
V knize se autor zabývá záměrnou praxí, která lidem pomáhá dosáhnout úspěchu v tom, čemu se věnují. Zpochybňuje také význam talentu. Jeho poznatky vycházejí z desetiletí výzkumů a analýz.
Špička
Peak
Anders Ericsson, Robert Pool
V knize se autor zabývá záměrnou praxí, která lidem pomáhá dosáhnout úspěchu v tom, čemu se věnují. Zpochybňuje také význam talentu. Jeho poznatky vycházejí z desetiletí výzkumů a analýz.
O knize
Podrobný přehled a kontext
V knize se autor zabývá záměrnou praxí, která lidem pomáhá dosáhnout úspěchu v tom, čemu se věnují. Zpochybňuje také význam talentu. Jeho poznatky vycházejí z desetiletí výzkumů a analýz.
Klíčová myšlenka 1 z 7
Klíčem ke špičkové výkonnosti je správná praxe, nikoliv talent
Pocítili jste někdy záchvěv závisti, když jste sledovali výkony prvotřídních hudebníků nebo olympijských sportovců? Připadá vám nespravedlivé, že vyšší moc, osud nebo prostě genetika obdařila tyto lidi – a ne vás – tak výjimečným talentem?
Tyto kapitoly vám ukážou, že díky desetiletím vědeckého výzkumu dnes už víme, že se nikdo nerodí jako génius ani není od narození obdařen nadpřirozeným talentem. Místo toho talentovaní lidé tvrdě pracují na rozvoji svých dovedností, které se díky tomu zdají být jejich druhou přirozeností. Cvičí dlouhé hodiny.
Jak tedy musíte přistupovat k nácviku dovedností, abyste se stali špičkou ve svém oboru? A jakou roli v tomto procesu hraje váš mozek?
Klíčová myšlenka 2 z 7
Každý z nás si může osvojit specializované dovednosti
Říká se, že rakouský skladatel Wolfgang Amadeus Mozart dokázal identifikovat jakoukoli notu bez ohledu na to, na jaký nástroj byla zahrána. Málokdo však ví, jak to dokázal.
Přemýšleli jste někdy o tom, jak je možné, že Mozart měl tak úžasné schopnosti, nebo jak si někteří lidé zapamatují tisíce číslic v čísle pí, jako by to bylo stejně snadné jako znát své telefonní číslo?
Dříve jsme si mysleli, že taková genialita je výsledkem vrozeného talentu nebo zvláštního duchovního nadání. Ve skutečnosti si však vysoce specializované dovednosti může osvojit každý. Chce to jen praxi.
Vezměme si absolutní hudební sluch, díky kterému byl Mozart schopný správně identifikovat jakoukoli notu. Tato schopnost je vzácná – má ji pouze jeden z 10 000 lidí. Absolutní hudební sluch je považován za příklad vrozené schopnosti. Nedávná studie však zjistila, že tomu tak není.
V roce 2014 se japonská psycholožka Ayako Sakakibarová rozhodla naučit 24 dětí ve věku od dvou do šesti let rozpoznat 14 různých akordů na klavíru. Několikrát denně, každý den po dobu několika měsíců, učila děti akordy.
Jak se děti postupně zlepšovaly, Sakakibarová je zkoušela z jednotlivých not. Na konci experimentu dokázaly všechny děti noty správně identifikovat. Jinými slovy, osvojily si absolutní hudební sluch. Z toho logicky plyne, že správným tréninkem si tuto schopnost může osvojit každý. Vyžadovalo by to však usilovnou výuku a praxi, a to již od šesti let.
Lidé mohou rozvíjet vysoce specifické dovednosti, ať už jde o hudbu, nebo o něco jiného, a to díky způsobu, jakým náš mozek reaguje, pokud něco neustále procvičujeme.
Zamčené kapitoly (5)
- 3Londýnští taxikáři mají větší specifickou část mozku důležitou pro navigaci
- 4Mentální reprezentace jako klíč k fungování dlouhodobé paměti
- 5Abyste si dovednost dobře osvojili, je nutná účelová praxe a neustálá zpětná vazba
- 6Kouzlo záměrné praxe
- 7Vrozený talent pravděpodobně vůbec neexistuje
Zbývá 5 z 7 kapitol
Odemkněte celé shrnutí
Získejte přístup ke všem kapitolám knihy Špička a více než 3000 dalším shrnutím.



