5 úrovní leadershipu

John C. Maxwell je americký autor, řečník a kouč, který se specializuje na oblast leadershipu a osobního rozvoje. Narodil se v roce 1947 v Garden City v americkém státě Michigan. Vystudoval teologii na Azusa Pacific University a získal doktorát z teologie na Fuller Theological Seminary.

Maxwell je autorem více než 100 knih, které se prodaly ve více než 26 milionech kopií po celém světě. Jeho nejznámější bestsellery, které byly přeloženy do 50 jazyků jsou:

• 5 úrovní leadershipu
• 21 nevyvratitelných zákonů leadershipu
• 15 neocenitelných zákonů osobního růstu
• Vítězství s lidmi
• Rozvíjejte své vůdčí schopnosti
• Leadershift
• Jak úspěšní lidé myslí

Maxwell je také zakladatelem John Maxwell Team, který poskytuje vzdělávání a koučink v oblasti leadershipu a osobního rozvoje. Je členem National Speakers Association a získal mnoho ocenění za svou práci v oblasti leadershipu.

Maxwell žije se svou manželkou Margaret v Gainesville na Floridě. Je aktivním členem své církve a věnuje se také charitativní práci.

Vystupte po pětistupňovém žebříčku k úspěchu ve vedení až na vrchol

Vedení není pozice, kterou zastáváteł; je to cesta a proces. Jen proto, že máte v názvu své pozice slovo "manažer", nejste automaticky skvělý lídr či vůdce. Leadership neboli vedení je o jednání s lidmi a o dynamice mezi těmito lidmi, což znamená, že čím lépe dokážete lidi ovlivňovat, tím vyšší jsou vaše vůdčí schopnosti. Kniha poskytuje plán, jak se ve vedení lidí dostat z místa, kde se právě nacházíte, tam, kde chcete být.

Rozvíjet se jako vedoucí pracovník je dlouhá cesta. Jak budete postupovat, projdete "pěti úrovněmi leadershipu". Stoupání na každou další úroveň vyžaduje stále větší množství práce, ale jak se budete rozvíjet, bude pro vás vedení snazší. Žádnou úroveň nemůžete přeskočit. Přestože postup nahoru vyžaduje celoživotní úsilí a odhodlání, můžete spadnout strašlivou rychlostí, proto nikdy neopouštějte své hodnoty. Čím výše stoupáte, tím větší bude vaše naplnění/uspokojení, zejména proto, že na vrcholu leadershipu získáte příležitost rozvíjet budoucí lídry a budovat odkaz.

Tyto kapitoly vám ukáží všech pět úrovní leadershipu (Pozice, Svolení, Produkce, Personální rozvoj a Vrchol), které můžete dosáhnout, abyste se stali typem lídra, kterého lidé ochotně následují.

Pěti úrovní leadershipu, pro skutečné lídry s trvalým dopadem

Pokud jste někdy měli to potěšení pracovat pod skvělým šéfem, už víte, že mít inspirativního lídra/vůdce může znamenat velký rozdíl. Skvělí lídři mají vizi – tedy schopnost orientovat se v dynamickém, rychle se měnícím světě podnikání.

Moderní firma je jako plachetnice na rozbouřeném moři. Lídr stejně jako kapitán ví, jak se pohybovat v rozbouřených vodách, a vytyčuje kurz, abyste se dostali tam, kam máte namířeno. Koneckonců kormidlo a plachty může ovládat kdokoli na palubě, pokud je zde vůdce, který určuje správný kurz.

Jak vidíte, mít vizionářského, dopředu myslícího vůdce je klíčové. Možná vás však překvapí, že takoví lídři se vytvářejí, nikoliv rodí.

Do vedoucí pozice může být jmenován v podstatě kdokoli. To však neznamená, že má automaticky vliv nebo moc nad ostatními lidmi. Všichni jsme zažili šéfy, kteří si zřejmě myslí, že jejich postavení jim umožňuje dělat vše, co se jim zlíbí, ale takovým vedoucím se nikdy nepodaří motivovat svůj tým nebo dosáhnout požadovaných výsledků.

Na druhou stranu vlivní lídři vědí, jak oslovit ty správné lidi, vypracovat dobrou strategii a uvést věci do pohybu. A jak uvidíme v následujících kapitolách, existuje pět různých úrovní, kterými musíte projít, abyste se stali takovým efektivním lídrem.

Je důležité si uvědomit, že učení se těmto vůdčím dovednostem je jako lezení po žebříku – musíte zvládnout každý stupeň, abyste mohli vystoupat výš. Čtěte tedy dál a dozvíte se, jak vystoupat po žebříku vedoucích pracovníků a stát se skutečně inspirativním šéfem.

Nespoléhejte se jen na svou vedoucí pozici a formální autoritu

Měli jste někdy šéfa s velkou formální autoritou, ale bez skutečného talentu pro vedení? Pokud ano, zažili jste pozičního vedoucího: někoho na prvním stupni žebříčku vedoucích pracovníků, kdo si myslí, že samotná pozice mu dává moc velet.

Poziční vedoucí bohužel plýtvají energií a nedokážou ze svých podřízených dostat to nejlepší. Koneckonců, když je formální pozice jedinou věcí, která legitimizuje vaše vedení, musíte trávit veškerý čas obhajobou své autority.

Ve skutečnosti často vidíme, že se "poziční" lídři chovají jako středověcí panovníci, posedlí hromaděním obrovských armád a hradů, aby podpořili svou moc. V reálném světě si představte manažera posedlého snahou získat co největší počet zaměstnanců a největší rozpočet, a to vše proto, aby vypadal důležitě.

Špatné vedení ještě zhoršuje fakt, že poziční vedoucí mají problém udávat svým zaměstnancům směr. Mohou lidem rozkazovat, ale podřízení udělají jen to, co se od nich konkrétně očekává, a jen velmi málo navíc.

Z toho plyne poučení, že místo toho, abyste vedoucí pozici považovali za svůj jediný cíl, měli byste ji vnímat jako výchozí bod. Je to příležitost rozvinout vlastní způsob vedení a vytvořit si trvalý vliv.

Zde je další způsob, jak o tom přemýšlet: Ačkoli můžete mít ve firmě definovanou pozici, stále ji musíte naplnit životem tím, že si zvolíte základní hodnoty a rozhodnete se zavést konkrétní pracovní postupy. Nakonec si můžete vytvořit jakýkoli styl vedení, pokud je efektivní a věrný tomu, kdo jste.

Bývalý generální ředitel společnosti Southwest Airlines se tuto lekci naučil při pozorování chování dvou soudních sporů. Jeden byl velmi diplomatický a klidný, druhý byl agresivní a emotivní. Ale i přes rozdílnost stylu byli oba mimořádně úspěšní. Uvědomil si, že do své pozice musíte vnést vlastní osobnost.

Vybudujte si důvěru a pozitivní vztahy

Jak jsme se naučili, poziční lídři plýtvají energií na ochranu vlastních zájmů a moci. Nejlepší způsob, jak se od tohoto typu vedení osvobodit, je přesunout pozornost ze sebe na druhé.

Výhody větší orientace navenek jsou různorodé: pozitivní vztahy a příjemné prostředí zvyšují hladinu energie a podporují příjemné pracovní prostředí.

Zamyslete se nad tím, co se stane, když trávíte čas s lidmi, které nemáte rádi. S největší pravděpodobností vám to ubírá energii a živí negativní pohled na svět. Naopak trávení času s přáteli je jako dobíjení baterií – díky němu se cítíme plní energie a života!

Jak si tedy tyto pozitivní vztahy vybudovat? Musíte získat svolení lidí, abyste je mohli vést. To je další stupeň na manažerském žebříčku.

Musíte si vážit lidí kolem sebe a podle toho se k nim chovat. Zjistíte, že pokud budete praktikovat pozitivní způsob komunikace, snadno navážete s ostatními kontakt.

Za tímto účelem si představte, že budete kolegovi rozkazovat agresivním způsobem; pravděpodobně bude reagovat defenzivně. Pokud naopak zůstanete klidní a jemně ho požádáte o laskavost, bude pravděpodobně vašemu sdělení otevřený, což bude mít větší dopad.

Tento druh komunikace je klíčový, protože když vám lidé ve vašem okolí důvěřují a cítí se oceněni, dávají vám implicitně svolení je vést.

Jinými slovy, lidé lnou k vůdcům, kterým mohou důvěřovat. Zvláště když se na vašem pracovišti řeší obtížné situace, pocit, že někdo dává pozor na všechny členy týmu, posiluje vazby.

Například u americké námořní pěchoty je jednou ze základních hodnot nenechat nikoho ve štychu bez ohledu na postavení. Proto se důstojníci, když jdou do boje, zříkají svých hodnostních označení. Nenošení tohoto symbolu vysílá jasný signál: jsme v tom společně, žijeme a umíráme společně, bez ohledu na hodnost. A tento étos hraje klíčovou roli v impozantní pověsti organizace.

Dobrý tým potřebuje dobrého lídra, který mu určí směr k úspěchu

I když je důležité získat souhlas podřízených s vedením, ve většině firem jsou lídři hodnoceni pouze podle výsledků svého vedení.

Proto je třetí úrovní žebříčku vedení schopnost produkovat výsledky. A pro každého vedoucího je nejlepším způsobem, jak produkovat výsledky, vybudování efektivního týmu.

Jak se to ale dělá?

Nejprve je důležité si uvědomit, že efektivní tým není pouhým souborem jednotlivců. Je to spíše jemně kalibrovaná rovnováha různých dovedností a vlastností. Jinými slovy, dobrý tým je větší než součet jeho částí, protože všechny silné stránky jsou sloučeny tak, aby vyvážily slabé stránky.

Představte si například basketbalový tým, který se skládá ze specializovaných hráčů, z nichž každý dokonale plní požadavky své specifické pozice. Členové týmu hrají ve svém jedinečném "zlatém spotu", čímž maximalizují své silné stránky a minimalizují slabiny.

Tento druh spolupráce je vhodný i pro řešení složitých problémů. Aneb jak řekl basketbalový trenér John Wooden: "Každý, kdo dává koš, má deset rukou." To znamená, že pokaždé, když jednotlivý hráč skóruje, je to díky příspěvkům jeho spoluhráčů.

Každý dobrý tým ale samozřejmě potřebuje dobrého vůdce, někoho, kdo zajistí, aby všichni pracovali společně a směřovali správným směrem.

A tento vůdce je také zodpovědný za identifikaci silných a slabých stránek, které tým sestavují. Vrátíme-li se k basketbalové analogii, je třeba postavit nejlepší obránce do obrany a nejlepší útočníky do útoku.

Kromě toho je pro tým zásadní, aby vedoucí nikdy neztratil ze zřetele celkový obraz a vytyčil směr ke konečnému cíli.

Ani ve sportu není konečný cíl vždy zřejmý. Stejně jako v podnikání je úspěch v basketbalu mnohem složitější než jen "vyhrát zápas". Trenér si musí také položit otázku, jak může zabránit tomu, aby se tým přetěžoval, aby ušetřil trochu energie na nadcházející turnaje? Ve světě podnikání si vedoucí pracovníci musí klást stejné otázky.