Nejlepší rok vašeho života

Michael Hyatt je americký podnikatel, autor a řečník, který se specializuje na oblasti produktivity, leadershipu a osobního rozvoje. Je autorem několika bestsellerů, včetně knihy Nejlepší rok vašeho života, která se stala mezinárodním bestsellerem.

Hyatt je bývalým CEO společnosti Thomas Nelson Publishers, jednoho z největších křesťanských nakladatelství na světě. V roce 2011 založil vlastní společnost Michael Hyatt & Company, která se zaměřuje na poskytování produktivity a leadershipu pro jednotlivce i firmy.

Hyatt je také populárním řečníkem a hostitelem podcastu This Is Your Life, který se zaměřuje na osobní rozvoj a produktivitu. Jeho knihy a přednášky pomáhají lidem po celém světě dosáhnout svých cílů a žít plnohodnotný život.

Dodržujte svá novoroční předsevzetí

Každý rok si dáváme novoroční předsevzetí, ale v únoru už většinou od nich upustíme – buď proto, že se nám zdají nesplnitelná, nebo jsme na ně zapomněli.

Zlepšit svůj život není tak jednoduché, jako se dívat na oblohu ozářenou ohňostrojem a pošeptat si pár vět. Své sliby si musíme umět důkladně naplánovat a uskutečnit.

Pracujte současně na deseti oblastech života

Představte si, kde byste chtěli být za 12 měsíců.

Mezi nejčastější přání patří žít bez dluhů, být fyzicky zdraví, mít spokojený rodinný život, dobrý vztah, věnovat se nějaké zálibě a cítit se dobře po duchovní stránce.

Vzájemně propojenými aspekty jsou duševní zdraví, fyzické zdraví, duchovní stránka, intelektuální život, manželství nebo partnerství, rodičovský život, přátelství, práce, koníčky a osobní finance. Tyto skutečnosti jsou klíčové pro spokojený život, a proto je důležité důsledně se na nich podílet.

Ohodnoťte od nuly do desítky každý uvedený stav. Budete schopni určit oblasti, ve kterých se nejvíce potřebujete zlepšit, a pravidelně označovat svůj pokrok porovnáváním výsledků. Navíc vám to jasně napoví, kam zaměřit své úsilí.

Těchto deset aspektů spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují, a proto zlepšení v jedné oblasti s největší pravděpodobností povede k růstu i v dalších oblastech.

Například pohodový domácí život vám umožní soustředit se v práci, zatímco bohatý společenský život povede k vyšší šanci na seznámení se s partnerem.

Špatný vývoj může mít v některých částech negativní dopad na jiné oblasti. Pokud nejste fyzicky zdraví, může vám na pracovišti chybět energie, zatímco absence koníčků by mohla negativně ovlivnit vaše manželství.

Naučte se překonávat mentální bloky

Většina z nás s sebou nosí spoustu předsudků nebo mentálních bloků, které určují, čeho můžeme a nemůžeme dosáhnout.

Jedním z takových mentálních bloků jsou falešné předpoklady. Lidé si neustále vytvářejí domněnky o světě i o sobě samých. Ty jsou často mylné a vytvářejí překážku v našem pokroku.

Těmito předpoklady mohou být myšlenky typu: „Nejsem kreativní typ", „Jsem ošklivý/á", „Nedokážu si udržet práci" nebo „Recese znamená, že můj produkt nikdo nekoupí". Tyto myšlenky si téměř vždy navozujeme sami a ve většině případů jsou nepravdivé.

Navíc si v mysli stavíme i fyzické barikády.

Piloti si kdysi mysleli, že není možné letět rychleji než rychlostí zvuku, a sportovci věřili, že žádný člověk nedokáže uběhnout míli pod čtyři minuty. Ti, kteří prorazili a dosáhli zdánlivě nemyslitelného, jsou ti, kteří se zbavili negativních přesvědčení a dokázali, že je to možné.

Takto uvažoval bývalý generál letectva Spojených států Charles Elwood "Chuck" Yeager, když v roce 1947 překonal zvukovou bariéru. Také atlet Roger Bannister v roce 1954 přehlížel nemožné, když uběhl míli za tři minuty a 59 sekund. Díky tomu, že Yeager i Bannister vyvrátili obecně známé představy o fyzických omezeních, uspěli tam, kde jiní selhali. Od té doby překonalo zvukovou bariéru mnoho letadel a mnoho běžců zaznamenalo běh na jednu míli pod čtyři minuty.

Přehodnocením vnímaných limitů můžete nejen zlepšit sami sebe, ale můžete dokonce změnit svět.

V roce 1963 se mnozí domnívali, že hnutí za občanská práva k ničemu nepovedou. Většina tvrdila, že nenásilným úsilím se nikdy nedosáhne změny a že rasismus je v americké společnosti příliš hluboce zakořeněn, než aby se s ním dalo něco dělat. Dr. Martin Luther King však zpochybňoval tato domnělá přesvědčení a vedl pokojný protestní pochod s 200 000 lidmi do Washingtonu, kde pronesl svůj slavný projev „Mám sen". Tímto projevem King nahradil zažitý pohled na svět - zbořil mentální bloky v myslích mnoha Američanů.

Nenechte se zmást minulými neúspěchy

Poučte se z minulých neúspěchů a rozvíjejte se.

Učitel na základní škole nám mohl říct, že jsme v umění beznadějní, nebo jsme se neúspěšně pokusili o dietu z minulého měsíce. Ať už je to jakkoli, minulé zkušenosti mohou přispívat k našemu negativnímu myšlení a bránit nám, abychom se posunuli vpřed.

Špatná zkušenost z minulosti může ovlivnit naši důvěru v sebe sama.

Dobrým příkladem je srovnání 80% teenagerů, kteří si dávají novoroční předsevzetí, a 30 % lidí, kteří tak činí ve věku 60. let a více. Tento rozdíl je způsoben tím, že čím jsou lidé starší, tím více neúspěchů a nezdarů zažili, a proto jsou méně optimističtí ohledně splnění svých přání. To je však mylný předpoklad a neměli byste dopustit, aby minulé zkušenosti ovlivnily vaše jednání v budoucnosti.

Autor zažil největší neúspěch, když celý rok pracoval pro klienta, který se snažil získat velkou nakladatelskou smlouvu. Na konci roku klient přestal brát telefony a autor tak promarnil 12 měsíců práce na někom, kdo se na poslední chvíli rozhodl pro jiného vydavatele.

Uvědomil si, že by se nikdy neměl soustředit pouze na jednoho klienta. Naučil se také nepočítat s tím, že by klient ocenil jeho práci. Aby se necítil zklamaný, žádá nyní své klienty, aby mu přesně vysvětlili, co od spolupráce chtějí.

Stanovte si náročné (ale reálné) cíle

Některé cíle, které si stanovujeme, jsou tak nereálné, že by jich nedokázali dosáhnout ani největší géniové světa a některé cíle mohou být tak snadné, že ztrácíme motivaci k jejich dosažení, protože je k tomu potřeba málo úsilí.

Klíčem k zajištění vysoké míry nadšení je snaha o dosažení cíle, který je v rámci vašich možností, ale zároveň vyžaduje přiměřené úsilí.

Chcete-li si stanovit správné cíle, musíte najít zónu nepohodlí.

Řekněme, že plánujete napsat knihu. Získat Nobelovu cenu za literaturu je sice lákavý cíl, ale pro začínajícího spisovatele také nedostupný. Takto ambiciózní cíl by vám mohl zabránit v tom, abyste vůbec začali. Pokud si však stanovíte příliš nízké cíle a naplánujete si dokončení první verze za 6 měsíců, může vám to trvat příliš dlouho a pravděpodobně se k dokončení nikdy nedostanete. Najděte zlatou střední cestu, kterou autor nazývá zónou nepohodlí. Uložte si například tři měsíce na dokončení první předlohy a pak další tři na dokončení druhé.

Stanovení cílů je důležité, ale nedělejte si iluze.

Pokud si nedáte pozor, můžete překročit zónu nepohodlí a proniknout do zóny fantazie. Stejně jako sportovec, který si natáhne sval, a nedoběhne do cíle.

Stanovení iluzorních cílů povede k tomu, že si podkopnete nohy.

Jedním z příkladů je automobilka General Motors. V roce 2002 si stanovila cíl získat 29 % amerického trhu, tento závazek přivedl společnost téměř k bankrotu.

Zaměstnanci pak museli nosit na klopě odznaky s číslem 29, aby jim byl cíl neustále připomínán, byli tak fixováni na prodejní čísla, že prodávali vozy s s nulovým úrokem - což společnost stálo peníze a ovlivnilo její hospodářský výsledek. Podnikání se přestalo dařit a cíl 29% se tak stal ještě nedosažitelnějším. Kdyby to General Motors důkladněji zvážil, uvědomil by si, že cíl je klamný, a tomuto neštěstí by se vyhnul.