Jez, hýbej se, spi

Kolik diet jste za svůj život vyzkoušeli? Většina z nás se pravděpodobně pokusila alespoň jednou dodržovat nějaký přísný stravovací plán. A kolik z nás z toho mělo dlouhodobý prospěch? Nejspíš jen velmi málo. Mnozí to vzdali v půlce, jiní se hned po skončení zvoleného programu vrátili ke svým starým, nezdravým návykům.

Co bychom tedy měli dělat místo toho? Tato kniha, vycházející z poznatků Toma Ratha, který se dlouhodobě potýká se závažným onemocněním a přesto vede mimořádně zdravý a úspěšný život, ukazuje, že zdravý životní styl je dlouhodobě dosažitelný pro každého. Stačí se soustředit na tři oblasti: kvalitní stravu, přirozený pohyb a – zásadně – dobrý spánek.

V tomto shrnutí zjistíte, proč je u jídla důležitější kvalita než množství, proč je chození do posilovny k ničemu, pokud celý den prosedíte na židli, a proč vás cukr pravděpodobně už teď pomalu zabíjí.

Mnoho lidí začne o své zdraví pečovat teprve ve chvíli, kdy od lékaře uslyší osudová slova typu: „Nejste v kondici“ nebo „Měl byste na sobě začít pracovat, pokud se chcete dožít důchodu.“ Chcete-li se takové nepříjemné konverzaci vyhnout, vezměte si jednoduché rady z této knihy k srdci dřív, než k ní vůbec dojde.

Žít zdravě není snadné. Může být těžké odmítnout plechovku limonády nebo větší porci hranolků, ale odolávání těmto pokušením vám přinese velké výhody. Čím dříve začnete se svým tělem zacházet lépe, tím větší šanci máte na dlouhý a zdravý život.

Výzkum vědců z Göteborské univerzity ukázal, že 90 procent populace by se mohlo dožít 90 let a více, pokud by učinilo několik zásadních rozhodnutí týkajících se životního stylu. Správnou volbou jídel – počínaje zdravou snídaní – můžete zvýšit svou energetickou hladinu, podpořit výkon v práci a zlepšit kvalitu spánku.

Je pravda, že zdraví je částečně dáno geny, ale zdravé návyky má smysl budovat bez ohledu na vaši genetickou výbavu. Své DNA změnit nemůžete, svůj životní styl ano. A právě životní styl zpětně ovlivňuje i to, jak se vaše geny „projevují“.

Tom Rath je extrémním příkladem tohoto jevu. V šestnácti letech mu diagnostikovali vzácnou dědičnou poruchu zvanou von Hippel-Lindau (VHL), která vyřazuje gen zodpovědný za potlačování nádorů a vede k růstu zhoubných nádorů po celém těle. Místo aby se vzdal, zaměřil se na to, co ovlivnit může: stravu, pohyb a spánek. Naučil se, jak snížit pravděpodobnost šíření rakoviny, a podařilo se mu žít dlouhý a relativně zdravý život.

I pokud máte například genetickou predispozici k obezitě, pravidelný pohyb může toto riziko snížit až o 40 procent.

Dodržovat zdravý jídelníček je složitější, než se na první pohled zdá. Nutriční údaje na obalech potravin vám sice něco napoví, samy o sobě ale nestačí. Chcete-li být opravdu zdraví, musíte o jídle přemýšlet hlouběji.

Před každým soustem si položte jednoduchou otázku: přináší mi tohle jídlo výživový přínos, nebo spíš škodu?

Lidé často drží diety s cílem dosáhnout konkrétního výsledku – například zhubnout deset kilogramů tím, že se na dva měsíce vzdají sacharidů. Taková dieta je ale krátkodobá strategie a sama o sobě nestačí k udržení zdravého životního stylu.

Dlouhodobě zdravé stravování znamená zvažovat, zda má dané jídlo na vaše tělo převážně pozitivní, nebo negativní vliv – a brát přitom v úvahu všechny jeho složky. Zdravý salát se může snadno změnit v nutriční propadák, pokud do něj přidáte smažené kuře a slaninu. Rath si například uvědomil, že jeho oblíbený losos s BBQ omáčkou je kvůli vysokému obsahu cukru v omáčce spíš „mínus“ než „plus“. Naučil se proto vychutnávat samotného lososa bez omáčky – a udělal z jídla skutečný přínos pro své zdraví.

Důležitější než množství je kvalita toho, co jíte. Nespoléhejte jen na počítání kalorií – jídlo má mnohem víc parametrů než jen energetickou hodnotu. Obecně se snažte vybírat potraviny, u nichž připadá alespoň jeden gram bílkovin na každý gram sacharidů.

To ale neznamená, že můžete celý den jíst slaninu a klobásy. Průmyslově zpracované maso by mělo být na úplném konci vašeho seznamu zdrojů bílkovin. Některým potravinám je lepší vyhýbat se úplně – například bramborovým chipsům, které mohou obsahovat přes 20 gramů sacharidů na každý gram bílkovin.