Oprava jídelníčku

Až si příště koupíte sáček bramborových chipsů nebo plechovku limonády, na chvíli se zastavte a podívejte se na složení. Všechno zní docela nevinně, že? Kukuřičný sirup, pšeničný škrob, sója. Právě v těchto surovinách se ale skrývá klíč k mnoha problémům, které kolem sebe vidíme.

Ultrazpracované potraviny ničí nás i naši planetu. Stojí za děsivými statistikami o srdečně‑cévních onemocněních, rakovině a diabetu. A zároveň nesou odpovědnost za obrovské množství CO₂ vypuštěného do atmosféry.

Kolaps populace včel? Léto bez motýlů? Ano, i tady hraje roli naše strava. Intenzivní zemědělství, které je potřeba k výrobě všech těch nezdravých potravin, jež konzumujeme, devastuje přírodu a urychluje změnu klimatu.

Je snadné cítit se tím vším zahlcení a propadat skepsi, že? Tady ale přichází dobrá zpráva. V tomto shrnutí najdete cestu, jak se posunout dál. Dozvíte se, kterým potravinám se vyhýbat, jak by měly reagovat vlády a co mohou dělat samotní farmáři, aby byla budoucnost udržitelná.

Objevíte také, jak guatemalský farmář mění svět, co se skutečně stalo se „Zelenou revolucí“ a proč může být konzumace masa za určitých podmínek stále udržitelná.

Někdy máme pocit, že svět míří ke svému konci. Když projíždíte zpravodajské weby nebo kanály, narážíte na nové krize, rostoucí počty úmrtí a další konflikty. Objevuje se nový hladomor. Přibývá úmrtí na rakovinu. Tající polární ledovce. Vymírající včely.

Kdybyste se měli zamyslet nad tím, proč je tolik znepokojivých zpráv, „jídlo“ vás nejspíš jako první nenapadne. Přitom právě ono stojí v samotném středu většiny těchto problémů.

Základní sdělení je jednoduché: nejzávažnější problémy, kterým jako druh čelíme, mají společného jmenovatele – naše jídlo.

Podívejme se na některé z největších krizí, které ohrožují nás i planetu.

Začněme zdravím. Je šokující, že strava je dnes hlavní příčinou úmrtí, invalidity a utrpení na světě. Během posledních čtyřiceti let se naše jídelní návyky dramaticky změnily. Jíme čím dál víc ultrazpracovaných a sladkých potravin, což vedlo k prudkému nárůstu srdečně‑cévních onemocnění, diabetu a rakoviny. Tato onemocnění dnes zabíjejí téměř 50 milionů lidí ročně – více než dvakrát tolik, co infekční choroby. Tato zdravotní krize byla z velké části zbytečná, přesto už nás stála biliony dolarů.

Druhým problémem je nerovnost. Děti, které vyrůstají na ultrazpracovaných a přeslazených potravinách, trpí podvýživou – ne nedostatkem kalorií, ale nedostatkem živin. To brzdí jejich intelektuální vývoj a zvyšuje riziko, že v dospělosti uvíznou v chudobě, bezdomovectví či kriminalitě. Špatná strava tak násobí a prohlubuje celý cyklus nerovnosti.

Třetí oblastí jsou komunity v rozvojových zemích. Ty trpí tlakem velkých zemědělských a potravinářských korporací, které autor označuje jako „Big Food“ a „velký agrární byznys“. Tito giganti vytlačují lidi z půdy, ničí jejich domovy a tradice a zároveň prosazují škodlivé stravovací a zemědělské návyky.

A nakonec je tu dopad na planetu. Způsob, jakým dnes vyrábíme potraviny, ohrožuje samotné základy života. Velké agrární podniky jsou jedním z největších přispěvatelů ke změně klimatu. Likvidují cenné biotopy, které pohlcují CO₂, a ničí zdravou půdu. Způsobují větší škody klimatu než celý sektor fosilních paliv dohromady. Intenzivní zemědělství navíc zaplavuje krajinu nebezpečnými hnojivy a pesticidy, které zabíjejí obrovské množství volně žijících druhů a vytvářejí v oceánech rozsáhlé „mrtvé zóny“.

Na tyto problémy jsme byli zvyklí nahlížet odděleně – „nezdravá strava“ v jedné škatulce, „změna klimatu“ v jiné. Ve skutečnosti je však spojuje jeden faktor: jídlo. Abychom je dokázali řešit, musíme přijmout široký, systémový a holistický přístup.

Než si ho podrobněji popíšeme, podívejme se na tyto problémy ještě zblízka.

Většina z nás už ví, že nadměrná konzumace ultrazpracovaných a sladkých potravin vede k vážným zdravotním potížím. Odevšud na nás míří nové „zdravé“ trendy a varování před nezdravým jídlem. Co ale často netušíme, je skutečný rozsah ekonomických škod, které špatná strava způsobuje.

Hlavní sdělení této kapitoly je: ekonomické náklady nezdravého stravování jsou děsivé.

Podívejme se na příklad Spojených států. V roce 2018 zveřejnili američtí vědci dvě zásadní zprávy: „Náklady na chronická onemocnění v USA“ a „Krize obezity v Americe: zdravotní a ekonomické náklady nadváhy“. Zjistili, že v roce 2016 přesáhly přímé náklady na péči o lidi s chronickými nemocemi 1 bilion dolarů. Co tyto choroby nejčastěji způsobuje? Ve velké většině případů právě špatná strava.

K tomu je třeba připočíst nepřímé náklady. V roce 2016 stála ztráta příjmů, snížená produktivita a dopad na pečující osoby Spojené státy dalších 2,6 bilionu dolarů. A v delším horizontu – během příštích 35 let – se odhadované náklady špatného zdraví v samotné Americe vyšplhají na 95 bilionů dolarů. Tato ohromná suma je z velké části důsledkem kumulativních účinků srdečně‑cévních onemocnění, diabetu, rakoviny, duševních poruch a dalších chronických stavů, které jsou ve značné míře spojeny s nezdravým jídlem.

Další znepokojivý údaj: dnes má 60 procent Američanů alespoň jedno chronické onemocnění a 40 procent trpí dvěma či více.

Když tato čísla znáte, začíná být zřejmé, jak obrovskému problému čelí už jen jedna země. Jak ale vypadá situace v celosvětovém měřítku?

Můžeme se pokusit odhadnout globální dopad špatné stravy tím, že rozšíříme závěry těchto studií na zbytek světa. Takzvaná „průmyslová dieta“ – hamburgery, kukuřičné snacky, sladkosti a limonády – se z USA rozšířila prakticky všude. Celosvětové náklady by tak mohly dosahovat řádu kvadrilionů dolarů.

Možná si řeknete: to je tolik nul, že si to ani neumím představit. Podle Světové banky bychom však za tyto peníze mohli naši planetu zásadně proměnit. Mohli bychom zajistit bezplatné vzdělání a zdravotní péči pro všechny, vymýtit chudobu, ukončit hlad a potravinovou nejistotu, zmírnit sociální, příjmové i zdravotní nerovnosti, odstranit nezaměstnanost, obnovit infrastrukturu a dopravní sítě, přejít na obnovitelné zdroje energie a přetvořit průmyslové zemědělství v plně udržitelný systém.

Stojí za to se nad tím zamyslet, že?