Mysli na tělo

Jak vám potvrdí každý, kdo se někdy věnoval vytrvalostnímu běhu, nejde jen o to být v kondici. Jasně, dobře trénované tělo je zásadní, ale vaše mysl, přístup a psychická odolnost jsou stejně důležité. Když se blížíte ke konci závodu a tělo je na pokraji kolapsu, je to právě hlava, která vás protlačí cílovou čárou.

Dobře trénovaná mysl ale není užitečná jen při dlouhém běhu. Chcete‑li v životě uspět, měli byste se postarat o to, aby vaše mysl – nejdůležitější „sval“ ze všech – dostávala pravidelný trénink. Je čas vstoupit do mentální posilovny. Následující úryvky vám ukážou, jak na to.

Dozvíte se mimo jiné:

• který „sval“ je pro vás nejdůležitější bez ohledu na to, jaký sport děláte,
• proč by vaše cíle měly být SMART,
• a proč může být 90 procent lepší než 100.

Všichni známe staré dobré heslo značky Nike: „Prostě to udělej.“ Možná také víte, že i přes svou jednoduchost je tahle rada často těžko uskutečnitelná. Proč? V cestě nám stojí negativní myšlení.

Je až komické, jak mají naše myšlenky tendenci ovlivňovat nás přesně tím způsobem, kterému se chceme vyhnout. Když si při golfu opakujete, že hlavně nesmíte do vody, je dost pravděpodobné, že tam míček stejně skončí. Proč? Vaše pozornost byla tak upřená na vodu, že se na ni začalo „zaměřovat“ i vaše tělo.

Tomu se můžete vyhnout tak, že si věci zjednodušíte a budete se soustředit na to, co chcete, ne na všechno, čeho se bojíte, že by se mohlo stát.

Samotná síla myšlenky nás samozřejmě k úspěchu nedovede. Je to kombinace fyzického a mentálního tréninku, která nám umožňuje dosáhnout plného potenciálu. Jasně to ukázala jedna studie se třemi skupinami basketbalistů. První skupina házela hodinu trestné hody, druhá hodinu jen v duchu vizualizovala, jak trestné hody proměňuje, a třetí skupina půl hodiny házela a půl hodiny vizualizovala. Když pak došlo na skutečné trestné hody, třetí skupina ostatní výrazně předčila.

Zatímco většina z nás ví víceméně, jak trénovat tělo, jen málokdo opravdu ví, co dělat, když jde o trénink mysli. Stejně jako tělo má i naše mysl své silné a slabé stránky. Když je dokážeme pojmenovat, získáme jednak větší důvěru ve vlastní schopnosti, jednak jasnou představu o tom, kde se potřebujeme zlepšit.

Svoji cestu mentálním tréninkem můžete začít inspirací v japonském konceptu kaizen. Ten označuje neustálé každodenní učení a drobná zlepšení krok za krokem, bez zbytečného stresu z konečného výsledku. S takovým nastavením mysli zůstáváte otevření všemu, co vás může posílit a posunout dál.

Považujete se za vítěze, nebo za poraženého? Možná se teď jako vítěz necítíte – třeba proto, že jste se zatím v soutěžích příliš neprosadili, nebo máte pocit, že vaše dovednosti ještě nejsou na potřebné úrovni. Pokud ale chcete zvýšit své šance na úspěch, je čas tyto pochybnosti odložit.

Vidíte‑li sami sebe jako vítěze, je mnohem pravděpodobnější, že se jím skutečně stanete. Teorie sebekonzistence vysvětluje, že způsob, jakým o sobě přemýšlíme, je natolik silný, že ovlivňuje naše jednání. Lidé s negativním sebehodnocením proto jen těžko dosahují špičkových výkonů. Zjednodušeně: nemůžete vyhrát, pokud se vnitřně vnímáte jako poražený.

Co když si ale nemyslíte, že jste poražený, jen víte, že zatím nejste tam, kde byste chtěli být? Začněte podnikat konkrétní kroky směrem k cíli. Pomoci vám mohou cíle typu SMART, které vás udrží soustředěné na postupný pokrok. SMART cíle jsou specifické, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené.

Pokud například plánujete na konci roku uběhnout maraton, váš SMART cíl může vypadat takto: v prvním týdnu uběhnout dva kilometry dvakrát týdně, v dalším týdnu tři kilometry třikrát týdně a v podobném rytmu postupně přidávat, až se dostanete na zhruba 21 kilometrů týdně, tedy polovinu maratonské vzdálenosti.

Naopak, kdybyste si stanovili cíl „co nejrychleji uběhnout půlmaraton“, váš trénink by se pravděpodobně zhroutil. Proč? Cíl je nerealistický a tím pádem demotivující. A pokud by vaším cílem bylo jen „zkusit si každý den trochu zaběhat“, měli byste štěstí, kdybyste se na konci roku k maratonu vůbec přiblížili. Proč? Cíl je příliš vágní a nezaručuje systematický pokrok.

Při stanovování a plnění SMART cílů se snažte udržet odhodlání, závazek a disciplínu. Je až příliš snadné sklouznout zpět k negativnímu sebehodnocení a na své cíle rezignovat.

Nikdo se nestane vítězem bez několika neúspěchů po cestě. Selhání je naprosto přirozené, přesto se ho mnoho sportovců chorobně obává. Místo aby se ze svých chyb poučili, raději hrají na jistotu. Za tím stojí falešná představa, že musíme být dokonalí.

Perfekcionismus se může tvářit jako něco pozitivního, ve skutečnosti je ale často překážkou. Začínající basketbalista by si neměl dávat za cíl stoprocentní úspěšnost trestných hodů. Jakákoli drobná chyba by pak znamenala pocit selhání. Není důvod se do takové situace dostávat.

Cíl by měl směřovat ke stabilnímu zlepšování. Takové nastavení vám umožní vnímat neúspěch tak, jaký skutečně je: jako zpětnou vazbu, tedy informaci, která vám pomůže dál růst a učit se.