí nikdy nedokáže? Jde o trénink mysli a využití jejích „superschopností“ k dosažení špičkového výkonu.

Tyto techniky přitom nejsou omezené jen na sport. Ať už v práci, ve škole nebo v osobním životě, všichni bychom rádi podávali lepší výkony. Vezmeme si proto jako výchozí bod koncept vědomého sportovce a prozkoumáme praktiky, které vás mohou dovést do špičkové formy – fyzické i mentální.

V tomto shrnutí zjistíte:

• proč legenda NBA Michael Jordan považuje své neúspěchy za klíč k úspěchu,
• jak zkrotit „opičí mysl“,
• a proč fotbalista Zinedine Zidane vrazil hlavou do protihráče ve finále mistrovství světa 2006.

Lidé nacházejí vnitřní probuzení různými cestami. Někteří odjedou do Indie, jiní začnou cvičit jógu. Pro George Mumforda, autora této knihy, to byla bolest spojená s pádem na úplné dno, která ho přivedla k objevování mindfulness – a tím i jeho vlastních „supersil“.

Tady je jeho příběh:

Na základní škole byl Mumford velmi talentovaný basketbalista a zdálo se, že má nakročeno k profesionální kariéře. Pak se ale při tréninku zranil. Místo aby nechal tělo zotavit, dál hrál; tím ho vyčerpal a definitivně zmařil své šance na kariéru v profesionálním sportu.

Místo NBA tak svůj sen vzdal a odešel studovat finance na University of Massachusetts. Od dětství znal v podstatě jen jeden způsob, jak se vyrovnávat s bolestí – ať už emocionální, nebo fyzickou: utopit ji v alkoholu. Aby otupil chronickou bolest ze zranění i emocionální bolest ze zmařených snů, začal se „léčit“ sám. Jeho volbou byl whiskey Seagram’s Seven.

Mumford nekouřil cigarety ani marihuanu, protože se bál, že by to ovlivnilo jeho fyzický vývoj. Když ale začal brát drogy, sáhl rovnou po heroinu.

V roce 1984 prodělal těžkou stafylokokovou infekci. Tuto situaci nazývá „Ass On Fire“ – zkráceně AOF, tedy „zadek v plamenech“. Jeho AOF ho konečně donutila ke změně, a tak se přihlásil do svého prvního dvanáctikrokového programu: Anonymních alkoholiků.

Právě v programu AA se poprvé setkal s mindfulness, která se v 80. letech často označovala jako „řízení stresu“. Díky józe a meditaci se naučil naslouchat svému tělu, místo aby bolest otupoval drogami.

Po mnoho let pak Mumford rozvíjel svou praxi mindfulness v Cambridge Insight Meditation Center a nakonec opustil práci finančního analytika, aby se mohl naplno věnovat výuce mindfulness ostatním.

Tak postupně vytvořil koncept pěti „supersil“: všímavost (mindfulness), koncentraci, vhled, správné úsilí a důvěru. V následujících kapitolách se na každou z nich podíváme podrobněji.

Představte si, že máte přednést prezentaci. Nedokážete se soustředit, protože vás paralyzuje představa, co si o vás bude myslet publikum. V takové chvíli by pro vás byla záchranou právě všímavost.

Jak se ale stát všímavým?

Všímavost vychází zevnitř. Každý z nás má tichou vnitřní sílu, která nás může chránit před vnějšími rozptýleními. Jon Kabat-Zinn, zakladatel moderního pojetí mindfulness, říká, že všímavost znamená věnovat pozornost přítomnému okamžiku, jako by na tom závisel váš život.

To se samozřejmě snáz řekne, než udělá, protože jsme neustále obklopeni podněty. Naše mysl přeskakuje z jednoho tématu na druhé jako opice, která se houpe z větve na větev. Buddhisté tomu říkají „opičí mysl“.

Opičí mysl je těžké ovládnout, ale lze ji zklidnit pravidelnou praxí – například meditací vycházející z buddhismu. Jakmile dosáhnete vyšší úrovně sebekontroly, můžete se ocitnout v takzvané Zóně.

Ve sportu je Zóna vrcholným stavem prožívání – sportovci do ní vstupují, když podávají svůj absolutně nejlepší výkon. Psycholog Mihaly Csikszentmihalyi věří, že zážitek Zóny nastává tehdy, když jsou vaše dovednosti i náročnost úkolu vysoké a v rovnováze.

Zóna je jako klid uprostřed bouře. Je to stav, který udržuje vědomého sportovce plně v přítomném okamžiku.

Abyste se k ní přiblížili, musíte si být vědomi vlastních myšlenek a emocí. Meditaci všímavosti můžete praktikovat tak, že si v klidu sednete, soustředíte se na dech a cvičíte tzv. „holou pozornost“: prostě si všímáte toho, co se právě teď děje ve vaší mysli a těle.

Rozptýlení přitom přicházejí velmi snadno. Můžete třeba ucítit vánek, vybaví se vám příjemná vzpomínka a najednou se přistihnete, že jste myšlenkami úplně jinde.

Tomu se dá čelit tím, že v sobě posílíte roli Pozorovatele. Být Pozorovatelem znamená sledovat, co se ve vaší mysli odehrává, místo abyste dovolili myšlenkám, aby ovládaly vás. Zůstaňte pány svých myšlenek – nenechte, aby to bylo naopak.