Noc před Štědrým dnem na pohotovosti

Většina z nás bere jako samozřejmost, že si na konci roku na pár dní pověsíme kabáty na háček, dáme telefony na tichý režim a veškeré úsilí soustředíme na to, abychom se probojovali až na dno bonboniéry. Zatímco si ale my dobrovolně lobotomizujeme mozky bezednými panáky šnapsu a jíme, jako by šlo o vrcholový sport, víc než milion zaměstnanců NHS během svátků pracuje, aby posbíral kusy, když se věci nevyhnutelně zvrtnou.

Tyto úryvky jsou poctou všem – od nosičů po lékaře –, kteří obětují své vánoční svátky, aby zajistili nezbytnou zdravotní péči britské veřejnosti. Jsou příležitostí vyjádřit respekt a vděčnost lidem, díky jejichž hrdinské práci NHS funguje navzdory mnoha potížím, které ji sužují. Připomínají nám, že NHS nesmíme brát jako samozřejmost a že národ dluží jejím zaměstnancům zachování systému, který v určitém okamžiku zachránil každého Brita.

Krátké varování předem: tyto úryvky obsahují popisy krve, smrti, potratu a interrupce. V tomto shrnutí se dozvíte, proč vánoční období klade na NHS mimořádný tlak; jak se dá novoroční vánoční kravata použít při sdělování tragických zpráv; a proč může být práce ve zdravotnictví obrovskou zátěží pro váš romantický život.

Jednou ročně, na konci prosince, britská veřejnost kolektivně propadá svátečnímu deliriu, vyměňuje svůj obvyklý zdrženlivý postoj za nezvyklou radost a dobrou vůli. Na dva týdny se běžné standardy chování převrátí naruby. Lidé se vrhají do skříní, aby vytáhli co nejvýraznější oblečení, jaké najdou; aktivně vyhledávají příbuzné, kterým se zbytek roku spíš vyhýbají; a každodenní rutina jde stranou, nahrazená rodinnými deskovkami a spánkem po přejedení – tohle je jediné období v roce, kdy Britové praktikují něco jako siestu. Je to normální a oblíbená součást britského života.

Jenže zatímco se zbytek země propadá do sezónní dysfunkce, zdravotnické služby jsou příliš důležité na to, aby nemocnice na týden či dva zavřely. To jim ale nebrání v tom, aby se aspoň pokusily zapojit do vánoční atmosféry. Bohužel, sváteční nálada se v nemocnici mísí s krví a tragédií asi stejně dobře, jako se vaječný koňak mísí s plodovou vodou.

Vezměme si třeba vánoční svetry, které mnozí nosí na oddělení – v těsné blízkosti nabíjejí vzduch statickou elektřinou a mění lidi v chodící van de Graaffovy generátory. A je poněkud zneklidňující, když pacienti dostávají vážné diagnózy od lidí v extravagantním oblečení. Chtěli byste, aby vám prostatu vyšetřoval muž v svetru s Rudolfem?

Ani výzdoba atmosféru příliš nevylepší. Mnohé nemocnice se zdobí morbidními napodobeninami běžných vánočních dekorací – věnci z rozvinutých kondomů nebo vánočními anděly s pupečními šňůrami. Jednoho roku si sestry na autorově oddělení připevnily pohyblivé oči a červené nosy na několik spekul – nástrojů používaných k rozevření tělesných otvorů – a vytvořily tak nejděsivější soby na světě.

Další nešťastný pokus o navození sváteční atmosféry skončil evakuací celé místnosti a důkladnou dezinfekcí. Difuzér s vůní skořice a svařeného vína se smísil s nemocničními pachy krve, placenty a výkalů a výsledkem byl odér silný jako bojový plyn.

Samozřejmě se najdou i dojemné chvíle. Na autorově oddělení byla tradice, že primář na Štědrý den krájí krůtu v odpočinkové místnosti a žádá sestru, aby mu podávala jednotlivé kusy náčiní, jako by šlo o operaci – „Nůž, prosím.“ Vánoce na oddělení sice nejsou tak útulné jako doma, ale vzhledem k okolnostem jsou snesitelné.

Lidé, kteří se chystají na svátky, rozhodně neomezují počet nehod a urgentních případů – spíš naopak. Vedle obvyklých odřených kolen a zlomenin přináší vánoční období do NHS vlastní náklad bizarních svátečních úrazů a neduhů: diabetická kómata z přejídání cukrovím; monokly od špatně mířených špuntů od šampaňského; krůtí kosti, které ne a ne projít; popáleniny od pekáčů; úrazy elektrickým proudem z vánočních světýlek; a prsty amputované při neopatrném krájení pastináku – to je jen malý výběr.

Nechybějí ani nevyhnutelné zločiny z vášně, které vznikají, když rodina tráví příliš mnoho času pohromadě, má příliš mnoho alkoholu a je zklamaná, že jim Santa nepřinesl, co si přáli.

K tomu všemu výrazně přibývá úrazů souvisejících s kostýmy. Jeden pacient se rozhodl přijít na firemní vánoční večírek převlečený za krůtu v troubě, a tak se od hlavy až k patě obalil alobalem. Vydržel to pár hodin, než omdlel z vykrvácení – ostré okraje fólie mu rozedřely kůži podobně jako krůta po nakrájení.

Bohužel ne všechny sváteční tragédie jsou náhodné. Vezměme si praxi zvanou „odložení babičky“. Jde o srdcervoucí zvyk, kdy rodiny „odkládají“ staré nebo nemocné příbuzné na NHS, nahlásí nějaký neurčitý zdravotní problém a zbaví se tak povinnosti se o ně přes svátky starat.

Ačkoli je to samo o sobě smutné, v Británii existuje ještě znepokojivější trend. Obklopeni reklamami s usmívajícími se páry, rodinnými vánočními filmy a popovými hvězdami, které zpívají o tom, jak si všichni užíváme, se mnozí lidé v tomto období pochopitelně cítí osamělí. Někteří se během Vánoc hlásí do nemocnice jen proto, aby nebyli sami.

Jedny Vánoce se autor snažil propustit co nejvíc pacientů, aby se stihli vrátit domů na svátky. Když ale jedné starší pacientce oznámil, že ji propouští, její tvář se sesypala. Zamumlala „Dobře“ a odvrátila se. Autor si rychle uvědomil, že její rána na druhý pohled vypadá trochu zarudle, a navrhl jí, aby v nemocnici zůstala ještě jednu noc na pozorování. Pacientka viditelně pookřála. Kdo ví, jaké situaci by doma čelila, ale alespoň jí NHS mohla nabídnout společnost na Štědrý den.