Jezte, abyste žili

Atkins, South Beach, paleo – zní vám tyto názvy povědomě? Pokud ano, pravděpodobně patříte k mnoha lidem, kteří už někdy zkusili zhubnout pomocí nějaké diety. Více než kdy dřív se snažíme udržet si optimální tělesnou hmotnost ve světě, kde je jídlo snadno a široce dostupné. Není proto divu, že jsme neustále bombardováni nesčetnými programy na kontrolu hmotnosti, které slibují rychlé hubnutí a okamžité zlepšení zdraví.

Ačkoli se kniha „Jezte, abyste žili“ může na první pohled jevit jako další dieta v nekonečné řadě dietních titulů, rodinný lékař a výzkumník v oblasti výživy Joel Fuhrman ve skutečnosti vytvořil průvodce, jehož cílem je zásadně přehodnotit způsob, jakým se stravujeme. Čtenářům představuje výhody rostlinné, vysoce výživné stravy, která je koncipována jako celoživotní stravovací režim vedoucí k vynikajícímu zdraví a delšímu životu – odtud název knihy „Jezte, abyste žili“.

V následujících kapitolách se dozvíte, jaké problémy jsou spojeny s typickou moderní stravou, ilustrované na americkém příkladu. Zjistíte také, jak podle současné nutriční vědy a řady aktuálních případových studií vypadá jídelníček, který poskytuje optimální výživu. Nakonec budete seznámeni s praktickým stravovacím plánem, který obsahuje konkrétní doporučení i recepty.

Přestože mají Američané k dispozici širokou škálu zdravých a výživných potravin, ve velké míře dávají přednost nezdravým jídlům a fast foodu, jako jsou pizza, hamburgery a hranolky. Typická americká strava se ve skutečnosti z velké části skládá z průmyslově zpracovaných a vysoce kalorických potravin, jako jsou rafinované sacharidy (například těstoviny, chléb a bagely), tuky (oleje) a živočišné bílkoviny (maso a mléčné výrobky).

Výzkumy ukazují, že průměrný Američan získává 62 procent svých kalorií z průmyslově zpracovaných sacharidů a extrahovaných olejů, 25,5 procenta z mléčných a dalších živočišných produktů bez vlákniny a jen 5 procent z ovoce a zeleniny, nepočítáme‑li brambory.

Představme si například, že lidský žaludek pojme přibližně jeden litr jídla. Protože potraviny jako hranolky, sýr a maso jsou velmi kaloricky hutné, obsahuje žaludek naplněný některou z nich zhruba 3 000 kalorií. Naproti tomu žaludek plný mnohem zdravějších potravin, jako jsou listová zelenina, fazole nebo ovoce, by obsahoval jen asi 200 až 500 kalorií.

Možná namítnete: nejsou kalorie užitečné? Neposkytují nám energii, kterou potřebujeme k životu? Je pravda, že tyto vysoce kalorické potraviny tělu energii dodávají, zároveň však téměř neobsahují živiny nezbytné pro optimální zdraví.

Všechny potraviny obsahují kalorie i živiny. Kalorie pocházejí ze sacharidů, bílkovin a tuků; živiny z vitamínů, minerálů a vody. Ačkoli živiny samy o sobě téměř žádné kalorie nemají, jsou nezbytné pro správný růst a vývoj lidského organismu. To, že potravina obsahuje hodně kalorií – což je typické pro moderní americkou stravu – ještě vůbec neznamená, že tělu zároveň dodává i dostatek živin.

Například jedna polévková lžíce olivového oleje obsahuje přibližně 120 kalorií. To představuje více než 5 procent běžného denního energetického příjmu, přesto téměř neposkytuje žádné vitaminy ani minerály.

Vzhledem k tomu, že většina Američanů trpí nadváhou či obezitou, je překvapivé, že velká část populace stále upřednostňuje stravu bohatou na kalorie a chudou na živiny. Co za tím stojí? Stručně řečeno: rozšířené společenské mýty, které vedou mnoho lidí k přesvědčení, že si ve skutečnosti vybírají zdravá jídla.

Amerika si totiž z poznatků o stravě v jiných zemích často vyvozuje velmi jednostranné a zjednodušené závěry. Mnoho Američanů například vyrůstalo v přesvědčení o „zázračné“ středomořské dietě. Podle tohoto mýtu spočívalo proslulé dobré zdraví obyvatel Kréty v jejich vysoké konzumaci olivového oleje, těstovin a bílého chleba.

To je však jen část pravdy. Krétská strava zahrnovala také velké množství zeleniny, ovoce, fazolí a ryb. Kromě toho se Kréťané denně věnovali náročné fyzické práci. Jinými slovy, byli zdraví navzdory kaloricky bohaté stravě založené na těstovinách, chlebu a olivovém oleji, nikoli díky ní.

Od 50. let 20. století se navíc situace dramaticky změnila. Dnešní Kréťané jedí mnohem více masa, ryb a sýra a jsou výrazně méně fyzicky aktivní než dříve. Výsledek? Kréťané jsou dnes stejně obézní jako Američané.

Podobné mýty jsou v americké společnosti velmi rozšířené. Většina Američanů například stále věří, že živočišné bílkoviny obsažené v mase a mléčných výrobcích jsou pro zdraví jednoznačně prospěšné, protože údajně pomáhají lidem rychleji růst do výšky. Řada studií na zvířatech však ukázala, že s delší délkou života souvisí spíše pomalejší, nikoli rychlejší růst.

A co víc, současný výzkum jednoznačně dokládá, že rychlejší vývoj a dřívější nástup puberty zvyšují pravděpodobnost vzniku mnoha různých typů rakoviny v dospělosti.