Nedokonalá odvaha

• Dozvíte se, jak najít odvahu udělat něco, co vás opravdu naplňuje a má smysl.
• Zjistíte, jaké jsou nejčastější bariéry, které nás brzdí a jak je překonat.
• Pochopíte, co znamená být opravdu autentický a jak na to.
• Budete se učit, jak vyrovnávat své sny s realitou a jak si stanovit reálné cíle.
• Získáte inspiraci a povzbuzení od lidí, kteří se rozhodli nenechat se omezovat a jít za svými sny i přes překážky.

Ženy na celém světě brzdí strach: strach zkoušet nové věci, strach z neúspěchu nebo možná i z úspěchu a z toho, co by to znamenalo pro ně a jejich rodinu. Bojí se, jak je budou lidé vnímat, a snaží se setřást vtíravé pochybnosti, že jsou malé a bezvýznamné – že na jejich hlase nezáleží.

Nuže, Jessica Honeggerová je živoucím důkazem toho, že byste se měli zbavit svých obav, vystoupit ze své komfortní zóny a žít smysluplný a účelný život.

Honeggerová kdysi uspořádala prodej šperků, aby financovala svůj cíl adoptovat rwandského sirotka a zároveň zajistit příjem pro chudé řemeslníky v Ugandě. Tehdy to ještě netušila, ale její domácí prodej šperků se během několika let rozrostl v podnik s obratem 17 milionů dolarů, který provozuje 4 000 vyslanců Noonday a který podporuje tisíce řemeslníků, z nichž mnozí jsou ženy, v zemích po celém světě.

Honeggerová neměla žádné obchodní znalosti, ale křesťanskou víru, odvahu a spoustu odhodlání, a tak vystoupila ze své komfortní zóny. Tím si splnila svůj sen o adopci, vybudovala sociálně odpovědný podnik a objevila smysl života.

Jessica Honeggerová nikdy neměla v úmyslu založit firmu Noonday, která se zabývá výrobou šperků a módy; všechno se stalo tak nějak náhodou. To, co původně zamýšlela, byla adopce dítěte.

Před lety na cestě do Afriky držela v náručí malé dítě, které osiřelo po smrti rodičů na AIDS. Od té chvíle v srdci věděla, že dalším krokem pro její rodinu bude nakonec adopce.

Bohužel mezinárodní adopce je drahá a právě v době, kdy se k adopci chystala, se zhroutil trh s bydlením. Protože se s manželem živili rekonstrukcí a dalším prodejem nemovitostí, zmizely i jejich příjmy. Honeggerová si potřebovala přivydělat, a to hned.

Vzpomněla si, že její přátelé v Ugandě bědovali nad tím, že dva neuvěřitelní místní umělci, Jalia a Daniel Matovovi, manželský tým, nemají možnost prodávat své řemeslné výrobky za cenu, kterou si jejich práce zaslouží.

Honeggerová se rozhodla. Uspořádá prodej výrobků manželů Matovových přátelům a rodině v Austinu. Nebyla si jistá, jestli to bude fungovat; vlastně se trochu bála, že se nikdo z jejích přátel na prodej nedostaví a co si o ní lidé pomyslí.

Ale vyšlo to. Její přátelé se dostavili. Zajímali se o její cestu k adopci a zaujalo je spojení módy a uměleckého vlivu, stylu a historie, zisku a účelu, které se projevovalo při prodeji těchto krásných ugandských předmětů. Po hodině Honeggerová prodala téměř vše.

Ten večer si uvědomila, že se jí něco povedlo. Její první prodej vedl k druhému a třetímu. Poslala manželům Matovovým e-mail s žádostí o další zásoby a zároveň jim poslala peníze zpět.

Honeggerová neměla žádné zkušenosti s podnikáním, ale měla spoustu odvahy – odvahy jít za tím, na čem jí záleželo. S pomocí přátel a trochy zdravého rozumu proměnila svůj zápal v mezinárodní firmu, která zaměstnává a podporuje mimo jiné tisíce žen ve Spojených státech a po celém světě. A to, co začalo jako sen o adopci, se později proměnilo ve skutečnost, protože následujícího roku Honeggerovi přivítali ve svém domově rwandského sirotka Jacka Honeggera.