Rychle. Hlaď. Opakuj.

Podle běžného uvažování je jedno, kdy jídlo sníte – jídlo je prostě jídlo. Ať už si dáte kousek dortu jako noční svačinu, nebo hned po večeři, kalorie je kalorie, takže celkový efekt na vaše tělo by měl být stejný. Tak se na to obvykle díváme – podle Gin Stephens je to ale zásadní omyl.

Následující části shrnují argumenty z knihy Gin Stephens, podle nichž může načasování jídel mít výrazný vliv na obvod pasu i na celkové zdraví. Podíváme se na různé režimy půstu i na vědecké poznatky o hubnutí a lidském zdraví. Tyto úryvky vysvětlují, proč má půst smysl, a zároveň nabízejí praktické každodenní tipy, které se vám budou hodit na vaší cestě.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte, proč je ramadán pro muslimy prospěšný z hlediska kardiovaskulárního zdraví, jak dodržovat půst „čistě“ a proč je dobré svůj půstový režim čas od času obměňovat.

Mnoho lidí si myslí, že půst pomáhá hubnout jen proto, že díky němu méně jedí. Pokud půl dne nejíte, logicky tím pravděpodobně snížíte svůj kalorický příjem. V průběhu času se tento „energetický deficit“ nasčítá – a číslo na váze začne klesat. Zní to docela jednoduše, že?

Možná ano, ale takový pohled úplně míjí to, co dělá půst výjimečným. Půst nefunguje jen tím, že vás donutí jíst méně. Funguje proto, že v těle spouští pozoruhodné procesy.

Klíčové sdělení je: pokud jde o hubnutí, půst má oproti klasickým dietám výraznou výhodu.

Jedním z mechanismů, díky nimž půst podporuje hubnutí, je snížení množství inzulinu kolujícího v krvi. Inzulin je důležitý hormon, který společně s glukagonem udržuje po jídle stabilní hladinu cukru v krvi. Zároveň ale brání odbourávání tukových zásob. Když tedy během dne neustále něco pojídáte, držíte hladinu inzulinu vysoko – a tím bráníte tělu, aby sahalo do tukových rezerv.

Když se naopak postíte, hladina inzulinu klesá a tělo se přepíná do režimu spalování tuků.

To ale není jediný důvod, proč je půst tak účinnou strategií hubnutí. Při klasické redukční dietě je přirozenou reakcí těla určitá „vzpoura“. Z jeho pohledu se totiž děje něco, co ohrožuje váš přísun potravy. Jak na to reaguje? Zvyšuje hladinu ghrelinu, hormonu hladu, a snižuje hladinu leptinu, hormonu sytosti. Jinými slovy, dělá vše pro to, aby vás dostalo do stavu silného hladu.

A tím to nekončí. Aby tělo šetřilo energií, snižuje bazální metabolismus – tedy množství kalorií, které vydává na běžný provoz. Zatímco se tedy snažíte jíst méně, organismus se přizpůsobuje a začne si vystačit s menším množstvím energie, čímž vaši snahu o hubnutí z velké části znehodnocuje.

Půst se chová jinak. Protože při půstu čerpáte z uložených tukových zásob, tělo nereaguje na snížený příjem potravy jako na hrozící hladomor. Místo toho využívá tuk, který jste si v průběhu času uložili – a vy se vyhnete mnoha nevýhodám, které běžné diety přinášejí.

Půst vám může pomoci zhubnout – a pro mnoho lidí je to samo o sobě dostatečný důvod, proč ho vyzkoušet. Jiným, kteří jsou silně připoutaní ke svým stravovacím návykům, se ale půst může zdát jako příliš drastická změna kvůli pár kilogramům navíc. Takový postoj je pochopitelný.

Co tedy těmto lidem říct? Existují kromě hubnutí i jiné důvody, proč dát přerušovanému půstu šanci? Odpověď zní jednoznačně ano. Každý rok přibývá výzkumů, které ukazují, že zdravotní přínosy půstu jsou ještě širší, než se dříve předpokládalo.

Klíčové sdělení je: přínosy půstu zdaleka nekončí u ztráty hmotnosti.

Jak jste viděli v předchozí kapitole, půst může snížit hladinu inzulinu v těle. To je dobré pro hubnutí, ale výhody tím nekončí. Nadbytečný inzulin souvisí s rozvojem diabetu 2. typu – takže snížením inzulinové zátěže prostřednictvím půstu snižujete i riziko vzniku tohoto závažného onemocnění.

Půst také pomáhá tlumit chronický zánět, který negativně ovlivňuje celkové zdraví a podílí se na vzniku život ohrožujících chorob, jako jsou srdeční onemocnění či rakovina. Studie z roku 2008 například zjistila, že lidé, kteří se postí z náboženských důvodů – například muslimové během ramadánu – mají výrazně nižší riziko ischemické choroby srdeční.

Jako by to nestačilo, půst podporuje v těle i proces zvaný autofagie. Slovo může znít cize, ale proces, který označuje, je pro zdraví zásadní. Stručně řečeno jde o schopnost organismu rozkládat a znovu využívat nežádoucí či poškozené části buněk. Můžete si to představit jako jakýsi „upcycling“ uvnitř vašeho těla.

Zvýšením autofagie půst pomáhá předcházet stavům, jako je rakovina, onemocnění jater a také některým projevům stárnutí, které se objevují, když autofagie slábne. Ano, půst může pomoci zpomalit stárnutí a prodloužit délku života. Podle přehledu výzkumů z roku 2018 existují důvody se domnívat, že půst nám skutečně může pomoci žít déle a déle si uchovat vitalitu.

Pro ty, kteří nejsou přesvědčeni „jen“ potenciálem půstu pro hubnutí, bývá příslib delšího a zdravějšího života často argumentem, kterému se těžko odolává.