Čtyřiadvacetihodinová mysl

Zamysleli jste se někdy nad tím, co se vlastně děje ve vaší mysli, když spíte? Nebo co mohou znamenat ty bizarní obrazy ve vašich snech? Byli jste někdy tak zvědaví, že jste se kvůli tomu probírali starými vysokoškolskými učebnicemi o Jungovi a Freudovi?

Kniha „Čtyřiadvacetihodinová mysl“ se věnuje právě těmto otázkám a mnoha dalším. Přibližuje různé činnosti, které mozek vykonává, zatímco spíme, a ukazuje, že spánek je ve skutečnosti velmi aktivní období. Naše mysl je neustále činná během střídajících se stavů bdění a spánku. Bdělá a spící mysl jsou navíc úzce propojené – natolik, že vaše zdraví a dokonce i život mohou záviset na tom, jak dobře spolupracují.

V tomto shrnutí se dozvíte, proč může nedostatek spánku vést k přibírání na váze, jak mohou sny skutečně ovlivňovat vaši osobní identitu, proč jste po špatně prospané noci tak podráždění a proč by kvalitní noční spánek měl patřit mezi vaše nejvyšší priority.

Všichni známe následky špatně prospané noci: jsme unavení, hůř se soustředíme a býváme protivní na své okolí. Proč tomu tak je? Není na tom nic záhadného – věda dokáže vysvětlit, jak nedostatek spánku ovlivňuje naše tělo i náladu.

Začněme tím, že hluboký spánek je klíčovou součástí našeho „odvětrávání“ napětí. Spánek se dělí na dva základní stavy, které se v cyklech střídají a spolupracují: klidný spánek (NREM) a snový, aktivní spánek (REM). Oba typy spánku musí projít několika cykly, aby došlo k dostatečné regeneraci těla i mozku – to obvykle trvá sedm až devět hodin.

Lidé, kteří spí lehce, tedy trpí nedostatkem REM spánku, a ti, kteří obecně nespí dost, bývají napjatější než ti, kdo mají dostatek hlubokého i snového spánku. Například zaměstnanci pracující na noční směny, kteří spí přes den, mívají méně kvalitní, mělčí spánek a v důsledku toho vykazují více známek stresu.

Spánek také tlumí naše negativní emoce. Jedna studie ukázala, že z 31 účastníků procházejících rozvodem jich 20 své emoce zpracovávalo právě ve spánku. Ve snech se vyrovnávali se svým hněvem a smutkem, znovu si přehrávali scény se svými bývalými partnery a postupně „vylepšovali“ své snové reakce. To jim pomáhalo vytvářet strategie, jak se posunout dál.

Silné, nevyřešené emoce si bereme s sebou do postele, kde je naše mysl dál zpracovává a pomáhá nám se s nimi vyrovnat. Když nás například rozhodí nepříjemná poznámka o našem vzhledu nebo váze, po pořádné noci spánku se tyto emoce obvykle zdají méně silné a lépe zvládnutelné.

Náš endokrinní systém navíc funguje nejlépe tehdy, když spíme dostatečně – právě on řídí hormony ovlivňující naši chuť k jídlu. Většina lidí, kteří spí méně než šest hodin denně, pociťuje zvýšenou chuť k jídlu, a studie dokonce ukázaly, že „krátcí spáči“ mají 7,5krát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní.

Mnoho lidí považuje své sny za něco tajemného – pečlivě je zkoumají, hledají v nich vzorce, proroctví nebo skrytý význam. Ve skutečnosti jsou sny především způsobem, jak se naše mysl vyrovnává s každodenním životem.

Během snění vyhodnocujeme zážitky z uplynulého dne, propojujeme je s podobnými, staršími zkušenostmi a filtrujeme nové, důležité informace, které by měly být uloženy do paměti. Tyto informace se pak spojují s dřívějšími emocionálními prožitky a ve snu se z nich vytváří obraz, který tyto vzpomínky a nové informace propojuje.

Pokud je například naše běžná rutina narušena traumatickou a nečekanou událostí, třeba prudkou hádkou s blízkým přítelem, ve snech se k této zkušenosti vracíme a spojujeme ji s předchozími situacemi, které v nás vyvolaly podobné pocity. To nám pomáhá tyto negativní emoce zasadit do širšího kontextu, takže se můžeme probudit s vyrovnanějším, často i pozitivnějším pohledem na celou situaci.

Tímto způsobem sny ovlivňují náš bdělý život: formují náš pohled na svět, ovlivňují naše chování a přispívají k tomu, jak vnímáme sami sebe.

Abychom tomu lépe porozuměli, podívejme se, jak se vyvíjí naše identita. Ta je utvářena uspořádanou strukturou našich myšlenek. Kdykoli prožijeme novou emocionálně významnou zkušenost, buď zapadne do této struktury a posílí to, co už o sobě víme, nebo ji naopak naruší a zpochybní. V takovém případě svou identitu doslova měníme – právě prostřednictvím zpracování emocí ve snech.

Někdo, kdo se například cítí jako outsider v nové skupině, si tyto nepříjemné pocity odnese do spánku, kde se s nimi jeho mysl během snění pokouší vyrovnat. Když se probudí, jeho myšlenky – a tedy i jeho identita – už budou tímto nočním „zpracováním“ do určité míry proměněny.