Rady, které jste nikdy nedostali

Život s sebou nese spravedlivý díl stresu a úzkosti – od starostí o peníze a kariéru přes vztahy až po neustálý příval rozptýlení, kterým se musíme prodírat. Není proto divu, že mnoho lidí hledá útěchu v psychoterapii, aby to všechno lépe zvládli a získali jasnější pohled na svůj život.

Autor Mark Epstein je vystudovaný a licencovaný psychoterapeut, takže má body napětí moderního života velmi dobře zmapované. Co ho však odlišuje, je to, že je zároveň dlouholetým praktikujícím meditace a může z vlastní zkušenosti potvrdit, že tato praxe dokáže v mnohém pomoci podobně jako psychoterapie.

Meditace vám nepomůže jen být víc přítomní a méně roztěkaní, ale také uvolnit se z područí vtíravých myšlenek a získat hlubší vhled do vlastního chování a vztahových problémů – podobně jako při pravidelných sezeních u terapeuta. Zásadní rozdíl je v tom, že meditace je zadarmo.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč je důležité to s mindfulness nepřehánět,
• jak vám meditace může pomoci osvobodit se od obsesivních myšlenek,
• a jak meditace pomohla jedné ženě podívat se jasněji na vlastní minulost.

Když mají lidé s meditací potíže, často to souvisí s chybným přístupem: snaží se meditovat s přísně vytyčeným cílem, například „budu šťastnější“ nebo „budu uvolněnější“. Takové nastavení je problematické, protože zaměření na cíl nás odklání do budoucnosti, zatímco meditace je především o zakotvení v přítomném okamžiku.

Být skutečně přítomný je však mnohem těžší, než se říká. Pro většinu z nás je velmi obtížné jen tak tiše sedět a nezačít se okamžitě zabývat minulými lítostmi nebo budoucími obavami. Kdybyste teď přerušili to, co právě děláte, a zkusili si na chvíli v klidu sednout v přítomnosti, možná by uplynulo jen pár vteřin, než by se vám v hlavě znovu rozběhl seznam úkolů, které musíte stihnout do konce týdne. Nebo by se vynořily nepříjemné pocity z nedávného setkání, při němž někdo někomu ublížil.

Bohužel, takto náš mozek běžně funguje: vtahuje nás do imaginárního světa plného vtíravých myšlenek, v němž se bojíme budoucnosti a znovu a znovu si přehráváme minulé konflikty – a to vše nám brání žít tady a teď.

Existují dva hlavní důvody, proč se mozek přítomnosti raději vyhýbá. Za prvé je přítomný okamžik nový a nepředvídatelný. Naše smysly neustále zachycují nové podněty, takže naše vjemy se mění z okamžiku na okamžik. Za druhé, když je něco nepříjemné, mozek má tendenci utíkat k starým, známým myšlenkám. Místo aby čelil děsivé, nové a nejisté přítomnosti, stáhne se na „bezpečný“ mentální terén obvyklých úzkostí.

S praxí si ale můžete na život v přítomnosti postupně zvyknout. A stojí to za to – přináší to řadu výhod, včetně menšího stresu a zdravějšího imunitního systému.

Abyste své mysli pomohli přítomnost snáze přijmout, můžete začít jednoduchou zvukovou meditací. Najděte si klidné a pohodlné místo k sezení a zavřete oči. Potom zaměřte pozornost na zvuky kolem sebe. V duchu si je jen stručně pojmenujte, bez hodnocení a bez vytváření příběhů.

Můžete si například říct: „To je hlasitý pláč dítěte.“ Nebo: „To je jemný šum větru.“ Nechte zvuky být jen zvuky a dovolte jim volně přicházet a odcházet, aniž byste je interpretovali.

Když přemýšlíte, jak naložit se svým volným časem, meditace vám možná nepřijde jako zvlášť vzrušující aktivita. Nemá pověst adrenalinového zážitku jako horolezectví nebo windsurfing. Přesto je to způsob, jak svůj život prožít naplno.

Praxe meditace je však často špatně chápána. Mnozí si ji představují jako sezení se zavřenýma očima a únik před životními problémy – a to je od jejího skutečného smyslu velmi vzdálené.

Psychoterapeut Jack Engler, autorův přítel, porozuměl meditaci lépe, když odcestoval do Indie, aby se učil od uznávaného mudrce známého jako Guru Munindra. Englera zpočátku mátlo, že během prvních dvou týdnů se guru zajímal prakticky jen o to, jak často chodí na stolici. Engler si začal říkat, jestli se v Indii o zácpě a průjmu nemluví tak samozřejmě, jako se v USA mluví o počasí.

Nakonec se Munindrovi postavil a řekl mu, že nepřijel kvůli rozhovorům o vyprazdňování, ale aby se učil o Dharmě – cestě k osvícení, která bývá úzce spojována s meditací. Munindra mu pak vysvětlil, proč během prvních dvou týdnů neučil žádné meditační techniky. Chtěl, aby jeho žáci pochopili, že meditace není oddělený stav ani útěk z každodenní reality. Naopak: je to způsob, jak se plně zapojit do přítomného okamžiku, i když je nepříjemný.

Munindra chtěl, aby se meditace stala stejně samozřejmou součástí života jako používání toalety. Meditaci byste neměli používat jako strategii, jak se vyhnout životu, přestože mnoho lidí do této pasti spadlo a využívá ji jako únik před problémy.

Je jistě lákavé posadit se, zavřít oči a soustředit se na dech místo toho, abyste se zabývali obtížnými otázkami, jako je hledání práce nebo řešení komplikovaného vztahu. Meditace však není způsob, jak si kolem sebe vystavět zdi a držet povinnosti v bezpečné vzdálenosti. Je to způsob, jak se naučit být plně přítomní v tom, co právě je – ať už jde o náročnou hádku s partnerem, nebo o úchvatný výhled z vrcholu hory.

Meditace vám dává dovednost být skutečně přítomní u jakékoli zkušenosti.