Jak se přestat bát

Obavy škodí vašemu zdraví i štěstí. A co hůř – většinou stejně nic nevyřeší. Zrovna lákavý balíček to není, že? Jenže někdy je prostě nemožné se ovládnout. Ležíte v noci vzhůru, v hlavě vám to jede na plné obrátky, srdce buší. Ráno je všechno přesně tak, jak jste to nechali – jen kruhy pod očima jsou zase o něco výraznější.

To všechno souvisí s naší evoluční výbavou. Přežití našich předků záviselo na neustálé bdělosti. Obavy byly docela užitečné, když byla slušná šance, že za nejbližším keřem číhá šavlozubý tygr. Bohužel, lidský mozek není příliš dobrý v rozlišování mezi dravcem a firemním jednáním – a právě proto je dnes stres tak rozšířený.

Naštěstí existuje způsob, jak se z tohoto začarovaného kruhu vymanit. V knize Jak se přestat bát nabízí kouč Paul McGee jednoduchou, logickou a účinnou cestu k životu s méně stresem. Kniha je vystavěna kolem série malých kroků s velkým dopadem a slouží jako praktický průvodce, jak zapojit svůj racionální mozek a nechat obavy za sebou.

V následujících kapitolách se dozvíte, jak spolu souvisejí obavy, stres a úzkost; jaké jsou rozdíly mezi vaším racionálním, emočním a primitivním mozkem; a jak své obavy třídit a začít s nimi skutečně něco dělat.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč v noci nemůžete usnout a v hlavě si znovu a znovu přehráváte nadcházející prezentaci? Obavy se mohou velmi rychle vymknout kontrole. Klíčem k jejich zvládnutí je pamatovat si jednoduché motto: „Zastav se, než se roztočí spirála.“

Obavy jsou součástí cyklu, v němž dalšími zastávkami jsou úzkost a stres. Přesněji řečeno, jde o způsob myšlení, který vede k úzkosti, ta spouští tělesný pud sebezáchovy – sérii fyzických reakcí, které označujeme jako stres. Patří mezi ně bušení srdce, rozšířené zornice nebo stažený hrudník.

Obavy, úzkost a stres vytvářejí zpětnovazební smyčku. Obavy jsou zároveň příčinou i důsledkem úzkosti a stresu a cyklus se může rozběhnout v kterékoli fázi. Stres může vést k úzkosti a obavám, úzkost zase k obavám a stresu.

Podívejme se, jak to vypadá v praxi, na jedné autorově zkušenosti. Během dovolené v severozápadní Anglii slyšel se svou manželkou za živým plotem zuřivě štěkat psa. V obavě z bezprostředního útoku se u nich spustila reakce „útěk, nebo boj“. Jinými slovy – štěkání vyvolalo stres, zatímco strach z možného útoku byl projevem úzkosti. Úzkostné přemýšlení o tom, kudy nejrychleji utéct, pak vedlo k dalším obavám.

Nakonec se ukázalo, že autor si jen domýšlel, že se pes volně potuluje bez majitele a vodítka – cítil se ohrožen neurčitými, nejasnými hrozbami.

Jakmile se do tohoto cyklu dostanete, začne to mít dopad na kvalitu vašeho života. Objeví se řada fyzických příznaků. Stres oslabuje imunitní systém, takže jste náchylnější k nemocem, a zároveň snižuje sexuální touhu. Na psychické úrovni vám tento cyklus zabírá cennou „kapacitu v hlavě“, kterou potřebujete pro rozumné rozhodování. Řečeno bez obalu: stres z vás dělá méně bystré – místo abyste jednali racionálně, jen neustále reagujete na zdánlivě hrozivý svět.

A co je nejdůležitější – když jste uvězněni v takové zpětnovazební smyčce, ztrácíte schopnost prostě si užít přítomný okamžik. Neustálé zabývání se nejhoršími scénáři podkopává vaši motivaci i kreativitu.

Teď, když víme, jak spolu obavy, úzkost a stres souvisejí, podíváme se na to, odkud se vaše obavy vlastně berou.

Co vás nejvíc trápí? Hodnocení výkonu v práci? Nebo to, jak zaplatíte tento měsíc nájem? Obavy mají mnoho podob, ale jejich kořeny bývají překvapivě jednoduché.

Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé tolik bojí, je minulost. Mnoho lidí trpících úzkostí bylo v dětství doslova „vycvičeno“ k tomu, aby se báli. Nekonečné připomínky rodičů, že se v zimě musíte pořádně obléknout, jinak „umrznete“, mohou zanechat trvalou stopu. Existují dokonce důkazy, že úzkostné matky mohou přenášet zvýšenou míru stresu na své děti už během těhotenství.

Dalším častým zdrojem obav jsou bolestné zážitky. Ať už šlo o autonehodu nebo o vztah, v němž docházelo ke zneužívání, to, co jste prožili v minulosti, ovlivňuje, jak se vyrovnáváte se světem dnes. Minulé zkušenosti se často projevují jako přecitlivělost na možné nebezpečí.

Autorka této kapitoly například popisuje svou dceru, kterou ve třech letech pokousal pes. Od té doby jsou pro ni psi stálým zdrojem úzkosti. Proto je jedním z prvních kroků k překonání obav uvědomit si, jak současné události spouštějí vzpomínky na minulost.

Dalším silným zdrojem obav je strach z neznámého. Život je nepředvídatelný. Práce, kariéra i vztahy podléhají rozmarům štěstěny. Proto na nás stabilita, bezpečí a známé prostředí působí tak uklidňujícím dojmem. A proto jsou otázky jako „Jak zaplatím nájem?“ nebo „Budu někdy úspěšný?“ tak mučivé.

Neznámé znepokojuje právě proto, že je mimo naši osobní kontrolu. Je frustrující mít pocit, že svůj osud nemáte ve vlastních rukou nebo že jste odkázáni na druhé. Dobře to znají například piloti Formule 1. Nejnáročnější částí závodu je pro ně zastávka v boxech – je to jediný okamžik, kdy nemají situaci plně pod kontrolou. Výsledek závodu najednou závisí na tom, jestli ostatní odvedou svou práci bezchybně.

Nemusíte ale závodit ve Formuli 1, abyste měli pocit, že je život jeden velký, stresující závod. Nejistota je obava spojená s jakoukoli situací, v níž se právě nacházíte.

Dobrá zpráva je, že existuje cesta ven. Jakmile se lépe poznáte a začnete se sami sebe ptát, proč se vlastně bojíte, máte mnohem větší šanci nahlédnout své obavy v širších souvislostech. A to je skvělý základ pro to, abyste s nimi dokázali zacházet racionálně.

V následujících kapitolách se proto podíváme hlouběji do psychologie obav, abychom vám s tím pomohli.