Nejbohatší muž v Babylóně

Kdysi dávno, ve starověkém Babylóně, žil velmi bohatý muž jménem Arkad. Ve skutečnosti byl nejbohatším mužem v celé zemi. Když to jeho okolí vidělo, dva jeho přátelé z dětství za ním přišli a zeptali se ho, jak se mu podařilo zbohatnout, zatímco oni tvrdě pracovali a sotva uživili své rodiny.

Arkad se usmál a řekl jim, že výměnou za své písařské služby mu jeden bohatý muž prozradil tajemství bohatství. To znělo: „Část toho, co vyděláš, je tvoje, abys ji uchoval.“ Jinými slovy: nesmíš utratit všechno, co vyděláš, ale musíš část odkládat a rozumně ji investovat.

Právě to Arkad udělal, když se vydal na cestu k bohatství: ušetřil dostatek peněz, aby je mohl půjčit výrobci štítů, který mu pak z půjčky platil úroky. Díky tomu se Arkadovo jmění postupně zvětšovalo.

Kniha Nejbohatší muž v Babylóně je složena z podobných podobenství. V těchto příbězích najdete rady, které z nich lze vyvodit, převedené do moderního kontextu. Dozvíte se mimo jiné, proč byste nikdy neměli půjčovat peníze dřevorubci, pokud je nechce použít na podnikání v těžbě dřeva. A nakonec pochopíte, proč je takzvané štěstí ve skutečnosti jen otázkou tvrdé a vytrvalé práce.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč se někteří lidé umějí k bohatství dostat lépe než jiní? Je to proto, že jsou šetrní a každou ušetřenou korunu schovávají do matrace, zatímco jiní rozhazují, co vydělají, za nejrůznější cetky? Tajemství, jak zbohatnout, ve skutečnosti leží někde mezi těmito dvěma extrémy: chcete‑li zbohatnout, nestačí jen peníze hromadit, musíte také vědět, jak je rozumně využít.

Prvním krokem je samozřejmě začít spořit. To znamená, že nemůžete utratit všechno, co vyděláte, a musíte žít o něco skromněji, než by vaše příjmy umožňovaly. Možná se například vzdáte některých drobných životních luxusů, jako je víkend v Paříži, který jste plánovali, nebo luxusní toaletní papír „s peřím“ – obyčejný papír poslouží stejně dobře.

Samotné šetření však k tomu, abyste zbohatli, nestačí. Musíte také aktivně vyhledávat investiční příležitosti. Peníze schované v matraci se samy od sebe nezúročí. A i když je uložíte v bance, přinesou vám obvykle jen zanedbatelný úrok.

Místo toho je třeba své úspory investovat do něčeho, co může vaše jmění skutečně rozmnožit – například do akcií, státních dluhopisů nebo financování začínajících firem. Pokud to děláte správně, hodnota vašich úspor poroste, aniž byste museli vynakládat další práci.

Při investování je ale nutné postupovat rozumně: svěřujte své peníze jen lidem, kteří vědí, jak s nimi nakládat. Neměli byste například dát peníze dřevorubci jen proto, že vám tvrdí, že chce začít obchodovat s diamanty. Naopak svěřit své prostředky zkušenému investičnímu profesionálovi může dávat smysl – pravděpodobně zná trh lépe než vy.

Považujete se za znalého člověka? Možná dokonce za moudrého? Pokud ano, možná vás čeká překvapení. Skutečná moudrost spočívá v tom, že si uvědomíte, jak málo toho ve skutečnosti víte, a dokážete si to přiznat.

Starověký filozof Sókratés se považoval za moudrého právě proto, že prohlásil: „Vím, že nic nevím.“ Tuto filozofii bychom měli uplatňovat i při učení nových věcí: nesmíme sami sebe klamat představou, že jakmile se něco naučíme, najednou toho víme hodně. Naopak je dobré se na chvíli zastavit, rozhlédnout se kolem a uvědomit si, kolik oblastí nám stále uniká.

Je to prostý fakt: získávání nových znalostí zároveň osvětluje další oblasti naší nevědomosti – pokud jsme ochotni si jich všímat. Jakmile se například naučíte základní principy teorie relativity, nevyhnete se setkání s jejími složitějšími a propracovanějšími částmi. To vás přivede k poznání, že existuje ještě mnoho, čemu nerozumíte. V jistém smyslu se pak můžete cítit ještě nevědomější než dříve.

Většina lidí bohužel nedokáže plně pochopit, jak málo toho ví, zejména pokud jde o finance. Studie ukazují, že většina dospělých má potíže i s použitím základních finančních vzorců – například s výpočtem složeného úroku. Co je horší, často se s těmito minimálními znalostmi bezhlavě pouštějí do akce, aniž by se zastavili a zamysleli nad tím, v čem všem ještě tápou.

Někteří lidé se například naučili základy investování do rizikových subprime hypoték a mysleli si, že vědí dost na to, aby na nich zbohatli. V roce 2008 však mnozí z nich katastrofálně pohořeli, protože se nezastavili a nezjistili si víc o skutečné povaze svých investic. Neptali se na udržitelnost a rizikovost tohoto nástroje.

Pokud uděláte ten další krok a začnete finance opravdu studovat, můžete využít nevědomosti ostatních, kteří si tuto práci nedali. Můžete například odhalit investiční příležitosti dříve než ostatní nebo s nimi uzavírat pro vás výhodné obchody.