Génius v nás

Tina Seelig je americká autorka, podnikatelka a vysokoškolská profesorka. Její knihy se zaměřují na podnikání, kreativitu a inovace. Narodila se v Buffalu v New Yorku a vystudovala Stanfordovu univerzitu, kde získala titul Ph.D. v oboru strojírenství.

V současnosti působí jako výkonná ředitelka Stanford Technology Ventures Programu a profesorka managementu technologií na Stanfordově univerzitě.

Je autorkou několika knih, včetně bestselleru Génius v nás, který se zaměřuje na rozvoj kreativity a inovace.

Je také členkou několika správních rad a poradních výborů v oblasti podnikání a technologií.

Úvod

Vincent Van Gogh, Leonardo da Vinci, David Hockney: všichni tři se museli narodit s vrozenou tvůrčí genialitou - vzácným darem, který je odlišuje od nás ostatních. Je to tak?

Není tomu tak. V následujících kapitolách se dozvíte, že kreativita není něco, co někteří z nás mají a jiní ne. Kreativní můžeme být všichni, jen musíme vědět jak.

Kreativita je návyk, který se naučíte

Kreativita – buď ji máte, nebo nemáte? Ačkoli máme tendenci vnímat umělce, inovátory a podnikatele jako jinou sortu, kreativita není něco, s čím se rodíte. Pokud se nepovažujete za kreativní, možná ve vás tvůrčí duch prostě nebyl rozvíjen.

Naštěstí nikdy není pozdě. Zavedením některých nových myšlenkových návyků můžete rozvíjet kreativitu, o které jste nikdy nevěděli, že ji máte.

Prvním z nich je spojování zdánlivě nesouvisejících nápadů a vytváření překvapivých výsledků. Řekněme, že zkombinujete budík a kartičky se slovíčky. Výsledkem může být budík, který se vypne, když odpovíte na sadu otázek. Může to znít jako docela zbytečný vynález, ale právě takový výrobek by mohl být řešením pro lidi, kteří se chtějí naučit nový jazyk, ale těžko se k tomu motivují.

Svou kreativitu můžete nastartovat také tím, že problém přeformulujete. Protože se na věci často díváme z omezené perspektivy, máme tendenci řešit problémy na základě toho, co již známe, nebo co si obvykle myslíme. Aktivním vykročením mimo tyto hranice budete schopni dosáhnout skutečně inovativních řešení.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vytrhnout něco z obvyklého kontextu. Například o umělé noze můžete uvažovat jako o funkčním výrobku, nástroji na pomoc postiženým. Ale co kdybyste ji vytrhli z lékařského kontextu a místo toho ji přenesli do kontextu módy?

Velmi úspěšná společnost Bespoke to udělala a vytvořila umělé končetiny, které byly nejen zdravotnickou pomůckou, ale také módním doplňkem. Přepracováním umělých končetin objevili možnost vyrábět je tak, aby byly estetické a aby se jejich nositelé cítili pohodlněji.

Často se setkáváme s problémy, které mají jednoduché řešení, nebo na něj snadno přijdeme. Znamená to, že bychom u toho měli jednoduše skončit? Ne tak docela.

Nezůstávejte u prvních nápadů

Někdy se setkáváme s problémy, jejichž řešení se zdá být zřejmé. Ale to, že je to váš první nápad, neznamená, že je nejlepší – ve skutečnosti je to právě naopak. Nejinovativnější nápady se často objevují na konci dlouhého tvůrčího procesu, který zahrnuje četné pokusy a neustálé zpochybňování, i když se zdá, že věci fungují dobře.

Skutečnost je taková, že snadná řešení jsou pro kreativitu velkou překážkou a většinou si ani neuvědomujeme, kdy jsme se dostali do jejich pasti. Autorka často dává svým studentům designu za úkol seřadit se podle data narození, aniž by spolu mluvili. Obvykle studenti k řešení úkolu se středním úspěchem používají signály rukou a řeč těla. Málokdy se však někdo nad řešením zamyslí a jednoduše vyndá kus papíru, aby mohl každý napsat své datum narození; písemná komunikace není pravidly hry zakázána a byla by mnohem rychlejší.

Jak tedy zajistit, abyste neustále generovali a rozvíjeli své nápady? Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je brainstorming. Všichni asi víme, co brainstorming obnáší, ale děláme ho opravdu efektivně? Skvělá strategie brainstormingu má několik zásadních aspektů. 

Za první, musí být zajištěn správný prostor. Vyhledejte velkou místnost, kde můžete každý povrch využít jako místo pro mapování nápadů. Stěny pokryjte papírem a na oknech použijte samolepicí bločky.

Dále je třeba pozvat správné lidi. Ideální je maximálně osm lidí a účastnit by se neměli jen ti, kteří jsou na vrcholu "potravinového řetězce". Místo toho pozvěte všechny zúčastněné strany, abyste podchytili celé spektrum nápadů.

Řekněme, že jste vytvořili novou aplikaci – nezvěte jen programátory a designéry, ale přivítejte také příspěvky zákazníků a marketingového týmu.

Inspirace neustálým pozorováním

Někdy je dobré být nováčkem, protože váš nezkušený pohled vám může pomoci prolomit status quo. Obecně však platí, že čím více znalostí o svém oboru máte, tím více výchozích bodů pro kreativní řešení problémů budete mít.

Pamatujte, že každá malá informace se počítá, proto nikdy nepřestávejte pozorovat. Někdy vás mohou i ty nejbanálnější součásti vašeho okolí inspirovat k fantastickým nápadům.

David Friedberg, zakladatel společnosti Climate Corporation, přišel s nápadem na pojištění podniků, které jsou ohroženy počasím. Bylo to poté, co si všiml, že půjčovna kol, kterou míjel cestou do práce, je v deštivých dnech vždy zavřená. Všimli byste si takového detailu? Pokud ne, je na čase zlepšit své pozorovací schopnosti.

Vnímavé pozorování je něco, co si můžeme natrénovat. Autorčin syn často dostával od svého dědečka překvapivé hádanky o detailech svého okolí – barva stěn, počet židlí v místnosti nebo přesná poloha některých předmětů. Brzy byl schopen velmi rychle prohledat místnost podle jejích vlastností.

Své pozorovací schopnosti můžete probudit také tím, že se vnoříte do úplně jiného prostředí. Vybočte ze své každodenní rutiny a snažte se vidět více. Zkuste si vybrat novou, o něco delší, trasu do práce. Nebo si zajděte na oběd jinam, než na své oblíbené místo. Možná vás to vytrhne z režimu autopilota a otevře vám to oči pro nové nápady.

Neúspěch jako další krok k řešení

Samozřejmě, že nikdo z nás nemá rád neúspěch. Ale neučíme se nejvíce z našich největších chyb? Mohou nás dokonce inspirovat k radikální změně v našem životě. Neúspěch je nevyhnutelný, tak proč ztrácet čas tím, že se jím budete zabývat? Místo toho se začněte těšit na to, že to zkusíte znovu. A znovu. A znovu.

Berte to jako vědecký experiment. Abyste mohli ověřit, zda je vaše hypotéza pravdivá, musíte ji vyzkoušet. Pokud výsledky prokáží, že se mýlíte, budete muset svou teorii přeformulovat a zkusit to ještě jednou. Thomas Edison vyzkoušel tisíce různých materiálů pro žhavicí vlákno ve své žárovce, dokud nenašel ten správný, který brzy rozzářil svět.

Tvořivost funguje podobně – vaše neúspěchy vás vždy dovedou k lepší alternativě. Nepodceňujte proto hodnotu výsledků svého prvního experimentu. 

Věděli jste, že Instagram začínal jako aplikace na sdílení polohy? Nebyl to žádný hit, ale několik uživatelů si oblíbilo jednu experimentální funkci, která umožňovala sdílet fotografie. Tato zpětná vazba nakonec vedla k vytvoření nejpopulárnější aplikace pro sdílení fotografií na světě. Zvažte tedy i ty nejméně nadějné nápady - mohou být „heurékou!" vašeho příštího experimentu.

Pokud chcete experimentovat, potřebujete prostředí, ve kterém se budete cítit dobře. Brandingová firma 1185 Design umožňuje pracovat na jednom projektu několika designérům současně, ale nezávisle na sobě. To znamená, že se zde experimentuje najednou. Jak se jim to tedy daří?

Od rané fáze každého projektu se tým pravidelně schází, aby porovnával a diskutoval o výsledcích. Tímto způsobem se sdílí nespočet nápadů, které jsou rovnocenně zvažovány, a to v prostoru, kde je oceňován přínos každého jednotlivce.

Věřte, že najdete řešení

Kreativita může být dlouhá a těžká cesta s mnoha nezdary. Pokud v ní chcete vytrvat, budete potřebovat správný přístup, který vás bude pohánět. Ale jaký je ten správný? To je jednoduché – pokud věříte, že dosáhnete úspěchu, určitě ho dosáhnete.

Podívejme se na případ neurochirurga Johna Adlera. V polovině 80. let se objevila radioterapie, která se používala k léčbě nádorů, ale pouze mozkových. Adler byl přesvědčen, že by tato terapie mohla být užitečná i v jiných částech těla, a rozhodl se to uskutečnit.

Navzdory neustálým neúspěchům a skepsi širší lékařské komunity vytrval, dokud nedospěl k řešení. Nakonec se zasloužil o vývoj systému robotické radiační chirurgie, který se stal důležitou zbraní v boji proti několika formám rakoviny.

Je dobré se rozhodnout, že se na své tvůrčí cestě nevzdáte, ale je těžké tomuto slibu zůstat věrný. Jedním ze způsobů, jak si můžete udržet správný postoj, je zakotvit víru v sebe sama ve svém vlastním jazyce.

Například pouhé pojmenování vašeho úsilí jako „tvůrčí" může mít velký význam. Randi Zuckerbergová, vedoucí spotřebitelského marketingu ve společnosti Facebook, se rozhodla přejmenovat oddělení na „kreativní marketing". Už za několik dní začal tým jednat kreativněji. Zaměstnanci snadno překonali své předchozí výkony, a to jen proto, že si před změnou názvu neuvědomovali, že kreativita je součástí jejich práce.

Kreativní marketingové oddělení společnosti Facebook zaznamenalo také změnu ve svém pracovním stylu a prostoru. Není to žádné překvapení, vezmeme-li v úvahu, jak velký vliv má pracovní prostředí na vaši kreativitu.

Zásadní vliv prostředí na práci

Nebylo by skvělé mít u pracovního stolu tolik skvělých nápadů jako ve sprše? Přestože si na své pracovní místo nemůžete přinést horkou vodu s párou, existují způsoby, jak zajistit, aby vaše prostředí bylo podnětné a inspirativní.

Nejprve si uvědomte, že to, jak se cítíme, myslíme a jednáme, je zásadně ovlivněno prostorem, ve kterém se nacházíme. Cítíme se a přemýšlíme jinak, ať už se nacházíme v koncertním sále, u lékaře, v přednáškovém sále nebo na letišti.

Firmy využívají těchto poznatků k tomu, aby utvářely pracovní prostory svých zaměstnanců způsobem, který podporuje kreativitu a nekonvenční myšlení. Mnoho pokrokově smýšlejících kanceláří dokonce využívá stolní fotbal a kulečníkové stoly k vytvoření hravé atmosféry, která následně generuje hravé nápady.

Pracovní prostory, které podněcují interakci a spolupráci mezi zaměstnanci, podporují kreativní řešení problémů. Autorka si to ověřila v experimentu, v němž měly týmy za úkol vyřešit tři skládačky, k nimž měl každý z nich čtvrtinu potřebných dílků.

V jedné místnosti měl každý tým k dispozici stůl, ale žádné židle. Ve druhé byly židle pro všechny, ale žádné stoly. Týmy se stoly spolupracovaly méně a nedokázaly si efektivně vyměňovat dílky. Naopak týmy, které měly pouze židle, se rychle spojily a vyřešily všechny hádanky společně v mnohem kratším čase.

Co by se dalo změnit na vašem pracovišti?

I přesunutí nábytku tak, aby podporoval jakoukoli činnost nebo týmovou práci, může znamenat velký rozdíl. Takový jednoduchý krok může v okamžiku proměnit tradiční kancelář v kreativní laboratoř.

Kreativita je hra

Přiznejte si, že všichni milujeme dobrou hru. Nezáleží na tom, o co se jedná. Pokud je pro nás výzvou dosáhnout cíle, budeme motivováni konečnou výhrou. Stejně tak můžeme stimulovat naši kreativitu pomocí nových pobídek, které tyto nápady rozproudí.

Například společnost Proteus Biomedical odměňuje zaměstnance, kteří podají žádost o patent, gumovými mozky vystavenými ve sklenicích na jejich stolech. Tím se stává společenské uznání odměnou za tvůrčí činnost. Nazývá se to gamifikace, protože to připomíná mechanismy okamžité odměny, díky nimž jsou tak zábavné videohry.

Omezení času a zdrojů v kombinaci s prvkem soutěživosti nás také mohou vést k inovativnosti. Pokud vaše kreativní myšlení narazilo na zeď, zkuste vytvořit scénáře s omezenými možnostmi, které budou stimulovat váš mozek k řešení problémů.

Například časový tlak může s naší pracovní výkonností dělat divy. Autorka dávala svým studentům designu velký projekt, na kterém měli pracovat celý semestr, a studenti se vždy až do posledních týdnů flákali. Poté, co jeden úkol vyměnila za tři, přičemž na každý z nich měli dva týdny, viděla, že studenti pracují s mnohem větším nadšením a vytvářejí kreativnější výsledky, přestože se tím ztrojnásobila pracovní zátěž.

Omezené zdroje mohou také inspirovat k originálním nápadům. Vzpomínáte si na scénu z filmu Monty Python a Svatý grál, kdy slyšíte přijíždět koně, abyste zjistili, že to není nic jiného než vojáci, kteří o sebe plácají půlkami kokosových ořechů? Tento geniální vtip se stal kultovním, ale vznikl jednoduše z nedostatku finančních prostředků na skutečné koně.

Takže až se příště vaše inovační úsilí setká s problémem nebo se zastaví, proč to nepřivítat jako další výzvu pro vaše tvůrčí schopnosti? Možná vás překvapí vaše vlastní vynalézavost.