Poznámky z nervózní planety

Zúčastnili jste se někdy online hádky, která vás vytočila do běla? Ptáte se sami sebe, proč znovu a znovu saháte po telefonu, i když jste si před chvílí už zkontrolovali oznámení? Máte nutkání podívat se na telefon právě teď?

Technologie okamžité komunikace vládne našemu modernímu životu – a často působí dojmem, že je navržená tak, aby nás stresovala. Zpravodajské kanály, sociální sítě i inzerenti totiž dobře vědí, že nejúčinnější způsob, jak nás udržet u klikání, sdílení a nekonečné konzumace obsahu, je držet nás v napětí a v úzkosti.

Od klimatických změn přes falešné zprávy až po „mezeru mezi stehny“ – zdá se, že nikdy nebylo víc důvodů k obavám. Výsledkem je celosvětový nárůst stresu, deprese, úzkostí, poruch příjmu potravy a dalších duševních onemocnění.

Je možné žít ve světě okamžité komunikace a nepřetržitého 24hodinového zpravodajství, aniž bychom z toho přišli o rozum? Jak zůstat šťastní a zdraví v této chaotické digitální krajině?

Odpovědi na tyto otázky – a na mnohé další – najdete v tomto shrnutí. Dozvíte se mimo jiné, jak firmy vydělávají na vaší nespokojenosti, proč stárnutí není nic, čeho bychom se měli bát, a jaké drobné návyky mohou zlepšit váš vztah s telefonem.

Moderní svět je skvělé místo k životu. Extrémní chudoba, hlad i násilí jsou na historickém minimu a průměrná délka života neustále roste. Přestože lidé žijí delší a materiálně bohatší životy, jsou zároveň mnohem náchylnější ke stresu, úzkosti a depresi. V industrializovaných zemích po celém světě roste výskyt duševních onemocnění.

Jedním z možných důvodů jsou rozsáhlé environmentální, politické a kulturní změny, kterými právě procházíme. Změna lidi znervózňuje. Stačí si vzpomenout na tání ledovců, roboty nahrazující lidskou práci nebo falešné zprávy ovlivňující volby – a svět se rázem může jevit jako dost děsivé místo.

Žádná z těchto proměn však neprobíhá tak rychle jako technologický vývoj. Podle Mooreova zákona se výpočetní výkon počítačů každé dva až tři roky zdvojnásobí. V šedesátých letech, kdy byla tato teorie poprvé formulována, byl jednoduchý matematický počítač velký jako auto. Dnes nosíme celé internetové připojení v kapse.

Tento prudký technologický pokrok stojí v pozadí mnoha dalších změn – od politických voleb až po to, jak vnímáme vlastní tělo. Sociální sítě se například během krátké doby staly obrovskou součástí našich životů a zásadně ovlivňují, jak vidíme sami sebe i ostatní. Zamyslete se: před pár lety nikdo nevěděl, co je to selfie nebo tweet. Dnes se na sociálních platformách neustále stylizujeme, prezentujeme a hodnotíme.

Zatímco technologie se mění každých pár měsíců, lidé se za tisíce let téměř nezměnili. Bez ohledu na to, kolik modrých obrazovek nám v noci doma svítí, stále fungujeme na stejném vnitřním biologickém rytmu jako naši předci. Pořád potřebujeme dostatek denního světla, spánku a skutečné sociální interakce.

Když jsme však zavření uvnitř během čtrnáctihodinových pracovních dnů, e-maily nás drží vzhůru dlouho do noci a sociální sítě nahrazují přímý kontakt s lidmi, upíráme svému tělu i mysli základní lidské potřeby.

Autor z vlastní zkušenosti ví, že příliš mnoho technologií – a zejména sociálních sítí – může výrazně zhoršit pocity stresu, úzkosti a deprese. Je nejvyšší čas prozkoumat, jak se náš moderní život protíná s duševním zdravím, a hledat způsoby, jak se chránit před negativními dopady stále rychlejší technologické změny.

Kdybyste měli knižní klub v Anglii v šestnáctém století, pravděpodobně byste se dříve či později dostali do situace, kdy byste prostě vyčerpali všechny dostupné knihy. Britská knihovna odhaduje, že tehdy vycházelo jen asi 40 titulů ročně. Naproti tomu v roce 2016 se počet existujících knih odhadoval na 134 021 533.

Může být skličující uvědomit si, že ať jste sečtělí sebevíc, přečtete jen nepatrný zlomek toho, co je k dispozici. Podobný nadbytek výběru dnes najdeme téměř ve všech oblastech života. Od knih přes pleťové krémy až po značky cereálií – možností je prostě příliš.

Stejně tak je tu i přemíra informací. Díky internetu máme přístup k obrovskému množství dat o všem možném – od receptů přes osobní názory až po historické události. Tato kombinace nadbytku a snadného přístupu vede k přeplněným životům a zahlceným hlavám. Jsme totálně přestimulovaní, a přesto máme neustále pocit, že nám něco uniká.

Není divu, že se často cítíme přetížení, úzkostní a skleslí. Co tedy můžeme dělat, abychom se s přetížením moderního života lépe vyrovnali?

Jako jednotlivci nemůžeme zmenšit nadbytek světa. Můžeme ale ovlivnit, kolik z něj si pustíme do vlastního života. Můžeme změnit svět tím, že změníme svou zkušenost s ním. Stejně tak nemůžeme zastavit technologický pokrok, ale můžeme se naučit technologie používat zodpovědně a tak, aby prospívaly našemu duševnímu zdraví.

Jedním z klíčových nástrojů pro pěstování klidu je „odebírání“ – vědomé zmenšování počtu podnětů. Nesnažte se držet krok s nekonečným proudem zpráv, příspěvků a produktů a přestaňte se trápit tím, co by vám mohlo utéct. Místo toho si vyberte několik skutečně důležitých věcí, na které se zaměříte, a snažte se omezit všechna ostatní rozptýlení, zejména ta digitální.

Autor tuto strategii používá, když je ve stresu a cítí se přetížený. Když má pocit, že se blíží záchvat úzkosti, úplně se odpojí. Na několik dní se vzdá zpráv, sociálních sítí, televize a dokonce i časopisů a soustředí se na péči o sebe místo na hledání dalšího rozptýlení.

Takové změny nejsou zázračným řešením. Jakmile ale omezíte nadbytek informací, který je nedílnou součástí moderního života, začnete si všímat, že se vaše tělo i mysl postupně zklidňují.