Paradox dlouhověkosti

Téměř každý touží po dlouhém životě – ale jen málokdo si doopravdy přeje stárnout. V tom spočívá paradox, který se objevuje v mnoha našich myšlenkách, pocitech a touhách spojených se stárnutím. Je to paradox, protože tyto dvě touhy se na první pohled vzájemně vylučují. Vždyť žít dlouho znamená stárnout; jedno bez druhého mít nemůžeme, že?

To ale záleží na tom, co přesně si pod „stárnutím“ představujete. Pokud jde jen o číslo v kolonce věk, pak ano – tomu se těžko vyhneme. To, co vás ve skutečnosti znepokojuje, však pravděpodobně není samotné číslo, ale fyzické a psychické změny, které si se stárnutím spojujeme: křehké kosti, ochablé svaly, rakovina, infarkty, ztráta paměti, demence – a seznam pokračuje.

Ve skutečnosti tedy chcete žít dlouho a zároveň si co nejdéle uchovat vitalitu mládí. To už tak paradoxně nepůsobí – i když se to na první pohled může zdát jako pouhá iluze. Je možné dožít se osmdesátky a přitom mít tělo i mysl zdravého čtyřicátníka?

Krátká odpověď zní: ano. Ta delší je obsahem této knihy. Dozvíte se v ní mimo jiné o rizicích nadměrného cvičení, o přínosech omezeného příjmu potravy a o tajemstvích některých laboratorních myší, které jako by stárly pozpátku.

Zažili jste někdy zvláštní den, kdy se zdá, jako by byla obloha rozdělená na dvě poloviny – na jedné straně modrá a slunečná, na druhé temná a šedá? Přesně tak si můžeme představit současný stav, pokud jde o délku života v západních společnostech.

Na „světlé“ straně se průměrná délka života za posledních padesát let výrazně prodloužila. Například mezi lety 1960 a 2013 vzrostla průměrná délka života amerických mužů z 66,4 na 76,4 roku a u amerických žen ze 73,1 na 81,1 roku.

Na „temné“ straně se však stahují zlověstné mraky. V posledních třech letech se prodlužování průměrné délky života Američanů nejen zastavilo, ale dokonce mírně kleslo. Ještě znepokojivější je, že dřívější nárůst délky života neprovázel odpovídající nárůst délky života ve zdraví – tedy počtu let, během nichž zůstává tělo i mysl plně funkční.

V USA se většině lidí zdraví začíná zhoršovat už ve věku 50,9 roku. Od tohoto okamžiku se začínají objevovat typické problémy spojené se stárnutím: úbytek svalové hmoty, obezita, osteoporóza, artritida, srdeční choroby, rakovina, poruchy paměti, demence – a opět by bylo možné pokračovat.

Lidé tedy sice žijí déle než jejich předci, ale často jim chybí vitalita, aby si tato léta skutečně užili. Důvodem je, že obecné prodloužení průměrné délky života není především výsledkem zlepšení základního zdravotního stavu populace; jde spíše o důsledek pokroku v prevenci a léčbě konkrétních nemocí a zdravotních komplikací.

Díky vakcínám, antibiotikům a lepší hygieně už lidé ve velkém neumírají na infekční choroby. Ty byly dříve obzvlášť devastující pro malé děti, jejichž předčasná úmrtí výrazně snižovala průměrnou délku života. Zároveň díky moderním léčebným postupům, lékům a zákrokům, jako jsou bypassové operace, lze udržet lidi při životě mnohem déle než dříve – často i přes velmi špatný zdravotní stav.

Co je ale příčinou tohoto špatného zdraví? Hlavní odpověď jste pravděpodobně slyšeli už mnohokrát: nezdravá standardní západní strava a životní styl, proslulé nadbytkem nevhodných potravin a nedostatkem pohybu. Některé z hlavních mechanismů, jimiž vaše stravovací a životní návyky poškozují zdraví, vás však možná překvapí.

Představte si ženu, které je přes devadesát, ale stále se pohybuje a myslí jako padesátnice. Jaké je tajemství její vitality? Dobré geny? Zdravá strava? Obojí – ale možná ne tak, jak byste čekali.

Geny, které mají na vaši dlouhověkost největší vliv, nejsou jen ty ve vašich vlastních buňkách, ale také geny mikroorganismů, které s vámi žijí. Jde o jednobuněčné bakterie, které se nacházejí ve vašem těle, na jeho povrchu i v prostředí kolem vás. Jsou jich biliony a existují ve stovkách různých druhů, lišících se mimo jiné právě genetickou výbavou.

Ty, které sídlí ve vašich střevech, označujeme jako střevní bakterie. Hrají klíčovou roli v trávicím systému: pomáhají vytvářet vitaminy, minerály, hormony, bílkoviny a další látky, které tělo potřebuje k fungování. Některé z těchto bakterií vaší dlouhověkosti prospívají, jiné jí naopak škodí.

Zatímco jeden typ střevních bakterií, Escherichia, může vyvolávat zánět, jiný – Eubacterium rectale – naopak pomáhá zánět tlumit. A právě zánět stojí v pozadí celé řady onemocnění, která se typicky objevují s přibývajícím věkem. Pokud k němu dochází v mozku, může přispívat například k Parkinsonově chorobě, Alzheimerově chorobě či jiným formám demence.

Podle studie z roku 2017 publikované v časopise Neurobiology of Aging souvisí vyšší zastoupení zánětlivých bakterií rodu Escherichia a naopak nedostatek protizánětlivého druhu Eubacterium rectale s kognitivním poškozením u starších osob.

Jeden z klíčů k dlouhověkosti proto spočívá v tom, že budete „krmit“ své prospěšné bakterie a naopak „hladovět“ ty škodlivé. A právě tady vstupuje do hry zdravá strava.

Jedním ze způsobů, jak podpořit prospěšné bakterie, je jíst hodně potravin obsahujících prebiotika – látky, které podporují jejich růst. Skvělými zdroji prebiotik jsou například hlízy, jako jsou batáty, dále houby a kořenová zelenina, například červená řepa.

Naopak, chcete-li škodlivé bakterie omezit, musíte se vyhýbat tomu, co mají rády. Bohužel jednou z jejich nejoblíbenějších „pochoutek“ je cukr – nejen ten stolní v dezertech, ale i cukr obsažený v ovoci. Zvláště bohaté na něj jsou hrozny, mango, ananas a zralé banány. Chutnají tak dobře právě proto, že jsou plné fruktózy – cukru, který milují jak lidé, tak vaše „špatné“ bakterie.

Snažte se proto tyto nejvíce sladké druhy ovoce ze svého jídelníčku omezit či vyřadit. A pokud máte chuť na něco sladkého, zkuste sáhnout po jiné „sladké“ prebiotické potravině – třeba po batátech.