Noční myšlení

Mnozí z nás zažili probdělou noc na vysoké škole, když jsme se učili na zkoušky nebo psali práci na poslední chvíli – a pravděpodobně to nebylo nic hrozného. S přibývajícím věkem ale začíná být stále zřetelnější, jak devastující může být narušený spánkový režim. Jediná bezesná noc nás často zanechá rozrušené, smutné a lehce bezradné.

Proč tomu tak je? Co vlastně náš mozek dělá, když spíme? Možná vás překvapí, že místo aby se „vypnul“, je ve skutečnosti stejně aktivní jako ve chvílích bdění – a že spánek i sny jsou nezbytnou součástí našeho přežití i sebeporozumění.

V tomto shrnutí se dozvíte, jak vypadají sny lidí s depresí, jak sny poskytují vhled do našich skutečných problémů a také jak se naučit ve snu létat.

Vzhledem k tomu, že prospíme zhruba třetinu života, dává smysl vědět, co se během spánku děje. Všechno začíná obdobím před usnutím, kdy se naše mysl zklidňuje, přestává plánovat a rozhodovat a přechází do téměř meditačního stavu, v němž se připravuje na spánek.

Odtud se dostáváme do lehkého spánku, který zahrnuje první dvě fáze. V první fázi, označované jako usínání, často zahlédneme záblesky nesourodých obrazů, takzvané hypnagogické vize. Tímto způsobem mozek třídí zážitky uplynulého dne a rozhoduje, co „vyhodit“ a co uchovat. Některé věci zapomeneme, zatímco jiné jsou vyhodnoceny jako natolik důležité, že se uloží do dlouhodobé paměti.

Poté nastupuje druhá fáze a náš mozek se dále uvolňuje, aby uvolnil prostor pro následující hluboké fáze spánku. Tyto třetí a čtvrtá fáze hlubokého spánku jsou charakterizovány pomalými mozkovými vlnami. Obvykle se pak znovu vracíme k lehčím fázím, než dorazíme do páté, závěrečné fáze, kterou je REM spánek – spánek s rychlými pohyby očí.

Průchod prvními čtyřmi fázemi spánku trvá přibližně padesát až sedmdesát minut a první období REM může být krátké, zhruba desetiminutové. Celý cyklus tedy trvá asi devadesát minut. Fáze hlubokého spánku a REM spánku dohromady obvykle tvoří přibližně čtvrtinu celkové doby spánku během jedné noci.

Každá z pěti fází má svou specifickou funkci, ale právě v páté fázi REM zažíváme nejživější sny a naše mysl v ní provádí své vnitřní „zpracování“. V následujících kapitolách se podíváme blíže na to, jak důležité sny byly a stále jsou.

Snění může nastat v kterékoli fázi spánku, ale nejintenzivnější je během REM, protože v této fázi se silně zapojují emoce. V páté fázi spánku je limbický systém, sídlo naší emocionální paměti, asi o 15 procent aktivnější než ve stavu bdění.

Nejaktivnější částí limbického systému je přední cingulární závit, který někteří vědci považují za přímo spojený s naším vědomím, pocitem svobodné vůle a sebereflexí. Další klíčovou strukturou je hipokampus, jenž propojuje naše emoce s minulými vzpomínkami a na jejich základě vytváří nové.

To vše probíhá v průběhu noci, kdy se jednotlivá období REM postupně prodlužují a těmto oblastem mozku poskytují potřebný čas k práci. První REM fáze může trvat jen asi deset minut a sny v ní obvykle souvisejí s aktuálními emocemi. Poslední REM fáze však může trvat téměř hodinu a příběhy těchto snů už často čerpají z dlouhodobých vzpomínek.

Během REM spánku je prefrontální kůra mozku, která je z velké části zodpovědná za logické uvažování, téměř úplně „vypnutá“. I proto jsou naše sny často naprosto bizarní. Naopak aktivní oblasti kůry jsou propojené s amygdalou, další částí limbického systému, která řídí náš instinkt boje nebo útěku.

Naštěstí jsme během REM spánku do značné míry paralyzováni, takže si neublížíme tím, že bychom své sny začali fyzicky prožívat. Proč je ale pro nás vůbec důležité snít? V další kapitole se podíváme na to, jak úzce jsou sny spojené s naším přežitím.