Smysl a účel

Podnikání má v očích mnoha lidí špatnou pověst. Často vnímáme firmy a jejich lídry jako posedlé penězi, zajímající se jen o honbu za ziskem za každou cenu. Cokoli jim stojí v cestě – ať už zaměstnanci, zákazníci nebo životní prostředí – je bezohledně odsouváno na vedlejší kolej.

Nemusí to tak ale být. Jak ukazují tyto úryvky, žádný úspěšný podnik nemůže dlouhodobě mířit na vrchol, pokud ho motivují pouze peníze. Jedinou cestou vzhůru je mít soubor hodnot a cílů, které dávají vůli a energii k úspěchu.

Většina těchto hodnot vychází ze staletých filozofických debat a tradic. Abyste nemuseli sami pročítat díla Nietzscheho nebo Aristotela, tyto úryvky vám představí nejvýznamnější podoby účelu a ukážou, jak je společnosti od Wal-Martu po IBM využily k dosažení úspěchu.

V tomto shrnutí zjistíte, proč Warren Buffett není motivován penězi, proč Henry Ford uspěl, přestože se choval jako diktátor, a proč je hlavním cílem mnoha nejlepších lídrů štěstí ostatních.

Proč někteří v podnikání uspějí, zatímco jiní ne? Samozřejmě to má hodně společného s ekonomickým talentem a charismatem, ale tím to nekončí. Klíčovým faktorem trvalého úspěchu je účel firmy – soubor morálních hodnot, které ji vedou.

Účel je morální páteří, o kterou se opíráme při rozhodování – jak v každodenním životě, tak ve chvílích, kdy jde o hodně. Díky účelu dokážeme rozlišit mezi volbami, které jsou správné a smysluplné, a těmi, které jsou jen snadné nebo „technicky správné“.

Převeďme to do praxe. Chcete především sloužit svým zákazníkům, nebo maximalizovat zisk? Na tuto otázku by zakladatel Wal-Martu Sam Walton odpověděl bez zaváhání. Motivovaný altruismem a soucitem byl naprosto oddaný službě zákazníkům. Jeho smysl pro účel prostupoval celou firmou. Od vrcholového managementu až po prodavače v obchodech – všichni ve Wal-Martu byli připraveni udělat z péče o zákazníka absolutní prioritu. To dalo Wal-Martu výhodu nad konkurenty, které opakovaně překonával.

Realita je taková, že bez účelu budete činit rozhodnutí jen s ohledem na krátkodobé cíle – samotná strategie nestačí. Vezměme si Enron, jehož pád patří k největším korporátním bankrotům v americké historii. Strategie měl, ale chyběl mu účel. Zajímalo ho pouze vydělávání peněz a byl ochoten udělat cokoli, aby toho dosáhl. To vedlo k chybným rozhodnutím, nebezpečným postupům a zakrývání ztrát.

Není divu, že se Enron nakonec dočkal zaslouženého pádu – je to výmluvný důkaz toho, jak nebezpečná může být strategie bez účelu.

Už víte, co je účel a proč je důležitý. Jak si ho ale můžete osvojit? Účel může mít čtyři základní podoby, z nichž každá vychází z určité etické tradice, formované filozofy od klasického Řecka až po moderní dobu.

Začněme s účelem objevování. Ten souvisí s dílem dánského filozofa Sørena Kierkegaarda a existencialistů a s jejich důrazem na etiku volby.

Kierkegaard tvrdí, že nestačí schovávat se za pravidla a konvence a svalovat na ně vinu, když se něco pokazí. Jednotlivec je odpovědný za volby, které dělá. K ilustraci tohoto principu používá biblický příběh o obětování Izáka. Jak víte, Abraham se chystá obětovat svého syna poté, co uslyší hlas anděla, který ho k tomu vybízí. Abraham tvrdí, že je to Boží hlas, ale nakonec je to jeho rozhodnutí – jen on může nést odpovědnost.

Stejně tak jsme to pouze my, kdo může nést odpovědnost za to, co děláme.

Jak to souvisí s objevováním nového? Francouzský existencialista Jean-Paul Sartre na tuto myšlenku navazuje a tvrdí, že protože jsme za své činy odpovědní, měli bychom neustále zpochybňovat věci a rozhodovat se, co je pro nás nejlepší. Řídíme-li se účelem objevování, měli bychom být vždy připraveni klást otázky, tvořit něco nového a hledat nejlepší možné rozhodnutí.

Přesně tento postoj udržoval Toma Watsona z IBM na cestě za tím, co je „za naším současným pojetím“. Watsonův účel objevování vedl jeho i jeho kolegy k tomu, aby zvažovali situace z různých úhlů pohledu, jak to existencialisté doporučovali. Slogan „THINK“ se stal mottem IBM a ještě více zdůraznil důležitost oprostit se od konvencí a tradic, abychom našli nové způsoby řešení problémů zákazníků.

IBM dokonce dávala přednost náboru čerstvých absolventů vysokých škol, aby zajistila, že status quo bude neustále zpochybňován.