Jak pracují zakladatelé

• Zjistíte, že skuteční zakladatelé nevypadají jako v televizních dramatech – poznáte jejich skutečné příběhy z první ruky.
• Objevíte, jak se dá být novátorem a zároveň si u toho užívat; podnikání je sice těžké, ale často bývá neuvěřitelně zábavné.
• Uvidíte, jak se zakladatelé vyrovnávají s krizemi a řeší problémy – ať už to jsou technické potíže nebo vztahy.
• Zjistíte, jaké jsou klíčové vlastnosti úspěšných zakladatelů – a jak si je můžete osvojit i vy.
• Příběhy zakladatelů vám přinesou inspiraci a nové nápady –ať už chcete podnikat nebo jen hledáte cesty, jak být lepší v práci a životě.

Při rozhovorech se zakladateli mnoha startupů našel autor několik zajímavých společných rysů. Mezi nejzřetelnější patří skutečnost, že mnoho velkých startupů skončilo u myšlenky nebo produktu, který se velmi lišil od toho, s nímž začínaly.

Vezměme si například společnost Paypal. Společnost Paypal znáte jako jeden z nejoblíbenějších způsobů, jak převádět peníze a provádět platby online, ale spoluzakladatel Max Levchin si rozhodně nekladl za cíl pomáhat lidem v této oblasti.

Na konci 90. let Levchin pracoval na softwaru pro první kapesní počítače, jako byl Palm Pilot. Vše začalo tím, že vytvořil emulátor, který generoval jednorázová bezpečnostní hesla, k čemuž si předtím lidé museli kupovat objemná a drahá zařízení, nebo dokonce několik zařízení pro různá hesla a systémy. Levchinův emulační software učinil všechna tato zařízení zastaralá a vložil tuto technologii přímo do Palm Pilotu.

Trh s touto službou však na přelomu tisíciletí nebyl velký, a tak Levchina napadlo: "Jaký druh informací lidé potřebují mít na svých zařízeních zabezpečený?" Odpovědí byly informace o kreditních kartách, což následně vedlo k softwaru, který umožňoval bezpečně převést peníze z jednoho Palm Pilotu do druhého.

Brzy Levchin a jeho spoluzakladatel Peter Thiel získávali kolem 300 uživatelů denně. Maximální počet klientů byl však limitován počtem přístrojů Palm Pilot, který se tehdy pohyboval kolem 12 000 kusů. Mnohem populárnější byla ukázka online převodu peněz na jejich webových stránkách. Toto demo přilákalo asi 1,5 milionu uživatelů, takže bylo jasné, kam je třeba zaměřit pozornost společnosti PayPal – na převody peněz na webu. Po tomto posunu brzy získávali 20 000 uživatelů denně, což nakonec vedlo k tomu, že společnost Ebay v roce 2002 koupila PayPal za 1,5 miliardy dolarů.

Blogger.com je dalším příkladem úspěchu, který přišel odjinud, než se původně očekávalo. Evan Williams se svými spoluzakladateli založili v roce 1999 společnost Pyra Labs, aby vytvořili software pro snadné řízení projektů.

Tento nástroj však také umožňoval, aby se každý člověk z jakéhokoli počítače mohl velmi snadno přihlásit, psát a okamžitě zveřejnit svou práci tak, aby ji všichni ostatní viděli. S řízením projektů to v tuto chvíli už nemělo nic společného a Williams díky tomu také málem zkrachoval. Ale díky jeho odhodlání a štědrým fanouškům, kteří si software okamžitě zamilovali, skončil Blogger.com nakonec úspěchem, získal milion uživatelů, začal generovat příjmy, a v roce 2003 jej koupila společnost Google.

Další společnou vlastností mnoha začínajících startupů je, že jejich nápady nejsou vždy tak dobře přijímány. Alespoň ne zpočátku. Inovativní nápady mohou lidem připadat matoucí nebo příliš složité na pochopení, což je problematické, pokud váš nápad potřebuje k rozvoji finanční prostředky.

To byl i problém Steva Perlmana a jeho nápadu na WebTV. V roce 1995 už byl Perlman v Silicon Valley uznávanou osobností, protože pomáhal společnosti Apple vyvinout první Mac s barevným displejem. Přesto měl Perlman potíže s prosazením své myšlenky na interaktivní televizi, která by zahrnovala více než jen přepínání kanálů.

Televizory v té době neměly ani programové průvodce a Perlman zjišťoval, že je tu dvojí problém. Televizory neměly interaktivní obsah, protože pro něj neexistoval hardware, a neexistoval pro něj hardware, protože neexistoval interaktivní obsah.

Mnoho lidí, které Perlman oslovil, nevěřilo, že by zákazníci chtěli se svým televizorem dělat něco jiného než jen přepínat kanály. Dokázal, že se mýlili a poté, co společnost Microsoft koupila WebTV, se z ní stala MSNTV. Během prvních osmi let na trhu tento produkt vygeneroval tržby ve výši 1,3 miliardy dolarů.

Zatímco interaktivní televize, kterou můžete pozastavit, přetáčet a nahrávat, se dnes nemusí jevit jako standard, webová elektronická pošta, ke které získáte přistup z libovolného prohlížeče, se zdá být naprostou samozřejmostí. Ale nebylo tomu tak vždy. V roce 1996 měla většina lidí přístup ke svému e-mailu pouze z práce, kde vám navíc interní sítě a firewally bránily v přístupu kamkoli jinam. Ve skutečnosti se před založením služby Hotmail ve stejném roce mnoho lidí domnívalo, že e-mailové účty budou vždy něco, co vám může poskytnout pouze váš zaměstnavatel.

Sabeer Bhatia (tvůrce Hotmailu) však věděl, že lidí, kteří by chtěli kontrolovat email z domova, bude přibývat. Přesto mnoho investorů Bhatiův a Smithův podnikatelský záměr odmítlo, až se nakonec našel jeden, který jim byl ochoten dát právě tolik peněz, aby dokázali, že skutečně mohou vytvořit webovou e-mailovou službu.

Netrvalo dlouho a ukázalo se, že nápad má smysl. Částečně díky šíření od úst k ústům a také díky chytrému nápadu umístit na konec každého e-mailu odkaz na web Hotmailu. Hotmail tak získával každý den kolem 5 000 nových uživatelů. Na konci prvního roku se Hotmail pyšnil 7 miliony předplatitelů a nedlouho poté jej za 400 milionů dolarů koupila společnost Microsoft.